Výstava v Botanické zahradě, tentokrát trochu jinak

Většinou bývají zprávy o konaných výstavách z pera pořadatelů plné chvály a výčtu toho, co se povedlo a o co ti, kteří výstavu nemohli navštívit, přišli. Náš příspěvek je pod vlivem názorů druhé strany, těch nespokojených, trochu jiný. Rozhodli jsme se jej napsat nejen proto, abychom obhájili některé své názory, ale i proto, že korektní kritické připomínky mohou být ve prospěch věci.

Před časem proběhla na stránkách www.ifauna.cz v rubrice 03 „Okrasné ptactvo“ „diskuse“ na téma „65. výstava exotického ptactva pořádaná Klubem přátel exotického ptactva a Botanickou zahradou přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy“. Byla rozdělena do dvou bloků s počátky 8. a 14. září 2004. Celkem bylo napsáno 35 příspěvků z toho 10 s negativním a 11 pozitivním hodnocením. Zbylé příspěvky neměly s diskusí nic společného. Pouze 7 autorů se rozhodlo „dát svou kůži na trh“ a svůj příspěvek alespoň částečně podepsat. Anonymita, kterou můžeme prostřednictvím internetu zvolit je velkou výhodou, ale zároveň obrovskou nevýhodou. Výhodou pro ty, kteří nemají dost sebevědomí k veřejnému vystoupení a přesto se chtějí k nějakému problému vyjádřit. Naproti tomu anonymita téměř vždy i správně zahájenou diskusi přivede na zcela jinou, falešnou, kolej tím, že diskutující nenese za své myšlenky, názory a způsob projevu žádnou odpovědnost. V tu chvíli lze vyslovit cokoliv, převážně impulzivní, pocitové argumenty bez potřeby jejich prověření a řádné formulace obsahu. Velmi často se pak příspěvky více či méně dostávají až do vulgární roviny. Anonymita přináší ještě jednu velkou nevýhodu – ti, kterých se diskuse týká, nejsou schopni aktivně na obecně formulované připomínky reagovat a využít je ve prospěch, v tomto případě nejenom nás pořadatelů, ale i ostatních příštích návštěvníků výstavy.

Celou diskusi jsme pozorně přečetli, rozdělili ji do čtyř tématických okruhů, které kritizovaly:
– klimatické podmínky ve skleníku,
– úroveň a kvalitu výstavy,
– druhové zastoupení exponátů,
– úroveň prodeje ptáků,
a vybrali jsme podněty, na které jsme schopni reagovat a budeme je řešit.

