Jak již název tohoto druhu prasete napovídá, jedná se o prase pocházející z Vietnamu. Chová se však nejen ve Vietnamu, ale ve všech částech jihový...
Jak již název tohoto druhu prasete napovídá, jedná se o prase pocházející z Vietnamu. Chová se však nejen ve Vietnamu, ale ve všech částech jihovýchodní Asie. K nám bylo dovezeno v době, kdy jsme měli s Vietnamem blízké vztahy, nejdříve do zoologických zahrad a odtud se postupně rozšířilo i do soukromých chovů.
Toto prase je nejčastěji černé, může však být také šedé, strakaté a někdy i bílé. Typický je prohnutý hřbet a visící břicho, které díky krátkým nohám tahá skoro po zemi. Dosahuje váhy 60–80 kg. Povahu má klidnou a velice snadno se dá ochočit. Je také učenlivé. Přiběhne na zavolání nebo zapískání a je schopno vás doprovázet jako pes.
Již od začátku rozšíření v drobných chovech bylo vietnamské prase kříženo s jinými druhy doma chovaných prasat a také s prasaty divokými. Konečná váha takových kříženců je vyšší, mají jiné nároky na krmení a hlavně nejsou tito kříženci ranní. Ranností rozumíme schopnost rychlého růstu a včasného ukončení tělesného vývoje. Všechna plemena prasat asijského původu jsou rannější, než prasata původu evropského. Proto dávám vždy přednost nekříženým „vietnamcům“ a jestli se pro chov těchto prasat rozhodnete, doporučuji to i vám. Cena se již mnoho roků drží na 500 Kč za jedno sele.
Krmení těchto prasat je velice nenáročné. Prasata jsou všežravci a opravdu žerou vše. Ideální je možnost pastvy, zarostlá zahrada a v ní volnost pohybu, to je pro ně ráj. Potom i náklady na chov jsou minimální, nutné je jen zajišťovat vodu na pití. Každý tuto možnost však nemá, a tak sele nebo selata musíme ustájit ve chlévě nebo v ohradě. V ohradě mohou být od jara do pozdního podzimu, ale tato doba nám na výkrm stačí. Je zbytečné vypisovat jednotlivé druhy potravy, žerou opravu vše, např. veškerou zeleninu, padané ovoce, řepu, brambory, trávu, seno, jetel i spadané listí, také zbytky z kuchyně a podobně. Rádi mají i živočišnou potravu, já jim dávám odpad po porážce kačen, slepic nebo králíků, sežerou i kůži, kterou nařežu na menší kousky. Nesmíme však zapomenout na vodu, zvláště, když krmíme suchou potravou. S jadrnými krmivy musíme při krmení těchto prasat šetřit. Nemusí je vůbec dostávat, pokud nejste milovníci sádla. Při krmení jadrnými krmivy se poměrně brzy začne u těchto prasat ukládat tuk, který prostoupí i svalovinu. Při zabijačce máte potom víc sádla. I při běžném krmení, po dosažení váhy asi 60–70 kg, by se mělo prase zabít. Po dokončení růstu se většina krmení u všech druhů prasat přemění na tuk.
Pro samozásobitelskou produkci masa je vietnamské prase výhodné. Jeho nenáročnost, odolnost a nízké náklady chovu zcela vyhovují drobným chovům. Je možné, že po první, druhé zabíjačce řeknete, proč mám selata kupovat, já si je odchovám sám a ještě nějaké prodám. Tak pro vás jsou určeny další řádky. Pořídíme si sviňku a čekáme, kdy se u ní projeví říje. U mladé sviňky můžeme pozorovat říji již ve třetím měsíci života. Toto období poznáme snadno, sníží se příjem potravy a nadměrně jí zduří pohlaví. Pravá chvíle k zapuštění nastane, když sviňka pod tlakem ruky na kříž neuhne, ale naopak strne. Je to tzv. údobí ochoty. Prasata mají třítýdenní pohlavní cyklus a v těchto intervalech se říje pravidelně opakuje. Trvá 2 až 3 dny, u starších prasat déle. Poprvé připouštíme až ve stáří 5 nebo 6 měsíců. Když jsme zjistili říji, datum si zapsali, tak snadno spočítáme, kdy nastane další říje. Na tento termín se domluvíme s majitelem kance na připuštění. Pohlavní akt trvá u prasat až 40 minut a je dobře ho asi po 15 hodinách opakovat. Když vše proběhlo dobře, tak se říje za tři týdny nebude opakovat a vy můžete za 3 měsíce, 3 týdny a 3 dny čekat radostnou událost. Nebo také za 113 až 116 dní, to je doba březosti prasat. Během této doby můžete potravu sviňce přilepšovat i jadrnými krmivy.
Jestli jste nikdy u porodu selat nebyli, je lepší si někoho zkušeného pozvat na pomoc. Nemusí to být zrovna veterinář, stačí třeba zaměstnanec bývalého JZD. Blížící se porod poznáme podle zvětšených struků, neklidu, sviňka si často lehá a vstává, přenáší podestýlku. Porod probíhá většinou bez komplikací a trvá 2 až 8 hodin. Když jsme u porodu přítomni, tak selatům pomůžeme zbavit se plodových obalů a hlenů. K matce je zatím nevracíme, ale dáváme je do připraveného a vytopeného prostoru pro selata. Po porodu uštípneme selatům špičáky (jsou čtyři), aby jimi nezraňovala matce struky. Nejlépe bočními štípacími kleštěmi. Selatům je nutné po narození topit na 30 až 36 °C. Podle mne je lépe chlívek rozdělit dostatečně dlouho před porodem na dvě části viz nákres, tak, aby selata mohla k matce procházet a být kojena. V jejich části jim topíme, pozor na požár a také je zde přikrmujeme. Po deseti dnech je již musíme začít přikrmovat.
U prasat je termoregulace málo účinná. Termoregulace selat po narození je nulová, proto musíme vytápět až na 36 °C, do deseti dnů života je nepatrná a teprve od dvacátého dne začíná fungovat. Toto je také odpověď na otázku, proč je největší úhyn selat do stáří deseti dnů. Je to způsobeno podchlazením, selata jsou málo pohyblivá, jejich metabolismus je pomalý a rychle hynou. Když jsou selata malá, tak u matky šetříme podestýlkou, malé sele by se do ní mohlo zaplést a nebylo by schopné včas uhnout lehající matce.
Selata odstavujeme od matky ve stáří 6 až 8 týdnů. V 6 až 7 týdnech se musí kanečci nechat veterinářem vykastrovat, tím se zlepší kvalita jejich masa. Ve dvou měsících by sele mělo vážit asi 5 kg, ve třech měsících asi 10 kg.
Použitá literatura: Chov vietnamských prasat, Josef Kolář a Miroslav Mojžíš, ČSCH Sídliště Frýdek--Místek