Hroznýšovec kubánský

CITES - 2 (není zapotřebí registrace, výjimka ze zákona)

Je to největší hroznýšovitý had karibské oblasti a zároveň je bezesporu největším zástupcem rodu Epicrates. Literatura ho řadí mezi hady přesahující délku 5 m po boku Boa constrictor - Hroznýš královský, Eunectes murinus - anakonda velká, Liasis amethistinus - krajta ametystová, Python molurus - Krajta tmavá, Python reticulatus - krajta mřížkovaná a Python sebea - Krajta písmenková. Úmyslně jsem však na začátku minulé věty podtrhl slovo literatura, protože podle mých zkušeností je setkání s hroznýšovcem kubánským delším jak 3 m v zajetí dost značně velká rarita. V průměru dorůstají délky okolo 2 m, jedinci o velikosti přesahující 2,5 m jsou už vzácností.

Hroznýšovec kubánský netvoří žádné poddruhy a jak jeho název napovídá, jeho domovem je ostrov Kuba a přilehlé ostrůvky, kde se nejčastěji vyskytuje ve větším množství v teplých jeskyních.

Základní zbarvení je žlutohnědé, zdobené nepravidelnými kosočtverci, v jejichž středu bývá nepravidelná světlá skvrna. Duhový lesk vynikne nejvíce u čerstvě svlečeného jedince a hlavně ve večerních hodinách, kdy ho překvapíme rozsvícením světla (podobně jako u hroznýše duhového). Jeden z mých samců měl bílou hlavu a jeho kresba byla oproti samicím, které byly dost tmavé, extrémně výrazná. Ale jak už jsem uvedl v druhém odstavci, poddruhy se u něj nerozlišují a proto rozdílné zbarvení můžeme přičíst variabilitě zbarvení různých jedinců. Velice charakteristickým znakem pro hroznýšovce kubánského jsou jeho velmi vyvinuté drápky u kloaky, které patří mezi hroznýši mezi největší a dosahují délky 5 až 7 mm. Podle tohoto znaku lze již v mládí rozlišit pohlaví, samci je mají podstatně větší. V dospělosti při páření lze vidět, jak s nimi dráždí samice po zádech.

Patří k velice temperamentním hadům, reaguje na jakýkoliv pohyb jak v teráriu, tak mimo něj. Jedinci z přírody bývají silně kousaví, agresivní a někdy používají páchnoucí výměšky análních žláz, trvá léta než se tohoto zlozvyku zbaví. U jedinců z odchovu se s tím nesetkáváme!!! Hlavní potravou v přírodě jsou netopýři, ptáci a hlodavci. V zajetí klasická potrava všech hadů - myši, křečci, potkani a morčata. Při krmení jsou schopni škrtit současně 2 až 3 myši.

U tohoto hroznýšovce jde dost obtížně určit, jestli se jedná o stromový nebo pozemní druh, dalo by se říct, tak od obojího trochu. Proto při budování a zařizování terária tento fakt musíme mít na zřeteli. Rád šmejdí jak po zemi tak po větvi či terase, rád i odpočívá na vyvýšeném místě. Terárium zřizujeme o rozměrech asi tak 100 x 60 x 100 cm pro pár. Po většinu roku tyto hady chováme společně při teplotě 25 - 35 °C, v noci 20 - 23 °C. V zimních měsících můžeme teplotu snížit na 17 - 22 °C.

K vyprovokování páření se osvědčuje, když že po dobu zimních měsíců při snížené teplotě chováme hady odděleně. Pak koncem ledna začínáme zvyšovat teplotu, zhruba po 2 až 3 týdnech dáme hady k sobě. Vhodné je také k páru přidat druhý pár nebo alespoň samce (nikdy, za žádných okolností nenecháme dva samce bez dohledu). Za 5 až 8 měsíců po úspěšném páření rodí samice až 11 mladých, většinou však 2 - 8 podle velikosti a stáří samice. Mláďata přijímají potravu většinou samostatně.

Na závěr bych se chtěl zmínit o jednom nešvaru hroznýšovců kubánských a to o jejich polotekuté až kašovité moči, kterou jsou schopni zamazat nejenom stěny, ale i přední sklo terária. Proto je u nich nutná (více než u jiných hadů) častější údržba a úklid.