Oživování hadů

Chci se s vámi podělit o zkušenosti s oživováním hadů. Chovám dva druhy chřestýšovců a to Trimeresurus a. albolabris a Trim. p. popeorum. Bohužel u obou druhů jsem musel křísit samice. První případ se začal odehrávat 18. 3. 2004 ve 22.00. Jednalo se o mladou, 11-ti měsíční samici T. a. a. Toho dne večer proběhla ekdyse, ale exuvie byla potrhaná a několik zbytků zůstalo i na samici. Proto jsem začal samici koupat ve vlažné vodě zavěšenou na manipulačním háku. Teplotu vody zkouším loktem, jako u dětské koupele. Po chvíli namáčení se samice přestala hýbat a svěsila se přes hák. Zprvu jsem myslel, že jde o nějaký obranný akt, ale asi po 3 minutách jí vypadl z tlamky jazyk a to již bylo zlé. V tu chvíli jsem si dovolil hada klepnout holou rukou a to bylo do té doby nemyslitelné. Tak jsem samici položil na stůl a ve stavu zoufalství, jistě to znáte, mě napadlo zkusit masáž srdce. Chytil jsem hada za krkem, mírně nadzvedl a druhou rukou jsem přejížděl po hrudníku. Po několika přejetích začala dýchat, ale neměla se k pohybu. Proto jsem pokračoval, až do chvíle, kdy začala „strašit“ ocáskem. Poté jsem ji umístil samostatně do hygienického terária, kde se pokusila o několik výpadů, po kterých se natáhla na dno a jen nepatrně pohybovala hlavou a ocáskem. Samici jsem nechal do rána zatemněnou. Ráno, po odkrytí, jsem myslel, že jsem ji ztratil. Ležela jako mrtvá, natažená bez pohybu. Přesto jsem k jejímu vytažení použil hák a dobře jsem udělal, neboť výpadu bych se stěží vyhnul. Po několika hodinách jsem ji vrátil k samci do terária, které je zařízeno pro arborikolní hady. Tři dny po události se nažrala a týden na to jsem zaznamenal páření. Také se zklidnila, až na poslední období, kdy začíná tloustnout a více žrát.

ilustrační foto

Nikdy více se takováto událost nepřihodila a tak nevím, jestli měla šok z koupání, z teploty vody či ze mě.

Druhý případ se mi stal 9. 10. 2004 kolem 20. hodiny. Při násilném krmení samice T. p. p. Samici bylo šest měsíců a bohužel sama žrát nechtěla. Krmil jsem holaty myší, namočenými ve vlažné vodě kvůli snazší konzumaci, stejně jako u jiných hadů. Samice potravu často vyvrhovala a tak jsem ji vmasírovával do žaludku, stejně jako předtím několikrát. Asi po 15 minutách od nakrmení začala samice potravu dávit, ale nepovedlo se jí to a nejspíše se začala dusit. Po chvíli, kdy bylo jasné, že to sama nezvládne, jsem z ní holata vytlačil. Přesto dýchat nezačala. Proto jsem jí do tlamky foukal vzduch, aby se rozhýbaly plíce a mezi tím jsem prováděl masáž srdce. Vše trvalo asi 10 minut, had začal dýchat, hýbat se a provádět výpady. Pravidelně jsem ji kontroloval, druhý den znovu nakrmil a protože nedávila, vrátil jsem ji do jejího terária, kde se ihned usadila na svém obvyklém místě. Bohužel 11. 10. večer, v době, kdy jsem nebyl doma, začala znovu dávit, opět se jí to nepovedlo a zemřela mi.

Mluvil jsem s jedním teraristou, jehož jméno jsem bohužel zapomněl, který zavedl svému ještěrovi hadičku z dětské odsávačky hlenů do průdušnice, tímto způsobem mu dával umělé dýchání a ještěra zachránil. Teď jistě veterináři lomí rukama, ale i tohle se někdy stává a někdy i vše dobře dopadne. Vám přeji chov bez těchto zážitků.