Trénovat nebo soutěžit s koněm v horkém počasí zvyšuje riziko stresu pro jezdce i koně. Měli byste proto vědět, kdy je správný čas přestat a odpočinout si. V horkém počasí vás velmi brzy může rozbolet hlava nebo můžete trpět žaludeční nevolností způsobenou přehřátím organismu. Tyto příznaky však nejsou typické pouze pro lidi, kteří to přehání. Rovněž při poranění nebo náhlém zvýšení tempa se zvyšuje riziko stresu z horka. Na první pohled se zdá, že jde o banalitu, ale pokud si nebudete jisti svou kondicí, můžete si být jisti zdravotním stavem vašich koní? Jste si jistí, že horké počasí vyhovuje vašim koním? Dokáže váš kůň odvádět více práce než-li vy i přesto, že pod jeho sedlovou dekou je teplota daleko vyšší než si umíte představit?
Stres způsobený přehřátím organismu není pouze problémem letních měsíců. Může se to stát na jaře či na podzim, ačkoliv je běžnější, že riziko se úměrně zvyšuje s růstem teploty a vlhkosti. Někdy dosahuje teplota vzduchu tropických hodnot. Při teplotách kolem 25° C ve stínu je skutečně těžké pracovat a taková teplota již často způsobuje vážné zdravotní potíže.
Stres z přehřátí organismu způsobuje u koní problémy s dýcháním. Kůň postižený dýchacími problémy nevykazuje na první pohled příliš očité známky. Zjevnými klinickými příznaky jsou nízká koordinace nebo slabost. Kromě toho, stres může být rovněž subklinický, kdy organismus nevykazuje mnoho příznaků. Zkušený jezdec či trenér by měl dokázat rozpoznat i drobnou odchylku ve výkonech koně. Pravděpodobně se mu nebude líbit provedení určitých cviků. Kůň se bude snažit utéct z opracoviště nebo bude líný. V takovém případě si buďte jistí, že důvodem neposlušnosti vašeho koně je právě stres z přehřátí organismu. Je tedy na vás, abyste dali svého koně do pořádku. Pokud ho nevyléčíte, subklinický stres z přehřátí organismu se může dále rozvíjet a vážně ohrozit životní funkce zvířete.
Dva druhy stresu. Existují klinické a subklinické příznaky stresu. Klinický stres z přehřátí organismu představuje vážné zdravotní riziko a je nápadnější než subklinický. Klinické případy stresu jsou méně časté. Příznaky se dostavují pozvolna. Například při teplotě 25 °C (ve stínu) jezdíte na přímém slunci. Zápasíte s vaším koněm a snažíte se jezdit, jezdit a jezdit. Když s ním provádíte nějaký obtížný cvik, všimnete si, že široce otvírá ústa, jeho nozdry jsou velmi rozevřené a snaží se zachytit vzduch. Jeho boky se pohybují nahoru a dolů a jsou zpocené.
Nemusíte to vědět, ale stojíte na okraji propasti. Jeho namáhavé dýchání a tvorba množství potu na jeho těle sílí při provádění dalších a dalších cviků. Namáhavé dýchání může způsobit vnitřní potíže, stres z provádění cviků a horkého počasí znemožňuje zklidnění koně. A v případě, že kůň stojí na místě, dochází ke zvyšování jeho tělesné teploty. Při teplotách kolem 41 °C a více může dojít až k nezvratnému poškození mozku. Zároveň mohou být poškozena svalová vlákna. Kůň nekoordinovaně a obtížně stojí. Když jeho tělesná teplota za několik minut neklesne, je v ohrožení života.
• Hříbata se rodí bez schopnosti regulovat tělesnou teplotu. Je tedy důležité pečlivě sledovat prostředí novorozených hříbat po dobu minimálně prvních 48 hodin. V této době začíná pracovat jejich termoregulační systém. Pokud necháte hříbě na místě, kde je příliš horko (nebo příliš chladno), ohrožujete tím jeho život.
• foto: Svatopluk Taufer
Subklinické formy stresu z přehřátí organismu spadají do kategorie drobných zdravotních obtíží, kdy jen pouze cítíte, že váš kůň nepracuje tak jako obvykle. Naštěstí můžete udělat nějaké pro vás podřadné, ale velmi důležité změny týkající se průběhu tréninku a soutěžního vystoupení a tím významně zredukujete rizika propuknutí obou typů stresu u vašeho koně.
Zvyšte potravinové doplňky. Když je horko anebo vlhko, je třeba poskytnout elektrolytické doplňky k obvyklé denní dávce, které poskytnou vašemu koni možnost zadržet vlhkost v těle a zůstat více hydratovaný, což mu lépe umožní chránit se před stresem z přehřátí.
Sledujte tělesnou teplotu koně. Teploměr je neocenitelná diagnostická pomůcka. Je to levný a efektivní způsob jak se ujistit, že tělesná teplota koně se nevymyká vaší kontrole. Zároveň je skvělou pomůckou, kterou se můžete ujistit, že je v pořádku a je schopný pracovat tak, jak po něm požadujete. A také vás informuje, zda začíná být nemocný (důsledkem je větší náchylnost ke stresu z přehřátí).
Většina lidí by byla pravděpodobně velmi překvapená jak vysoko se může zvýšit tělesná teplota koně v reakci na průměrnou jízdu. Běžná tělesná teplota koně se pohybuje mezi 37,5 °C až 38 °C. Těžký trénink může vést ke zvýšení teploty až na 39 °C nebo i 40 °C, což u vašeho koně způsobí subklinický stres. Kůň na stres reaguje nechutí provádět správně jednotlivé cviky. Pravděpodobně bude prchat pryč z opracoviště, nebude chtít nacválat nebo se vám bude zdát líný. Různí koně na příznaky stresu reagují odlišně.
