Zdravotní potíže u terarijních zvířat

Většina teraristů se během chovu svých zvířat dříve či později střetne s nějakým zdravotním problémem, ať s „pouhými“ obtížemi při svlékání kůže či tolik známou hnilobou tlamy. 

Ne vždy je na vině chovatel

Ne vždy je na vině chovatel, ačkoli samozřejmě většina problémů vzniká nesprávnou či nedostatečnou péčí. Bohužel jsou mezi námi i tací, kteří příznaky onemocnění svých zvířat ignorují či přecházejí jako dočasnou a nezávažnou poruchu. Zvířata takových chovatelů pak většinou končí u zvěrolékaře již v téměř beznadějném stavu. Z mého okolí mohu zmínit případ, kdy dospělý leguán již několik dnů nepřijímal potravu a mírně zkrotnul. Po více než deseti dnech začal vyvrhovat bezbarvou tekutinu, což konečně vedlo k tomu, že dotyčný jej druhý den převezl ukázat veterináři. Ten zjistil, že leguán prodělává zřejmě zápal plic a nasadil ihned injekčně antibiotika. Leguán se nedožil ani první dávky, kterou měl dostat následující den. Při probírání této záležitosti jsme s mým známým, bývalým majitelem leguána, nalezli pravděpodobnou příčinu v tom, že po vykoupání se ve vaně strávil leguán příliš dlouhou dobu na studených dlaždicích a prochladnul. Protože však ne každé zvíře, které přechodně přestane přijímat potravu na kratší dobu, je nemocné, jako dostatečný signál k návštěvě lékaře by vám mělo být apatické chování, ale o tom až později.

Prevence

Zde platí nepochybně známé pravidlo, že důležitější než samotná léčba nemoci je její prevence. U plazů nejsou možnosti léčby tak pestré jako například u savců, proto by pravidelná kontrola zvířete i terária měla být samozřejmým úkonem každého teraristy. Pokud zaznamenáme u svého chovance jakoukoli změnu chování, např. zmíněnou apatičnost nebo naopak přílišnou agresivitu, u hadů nezvyklou polohu těla či náhlé odmítání potravy, měli bychom zvíře ihned vizuálně zkontrolovat. Zvíře by nemělo mít vpadlé boky, vystouplé obratle či příliš snadno hmatatelná žebra. Na kůži pátráme po hrbolcích, strupech či zarudlých i jinak barevně odlišených místech. Můžeme tak odhalit kožní plísně, zranění či symptomy vnitřních onemocnění. U hadů si hlavně začínající teraristé často pletou stav před svlekem s projevem kožní choroby – hadovi kůže zmatní a barvy se stanou méně kontrastními, oči se zakalí a je možné i odmítání potravy. Během této doby by měl mít had dostatečnou vlhkost (rosení, koupel) a v teráriu možnost odírat se o hrubé kořeny či kameny. Při kontrole plaza dále sledujeme oči, zda nejsou nezvykle zakalené, propadlé či podrážděné cizím tělesem. Tlama by neměla zůstávat pootevřená, měla by být čistá, bez defektů a přílišného slinění. Na těle ještě prohlédneme kloaku, zda je čistá a bez bulek či zduřenin i v jejím okolí, všímáme si i změn trusu. Také terárium je nutné udržovat v takovém stavu, aby se co nejvíce snížila možnost onemocnění zvířete – výkaly odstraňujeme pokud možno co nejdříve, nádobu na vodu bychom měli občas čistit, nikoli pouze vodu dolévat. Kontrolovat hlavně místa pod větvemi či kameny na výskyt plísní, které se velice často vyskytují po umístění čerstvého substrátu (mám na mysli hlavně lignocel) do nedostatečně vyhřívané nádrže a také čas od času vyměnit větve za nové.

