(Pocock,1897) Oblast výskytu: Kamerun. Základní zbarvení je tmavě hnědé s řídkými, světle hnědými chloupky na zadečku a nohou. Velikost v těle je kolem 7 cm.
Tento druh nepatří mezi druhy rozšířené v našich chovech. Navíc druhové jméno tohoto sklípkana je stále předmětem polemiky mezi taxonomy. Jedná se o druh velmi podobný druhu Hysterocrates hercules, (Pocock, 1899). Životní projevy těchto dvou druhů jsou obdobné. Je to hrabavý druh, který si hloubí nory. Svoji nedospělou samici chovám v plastové přepravce o rozměrech 20×20×20 cm. Do dvou třetin je nádrž naplněna lignocelem, aby si mohl sklípkan postavit noru. Jediné vybavení nádrže tvoří mělká napáječka s vodou. Dospělí jedinci samozřejmě potřebují nádrž větší. Teplotu ponechávám kolem 25–26 °C, vzdušnou vlhkost 80 %. Substrát je neustále vlhký, ovšem pozor na případné plísně. Žije velmi skrytě a je aktivní hlavně v noci. Jde o toxicky významný druh, který se při vyrušení ihned staví do obranného postoje a nenechá nikoho na pochybách o svých úmyslech, zvláště, jedná-li se o většího jedince. Je poměrně žravý. Krmím převážně cvrčky, větší jedinec samozřejmě bez problémů pozře i myší nebo potkaní holátko. S pářením a odchovem vlastní zkušenost nemám, ale podle ústního sdělení jednoho chovatele z Německa bylo po 11 týdnech v kokonu 190 mláďat.
Jedná se o neprávem opomíjený druh, který je díky svým životním projevům velmi zajímavým a nenáročným chovancem.
Použitá literatura: František Kovařík, Chov sklípkanů, Madagaskar, Jihlava 2001