Ke kolizím s překážkami nad vodními toky nedochází pouze za mlhy a snížené viditelnosti. I za dobré viditelnosti mají problém – zejména labutě (vzhledem ke své hmotnosti), včas reagovat na překážku v podobě lan. Situaci navíc komplikuje to, že lana nejsou kolmo k toku, ale jsou natažena šikmo, což velmi negativně ovlivňuje prostorovou orientaci přeletujících ptáků.
Především v zimním období dochází ve městech k přikrmování vodního ptactva, mosty a lávky jsou pro toto přikrmování místem přímo ideálním. Ptáci se proto ve větším množství zdržují v blízkosti těchto objektů a jsou více ohroženi v okamžiku, kdy se k místu krmení slétají ze vzdálenějších míst. Tuto situaci odvozuji z chování obyvatel Plzně, kdy se celé rodiny s dětmi, především v zimním období, vydávají s chlebem a rohlíky na mosty a lávky, kde krmí kačenky a labutě. Mostní konstrukce s lanovými prvky ohrožuje nejen kachny a labutě, ale i další druhy, jako jsou morčáci (kteří létají poměrně nízko nad toky), kormoráni, volavky a sluky (migrující po setmění), jejichž rozpětí křídel dává předpoklad ke kolizi s lanovými prvky. Většinou se jedná o chráněné druhy.
V době podzimních lovů na kachny na rybnících dochází k velkému rozptylu vodních ptáků, kteří prchají ze svých obvyklých stanovišť a tak se dostávají mimo své známé tahové koridory. Navíc migrují i dlouho po západu slunce, kdy viditelnost a dohlednost je silně snížena nastupující tmou. V Plzni vyjíždějí v tomto období pracovníci záchranné stanice odchytávat labutě do sídlišť, na komunikace, parkoviště – do míst, kam se tito ptáci za normálních podmínek nedostávají. Při svém útěku tito ptáci obvykle sledují vodní toky.