Popis
U tohoto druhu jsou samičky takřka o polovinu větší než samci a dosahují délky až 5 cm. Nápadné je zcela neropuchovitě utvářené tělo, jehož končetiny jsou velmi dlouhé a hubené. Hnědé zbarvení je narušováno světlými a tmavě lemovanými skvrnami, nebo častěji podélnými pruhy při okrajích hřbetu. Břišní strana těla je žlutá s černohnědým mramorováním.
Areál
Vyskytuje se na Malajském poloostrově a na ostrovech Velkých Sund – na Sumatře, Jávě a Borneu.
Biotop
Žije terestricky na půdě původních deštných lesů od nížin do 1500 m. n. m. Pohybem na dlouhých kráčivých končetinách propátrává přízemní vegetaci a slídí po kořisti.
Způsob života
Samičky kladou vejce v chuchvalcích, čímž se liší od ostatních ropuch, jejichž vajíčka jsou spojena do provazce. Jedna snůška obsahuje asi 200 vajíček, pulci měří necelých 1,5 cm.
Potrava
Loví pozemní členovce, ponejvíce hmyz a různé červy a pavouky.
Chov
Pro chov se hodí větší pralesní terária s podkladem vlhké rašeliny a pokryvem listí. Jako úkryt poslouží kousky kůry, pro dotváření interiéru pak jedna dvě živé rostliny. K rozmnožování je nutné připravit v ubikaci bazének o ploše několika decimetrů čtverečních a hloubce 5–10 cm. Denní teploty 26–28 °C s nočním poklesem na 22–24 °C a večerním porosením.
Popis
Je to rezavohnědá až černavá žába, dorůstající asi 10 cm délky. Na jejím, jinak spíše tmavém těle se svrchu rozkládají nepravidelně rozmístěné drobné žluté tečky.
Areál
Pochází z jihovýchodní Asie, tedy přesněji řečeno z Thajska a Malajsie včetně Bornea. Hlášena je také ze Sumatry.
Biotop
Domovem je v tropických deštných lesích. Zdržuje se na vegetaci v blízkosti vody.
Způsob života
Hnědí pulci jsou asi 2 cm dlouzí a metamorfují v 9 mm dlouhé žabky ve stáří asi 3 měsíců. Stěhují se hlouběji do pralesa, kde pohlavně dospívají ve stáří 2–3 let.
Potrava
Loví spíše větší druhy hmyzu a pavoukovců. V zajetí přijímá cvrčky, šváby i sarančata.
Chov
Budujeme pro ni terária rozměrů 50×50×50 cm s vodou na třetině plochy, rašelinou nebo lignocelem coby souší a větvemi a rostlinami v prostoru. Denní teploty 26–29 °C. Večerní rosení. Většinu času tráví na rostlinách v horní části terária.
Popis
Jsou to 1,5 až 2,5 cm dlouhé žabky se štíhlými končetinami. V podstatě nesplňují středoevropskou představu ropuchy jako takové. Jde spíše o drobné a štíhlé žáby, což platí i pro ostatní zástupce rodu. Jsou většinou hnědé s červenými skvrnami. Na hlavě pod okem až tympanem mají světlejší pruh, který může být bílý, žlutý i tmavě přerušovaný. Břišní strana vždy béžová či nažloutlá, s náznaky tmavých skvrnek.
Areál
Obývají oblast od Malajského poloostrova přes Borneo a některé menší ostrovy v okolí až po Filipíny.
Biotop
Podle některých údajů je tato žába obyvatelem původních deštných pralesů, kde je možné ji zastihnout od země až po střední rostlinné patro. Můžeme ji nalézt od nížin do vyšších poloh, přibližně do 2000 m. n. m.
Způsob života
Samičky kladou vejce ve šňůře a malém počtu, přibližně 10–20 vajec. Umisťují je do přirozených zásobáren dešťové vody v dutinách stromů a v paždích listů, ale i do louží při kořenovém systému rostlin. Larvy pravděpodobně nepřijímají potravu, ale spotřebovávají obsah žloutkového vaku. Vývoj trvá 4–6 týdnů a pulci před metamorfózou měří necelý 1,5 cm.
Potrava
Živí se hmyzem a ostatními bezobratlými.
Chov
Pro jejich chov zřizujeme krychlová terária rozměrů 40×40×40 cm s vlhkým lignocelem, mechem a padaným listím na dně a silnější větví a rostlinami v prostoru. Pro rozmnožení je nutné připravit asi 5 cm hlubokou nádobku s vodou, kterou můžeme umístit jak na dno, tak do jakési polobudky zavěšené volně pod stropem nádrže. Denní teploty 26–28 °C, večerní porosení.