Nemoci a poranění

Zde si popíšeme některá častá onemocnění či zdravotní obtíže, se kterými se můžete setkat. Jako první zmíním onu hnilobu tlamy (stomatitis ulcerosa), která je častým předmětem obav většiny chovatelů. Jedná se o vážnou chorobu, která vyžaduje okamžitou a účinnou léčbu. Možné příznaky jsou pootevřená tlama, ztráta zabarvení dásně, výskyt hnisu v tlamě, který se jeví jako žlutavé žmolky či skvrnky, které je možné odstranit. Příčinou jsou bakterie, které se přemnoží možnou chybu v chovu, hlavně nedostatečnou hygienou či špatně zvoleným substrátem, který poškozuje sliznici ústní dutiny. Léčba sestává z dezinfekce a podávání antibiotik, přičemž důležité je nemoc odhalit v co nejranějším stadiu. Podobně rozšířenou chorobou je křivice (rachitis), způsobená nedostatkem vitaminu D. Často bývá hlavní příčinou absence slunečního světla či jeho náhražky a nedostatečný příjem vitaminu v krmení. Nemoc se projevuje deformacemi či zlomeninami, ale v případě časného zahájení léčby je možné upravení stavu. Dalším častým problémem je nachlazení, které může způsobit průvan či vzduch v nevětraném teráriu, tedy na vině je zde opět nesprávná péče. U nachlazeného zvířete můžeme pozorovat sekret v tlamě či nozdrách a pootevřenou tlamu. Může být také slyšet jinak tiché dýchání. V lehkých případech stačí i úprava klimatických podmínek v teráriu. Obtíže s trávením, jako zácpa či průjem, většinou vyžadují k léčení rozbor trusu pro možné určení příčiny. Zácpa může být vyvolána nevhodným substrátem, který je pozřen spolu s kořistí (logicky se tento problém vyskytuje hlavně u hadů) a působí zde jako překážka, ale může být také způsobena bakteriálním onemocněním či dehydratací. Průjem je nebezpečný, stejně jako u ostatních živočichů, kvůli nebezpečí vznikajícímu ztrátou tekutin. 

U obou těchto problémů by mělo být zvíře ošetřeno odborníkem. Mezi důležité zdravotní problémy patří napadení parazity, ať vnějšími či vnitřními. Vnější parazité jsou například klíšťata a roztoči, vnitřními parazity rozumíme například tasemnice, škrkavky či roupy. Často se vyskytují u zvířat z dovozu. K hubení parazitů slouží speciální přípravky, léčbu je však nutno často opakovat a zároveň ošetřit i terárium a vyšetřit ostatní zvířata v teráriu. Mezi další problémy spojené s potravou patří její nepřijímaní. To se často objevuje jako reakce na převoz do nového prostředí a většinou se samo upraví, ovšem na vině mohou být také nemoci a zranění. Rád bych zde hlavně popsal umělé krmení, které se většinou stává hlavním řešením před případnou návštěvou lékaře. V první řadě podáváme menší dávku, abychom delší dobu prázdný žaludek najednou příliš nezatížili. Krmení probíhá tím způsobem, že potravu zvířeti vsunujeme do tlamy tak, až se automatický polykací reflex postará o zbytek sám. Ke krmení lze také použit tekutou kaši, kterou aplikujeme v hadičce zavedené do žaludku zvířete. Jako poslední bych v tomto krátkém výčtu zmínil několik zranění, která mohou vaše zvířata v zajetí potkat. Velmi často dochází vinou nedostatečně zabezpečeného vyhřívání k popálení kůže. V lehčích případech je postižené místo tmavší a stav se dále nezhoršuje, ovšem při silnějším popálení může dojít k poškození kůže a následné infekci, proto je nutná dezinfekce a pozorování postiženého místa. V případech infekce se poté co nejrychleji nasazují antibiotika. Další častější zranění bývají pohmožděniny a zlomeniny. Vězte, že i to se bohužel stává, pokud na sebe zvíře strhne špatně postavenou kamennou dekoraci. Příznaky jsou samozřejmě závislé na místě zranění, většinou však atypický tvar, poloha či držení těla nebo končetiny a otoky. Na závěr bych jmenoval různá poranění na prstech zvířat, kam se vinou většího kontaktu se substrátem dostane infekce velmi rychle. Při nedostatečné (či pozdě zahájené) léčbě může dojít k vážným komplikacím vedoucím například k odstranění celého prstu, viz leguán na fotografii.

Ještě bych rád poznamenal, že tento článek jsem psal na základě svých zkušeností a proto samozřejmě nemusí být některé informace zcela přesné. Záměrně jsem však neuváděl možnosti domácí léčby, protože ta může, provedena nezkušeným chovatelem, napáchat více škod než užitku.