Africký (jednobarevný) racek

Nedávno zveřejněná statistika o stavech čistokrevných plemen okrasných a užitkových holubů v SRN potvrdila, že tento racek patří k nejméně chovaným holubům (42 chovatelů – celkem však pouze 206 párů, zdroj: Die Rassetaube 4 / 2003). Vzácný, ale přesto celosvětově rozšířený, krátkozobý racek byl do Evropy dovezen ze severní Afriky. Původní forma byla v porovnání se současnými holuby poněkud „primitivní“. Jednalo se o středozobého malého holuba s „hranatější“ hlavou, vzhledem připomínajícího spíše závodního rejdiče. V péči anglických, německých a v poslední fázi zejména amerických chovatelů dospěl tento racek, označovaný v anglicky hovořících částech země jako africký (African Owl), k modernímu zevnějšku. Na velmi vzpřímené držení těla navázala miniaturní zadní partie, čímž šlechtitelé docílili toho, že je tento malý holub znatelně vyšší než delší. Výsledná výška není dána prodloužením krku, ale vysoce nesenou zaoblenou hrudí, se kterou souvisí i poměrně strmě se svažující linií zad. Ještě větší důraz než na držení těla, velikost postavy a postoj, kladli od počátku chovatelé na oblast hlavy. Současný vzorník v USA věnuje jednotlivým znakům hlavy ve stobodové stupnici plných 50 bodů (např. postava zde má pouze 10 b. , křídla a ocas 6 b.). Důležitá je nejen velikost hlavy (co největší), ale také její dokonale kulatý tvar, na který bez narušení křivky čela a temene navazuje srdčité široké ozobí a stejně tak široký, ovšem zcela krátký zobák. Bezpochyby významným znakem jsou i plné líce a velké „soví“ oči, umístěné direktivně ve středu hlavy. Afričtí racci se vyskytují pouze jako hladkohlaví a hladkonozí v různých rázech plavých a plnobarevných, ale často též jako stříkaní. Proto se ukazuje jako nevhodný v německy hovořících oblastech užívaný termín rackové jednobarevní (Einfarbige Movchen). Jako všichni rackové mají na přední části krku charakteristickou pěšinku „rozčísnutého“ opeření, tzv. náprsenku, ostatní opeření je ovšem dokonale přilehlé.

Oprostíme-li se od původní formy těchto holubů, která je dosud chována v Severní Africe (tuniský racek), uznáváme dnes dva šlechtitelské směry. V USA byl jednobarevný racek meziplemenným křížením poněkud zvětšen, podařilo se tak významně zmohutnit i hlavu. Evropští holubi si zachovali atribut jemného holuba patřícího mezi nejmenší vůbec. Požadovanou velikost hlavy se snažili chovatelé docílit spíše výběrem. Lepší výsledky zaznamenali po křížení s jednobarevnými racky amerického šlechtění, současně však s vůlí zachovat evropskou menší postavu.(Pozn. autora: Podobně postupují také evropští chovatelé parukářů.) Uvedenou bivalencí je zodpovězena také otázka náročnosti šlechtění tohoto líbivého plemene.

• africký racek modrý černopruhý

• africký racek modrý kapratý

Jednobarevní racci jsou chováni zpravidla výhradně voliérově. Ke krmení se hodí pouze drobné komodity, jako je čirok, semenec, proso, pšenice, vikev, kardi či řepka. Odchov je nejčastěji vykonáván pomocí středozobých či dlouhozobých chůvek. Jednou z možností, které nám chůvky poskytují, je vzájemné podsazování vejcí či mláďat. Krátkozobé plemeno aktivně odchová mláďata středozobých či dlouhozobých chůvek a naopak. Jednobarevní racci jsou již léta vzácně chováni nejen u nás, ale také v okolních zemích, tradici mají hlavně na Slovensku. Jejich chov není zaměřen na dosažení dokonalého zbarvení, přesto i tak zbývá slušná paleta plemenných znaků, na které klademe cíle nejvyšší. Aktuálním fenoménem je velikost postav, délka zadní partie, držení těla a oblast hlavy obecně.

Podobný, ovšem mnohem větší, je anglický racek. Dodnes je tento jednobarevný majestátný holub chován převážně ve Velké Británii. V Německu ho v roce 2002 podle uvedené statistiky chovali jen tři chovatelé o celkovém počtu 12 párů.