Samec je zelený, zespodu světlejší. Záhlaví, příuší a kostřec žlutavé. Temeno červené. Vrch hlavy se dvěma značně prodlouženými, poněkud dopředu nakloněnými černými péry s červenými špičkami. Okolí oka, uzdička a přední tvář černohnědé. Ocasní pera modrá, u kořene zelená. Oko je žluté, nahé okruží oka hnědé, zobák černý, nohy šedé. Samice je mdleji zbarvena, je menší velikosti. Délka 33 cm.
Eunymphicus c. cornutus pochází z Nové Kaledonie, Eunymphicus c. uvaensis obývá ostrovy v souostroví Loyauté (Loyalty). V současné době patří k ohroženým druhů a ornitologové dělají vše pro to, aby se stavy zvýšily.
První dovoz do Evropy se uskutečnil v r. 1882. V letech 1969 až 1970 byl k vidění u některých chovatelů v Německu, Belgii i Švýcarsku (Burkard). Vždy patřil a platí to dodnes, mezi vzácné chovance a je to škoda, protože to je druh zajímavý a má mnoho dobrých vlastností. Výborně se hodí k chovu. Rád bych seznámil naše čtenáře s některými údaji, které jsem vybral z různých pramenů. Velice bych uvítal, kdyby se papoušek chocholatý dostal do chovu některého z našich chovatelů, který by nám oznámil své poznatky. Zatím budu publikovat zkušenosti německého chovatele.
Papoušek chocholatý je jedním z nejzajímavějších a nejživějších papoušků. Je temperamentní, inteligentní a velice hravý. Pro umístění jsou vyhovující kombinované voliéry. Chovatel G. F. má výletové voliéry přistavené přímo k obytnému domu a život v nich může pozorovat z obytné místnosti. Pozorování mu také umožňují vnitřní a vnější kamery, které jsou v provozu ve dne i v noci. Aniž by to ptáci tušili, jsou sledovaní při příjmu potravy, při pití vody, při páření, při krmení mladých, při toku atd. Svým chováním prozradí případný výskyt zdravotních potíží, i když to je zcela ojedinělé, neboť se jedná o jedince velmi odolné, kteří nemají sklon k nemocem. Často se zdržují na zemi, kde hrabou jako slepice. Z toho důvodu dostávají preventivně každé čtyři měsíce prostředek proti červivosti, který se podává prostřednictvím živočišné potravy. Je zřejmé, že způsob krmení papoušků chocholatých se podstatně liší od složení potravy australských papoušků a proto se mu budeme více věnovat.
Chovatel G. F. označuje papoušky chocholaté jako “všežravce”, i když si je vědom toho, že jiní chovatelé prohlásí, že to je přehnané. Sortiment krmení nabízí velmi široký, nic jim nevnucuje, ale oni sami všechno ochutnají. Vlastní zahradu, ze které získává neošetřované rostliny a plody. Mnohé z nich zmrazuje pro zkrmování v zimním období.
Každodenním základním krmením je směs semen pro velké papoušky, doplněná spec. Mixem fy Aligrin, která obsahuje hodně slunečnicových semen, sušeného ovoce a hodně sušených paprikových lusků. Jelikož tato směs obsahuje hodně tuku, počítá se na jednoho ptáka pouze jedna vrchovatá polévková lžíce na den. Toto krmivo dostávají papoušci na miskách ve vnitřní ubikaci. Proso v klasech se podává jen naklíčené, svazuje se po několika kusech do svazků, které se do venkovních voliér zavěšují vždy jedenkrát za dva týdny mezi větve. Papoušci berou toto krmení s chutí.
Jako doplněk k základnímu krmení dává chovatel G. F. každý druhý den ovoce (na kousky rozkrájená jablka, hrušky, švestky, meruňky a nektarinky), čerstvé plody (fíky, pomeranče nebo mandarinky, mango, melouny, kivi, šípky, černý bez) nebo syrovou zeleninu (zelené, červené a žluté malé paprikové lusky, karotka, kedluben a fenykl). Uvedené ovoce velmi často napichuje na větve ve venkovní voliéře. V letních měsících tento způsob nedoporučuje, protože ovoce láká vosy a mravence. Přesvědčil se, že o banány a papaje papoušci zájem nemají. Salátové listy papouškům chocholatým nedává, o to více však listy smetánky lékařské. Semeníky této rostliny zmrazuje a dává v zimě ve výletových voliérách.
Papoušci dostávají také kukuřici a některé druhy obilovin. Traviny a různé plevelné rostliny se také zmrazují. Jedná se především o žabinec ptačinec, jetel, laty různých druhů trav, jitrocel kopinatý a větší, různé druhy bodláků ap. Pěkný pohled se naskýtá na papoušky, kteří se nedočkavě vrhají na předložené čerstvé rostliny.
Jednou za týden je možno posypat směs semen vrchovatou polévkovou lžící s odchovným krmivem, sušeným hmyzem a posilujícím krmivem, současně s jednou čajovou lžičkou KANAVITU (K1), vitamínovým koncentrátem, mineráliemi a hroznovým cukrem. Takto připravené krmení konzumují papoušci bezezbytku. V době odchovu mladých nabízí chovatel ještě směs větších druhů semen naklíčených s přídavkem sušeného hmyzu.
Chovatel G. F. je velice spokojen s tím, že jsou jeho papoušci stále v perfektní kondici, což přičítá právě široké a pestré nabídce krmení. Když papouškům přinese čerstvě uříznuté větve černého bezu nebo vrby, ihned je dokonale zbaví kůry.
Znovu je třeba připomenout, že papoušek chocholatý je pro chov ve voliérách velice vhodným druhem, přestože je v porovnání s jinými druhy náročnější na krmení.
Použitá literatura:
Vít, R. (1970): Cizokrajní ptáci v klecích II. Papoušci
Stát. zemědělské nakladatelství, Praha
G. F. (8-2000): AZN - AZ Nachrichten