Vrátím-li se k článkům z loňské Fauny, zda-li přikrmovat volně žijící ptactvo či ne, moje odpověď zní: rozhodně ANO. Dle mého názoru je přikrmování...
Vrátím-li se k článkům z loňské Fauny, zda-li přikrmovat volně žijící ptactvo či ne, moje odpověď zní: rozhodně ANO. Dle mého názoru je přikrmování ptactva nepsanou povinností každého z nás. Přikrmovat rozhodně ano, ale jak? To je otázka, na kterou není lehká odpověď. Krmení houskou a zbytky z domácnosti bylo již několikrát osvětleno. Takové krmení volně žijícímu ptactvu nepodáváme.
První kritériem čím krmit, by mělo být, jací ptáci nám na krmítko budou létat. Většinou jsou to sýkory (koňadry, modřinky), zvonci, zvonohlíci, pěnkavy a samozřejmě všudypřítomní vrabci. Sem tam zavítá na krmítko strakapoud, kos, dudek a někteří další. Pro většinu tohoto ptactva postačí slunečnice černá. Lepší je drobnější a může být i s nečistotami od kombajnu, aby ptáci měli více práce s hledáním a loupáním. Můžeme přidat i mák, semenec a lněné semínko, ale to většinou odmítají. Do krmítka přidávám i různé druhy prosa a menší množství ovsa. Proso berou v menším množství, jen když je doopravdy „tuhá“ zima a nenasbírají si nic v přírodě.
Podle mých zkušeností se dělá velká chyba v množství předkládaného krmiva. Je-li v krmítku mnoho semen, ptáci vybírají jen ta, která jim nejvíce chutnají a ostatní vyhazují ven. To je neekonomické a ptákům to neprospívá. Hejno sýkor je schopno sežrat a rozházet během hodiny několik kilogramů slunečnice. Toto jim nesmíme umožnit, protože by si zvykli na potravu, strčenou přímo pod „nos“ a nebyly by nuceny, hledat si svou přirozenou potravu v přírodě.
Já osobně krmím jednou denně asi 0,75 kg semen. Z toho je polovina slunečnice a zbytek je proso, oves a ostatní zrniny. Během hodiny zmizí slunečnice – ta jim chutná nejvíce. Postupně potom ubývají ostatní semena. Myslím si, že takové složení a množství stačí pro ptáky, kteří létají na mé krmítko. Přilétá asi 20 sýkor, 10 vrabců a několik dalších již zmíněných druhů.
Na závěr nesmím zapomenout na hovězí lůj, který věším na plot a průběžně až do jara ho obměňuji. V případě, že lůj neseženu, kupuji vepřové plsní sádlo. Také se mi osvědčilo pověsit kůži (škáru) z uloveného divokého prasete.
Tímto způsobem se již mnoho let starám o volně žijící ptactvo.