Každý den měřte koni teplotu před a po tréninku, tím získáte základní čáru údajů (to vám také pomůže při zjišťování, zda kůň začíná být nemocný). Teploměr byste rovněž mohli mít s sebou při tréninku. Tak můžete lépe monitorovat důsledky horka. Když si myslíte, že by mohl být váš kůň ve stresu, odveďte ho a snažte se udržet jeho obvyklou tělesnou teplotu.
Pokud je jeho tělesná teplota zvýšená v důsledku tréninku, je třeba, abyste přehodnotili používaný tréninkový postup. V ideálním případě se snažte svého koně udržet na tělesné teplotě kolem 37 °C. Tělesná teplota kolem 40 °C je již příliš vysoká - váš kůň nebude v dostatečně dobré kondici, což mu znemožní naplno pracovat. Namáhaný kůň bude mít tendenci dříve se přehřát než kůň, který je v pořádku. Můžete pracovat velmi intenzivně a dlouho, avšak v závislosti na podmínkách počasí.
Nechte jej vydechnout. Nejlaskavější věc, kterou pro svého koně můžete udělat, je nechat jej odpočinout. Když jezdíte doma nebo se účastníte nějaké soutěže, je důležité vědět a pochopit, že kůň si potřebuje vydechnout. Pokud ho necháte odpočinout, nejen vy budete později lépe jezdit, ale i on bude pracovat mnohem ochotněji bez vážnějších zdravotních problémů.
Namísto neustálého opakování cviků pravidelně zastavujte a několik minut relaxujte. Vždycky se podívejte a zkontrolujte jeho nozdry. Často si můžete myslet, že pracujete jen 5 minut. Ve skutečnosti je to ale 25 minut tvrdé práce. Když se nozdry koně rychle, intenzívně rozšiřují a zužují, zastavte a čekejte (Když ale náhle zastavíte a uděláte přestávku, je to největší chyba jakou můžete udělat.). Než si uděláte přestávku, vždy koně řádně vykrokujte.
Zvykněte si na pot. Jakmile kůň pracuje, potí se. Když má zdravotní potíže způsobené stresem z přehřátí organismu, přestává se potit a ve skutečnosti se vysušuje. Jeho nejdůležitější tělesné ústrojí pro regulaci vnitřní teploty (mechanismus, který signalizuje tělu zpotit se, čímž následně dojde k ochlazení) je v souladu. Pokud kůň ztratí schopnost potit se, hovoříme o dehydrataci a jednou se může přihodit, že to způsobí trvalé problémy. Když se to stane, jeho tělo se může přehřát - jeho život pak bude v nebezpečí - ačkoliv odvedl pouze průměrné množství práce.
Monitorujte průběh znovuzískávání jeho sil. Dobrým zvykem je to, že když jezdíte 10 minut a necháte svého koně stát a odpočívat, bude schopný se uvolnit. Za dalších 10 minut můžete začít normálně pracovat. Když kůň nemůže, utíká, nedokáže se uvolnit -- jeďte s nim do stínu nebo (pokud je to možné) jděte s ním do stáje a ovívejte ho studeným vzduchem kolem dokola. Změřte mu teplotu. Uvidíte, že bude mnohem vyšší než si myslíte.
Jděte na procházku. Působení proudícího vzduchu kolem něj bude mnohem účinnější, když s ním budete chodit ve stínu. Rozpálený kůň se tak snáze ochladí.
Nechejte jej popíjet. Všichni jsme se učili, že přehřátý kůň nesmí dostat vodu, ale voda mu pomůže ochladit se. Když ho necháte usrknout několik kapek vody ve chvíli kdy s ním chodíte, začne se snáze ochlazovat.
• Chlazení koně po vytrvalostním dostihu. Kůň je prováděn a poléván vodou. Chladný ručník na krku je často namáčen. Jeho účelem není chlazení, ale rychlé zklidnění dechové a tepové frekvence. Právě za ušima má kůň řídící centrum těchto funkcí.
• foto: Daniela Bartošová
Postříkejte ho vodou. Studená sprcha také pomáhá. Někdy se lidé bojí sprchovat koně studenou vodou. Mají strach, že studená voda naruší jeho svalstvo. To je však hloupost.
Nepřikrývejte ho. Nesnažte se vyřešit problém tím, že zabalíte hlavu a krk koně do mokrého ručníku. Výjimkou je pouze případ, kdy zároveň poléváte koně vodou. Mokré ručníky se po chvíli začnou ohřívat a jejich funkce jako ochranných prostředků proti horku působí přesně naopak.
Poslední možnost. Když má váš kůň teplotu vyšší než 41 °C, výplach (klystýr) studenou vodou bude daleko účinnější v kombinaci se sprchováním.
Máte nového koně? Požádejte vašeho veterináře o provedení krevních testů. Není to drahé a dozvíte se z nich spoustu informací. Když váš kůň trpí například chudokrevností, bude více náchylný ke stresu z přehřátí organismu. Pokud krevní test ukazuje na anémii nebo na začínající infekci, zvyšte mu nutriční dávky, netrénujte ho a buďte velmi opatrní v horkém počasí. Je lépe rozdělit jeden delší denní trénink na dva lehčí.
(převzato z časopisu Český reiner č. 1/2001)