Tradiční výstava Klubu přátel exotického ptactva je již od roku 1932 pořádána ve sklenících Botanické zahrady Univerzity Karlovy. Pouze první ročník v roce 1931 byl uspořádán na Střeleckém ostrově v sále zvaném „Kréta“. Prostředí skleníků přináší pro výstavu mnoho výhod, jsou zde velmi dobré světelné podmínky, je zde možné vytvořit určité přirozené spojení mezi ptáky a rostlinami a v neposlední řadě, hlavně v posledních letech po modernizaci skleníků, lze zde aktivně, pomocí počítačově řízeného zařízení, ovlivňovat mikroklima, to znamená v chladném období a v noci topit a při teplém počasí větrat. Kamenem úrazu je, že mnozí lidé vyšší teploty ve skleníku při slunných, horkých dnech považují za nevhodné pro ptáky a používají v diskusi slova jako je týrání a podobně. Základním zdrojem poučení v tomto směru lze doporučit například publikaci Zdeňka Veselovského „Obecná ornitologie“, vydané nakladatelstvím Acadenia v roce 2001, kde z kapitoly „Termoregulace“ vyplývá, že nelze jednoduše srovnávat naše vnímání teploty s ptáky a určité projevy termoregulace, které jsou normálními životními funkcemi považovat za trápení. Takovéto názory však nezazněly v letošním roce prvně, ale pravidelně je můžeme číst i v pamětní knize výstavy. Proto jsme se rozhodli zpracovat studii na toto téma a předložit ji k posouzení odborníkům, abychom mohli podle zjištěných výsledků dále zlepšovat životní pohodu (welfare) vystavovaných ptáků, popřípadě ji využít pro informování návštěvníků o tomto problému. Skutečností je i to, že každá výstava je pod dvojím dohledem veterinárních lékařů. Prvním je veterinář, který má na starosti kontrolu zdravotního stavu ptáků, druhým pak pracovník okresní veterinární správy, která stanovuje veterinární podmínky pro konání výstavy a v jejím průběhu i kontroluje jejich dodržování. Tito mají na svých úrovních povinnost zabránit jakémukoliv špatnému zacházení s živými tvory. Tím jsou vystavovaní ptáci ochráněni proti špatnému zacházen či týrání ze strany „zákona“. Důležitým faktem je i to, že jen málokterý chovatel by dal své ptáky na výstavu, kdyby byl přesvědčen, že pořadatelé nejsou schopni jim zajistit odpovídající podmínky – klecemi počínaje, napájením, krmením a klimatem konče.
Úroveň a kvalita výstavy byla diskutována v mnohých příspěvcích diskuse, bohužel ve většině případů zcela vágně, bez jakýchkoliv konkrétních připomínek. Proto k tomuto tématu jen pár slov. Výstavu připravují členové klubu, nejsou to žádní profesionálové a naše finanční možnosti neumožňují zadat realizaci specializované firmě. Za námi stojí jen zkušenosti nabyté během 65 let. Každý ročník výstavy je trochu odlišný. Za každým drobným nápadem, vylepšením nebo změnou je práce našich členů a pro klub nemalé finanční prostředky. Ať už se jedná o nové klece, držáky popisek, laminované popisky s barevným rozlišením světadílu, který ptáci obývají, velké voliéry umožňující výzdobu napodobující biotop, ve kterém daní ptáci žijí nebo o stínění ptáků jutovými koberci. Všechny nápady jsou však limitovány jejich cenou a pracností. Výstava musí být postavena a vyzdobena během tří dnů, demontována a skleníky předány pro pořadatele následující výstavy během jediného dne. Jsou to všední, pracovní dny, kdy si členové na tuto poměrně těžkou práci musí vzít dovolenou. Proto na tuto práci nikdy není rukou nazbyt.

Druhová skladba ptáků na výstavě zcela přesně kopíruje jejich zastoupení u chovatelů. Jinak řečeno, jestliže ptáci nejsou mezi chovateli rozšířeni, nejsou zastoupeni ani na výstavách. Snad jen u velkých papoušků došlo oproti minulým letům k situaci, že je vystavováno méně druhů než je možné vidět u chovatelů. Je to způsobeno tím, že v důsledku rozšíření metod přesného určení pohlaví sestavili chovatelé chovné páry a lichých, nespárovaných nebo nehnízdících papoušků vhodných pro vystavování je málo. Zato jsou čím dál tím více vystavovány odchovy těchto druhů ptáků, které naopak byly dříve velkou vzácností a to je z hlediska chovatelství cennější, než druhová plejáda starých jednotlivých kusů ptáků.
Nejpřínosnější z celé diskuse byly pro nás připomínky týkající se úrovně prodeje ptáků. Někdy se stává, že pořadatelé výstav onemocní „provozní slepotou“, prostě přehlédnou věci, které jsou ostatním hned na očích. Uvědomili jsme si, že v „kulturnosti“ prodeje jsme trochu zaspali a připravujeme některé změny. Problémem je skloubit požadavek návštěvníků na početnou druhovou nabídku, kvalitu ptáků, délku trvání výstavy a omezený prostor, který je pro prodej vyčleněn. Prvním krokem, který chceme uskutečnit již v příštím roce, je rozšíření „zázemí“ prodeje, kam by měli být umísťováni ptáci, u nichž se objeví zdravotní potíže. V tomto zázemí budou v klidném prostředí odděleni od ostatních ptáků s možností individuální péče pod dohledem veterináře do doby, než budou vráceni jejich majitelům, kteří budou o jejich stavu informováni. Dále bude stanoven maximální počet ptáků v jednotlivých klecích podle jejich velikosti a bude přísněji sledována kvalita a zdravotní stav ptáků přinášených chovateli do prodeje.

Závěrem zbývá říci, že Klub přátel exotického ptactva je zde proto, aby sdružoval zájemce o chov exotických ptáků a pomáhal jim při tomto hezkém koníčku. Bližší údaje o klubu naleznete na internetových stránkách www.volny.cz/kpep. Na elektronickou adresu kpep@volny.cz lze posílat i Vaše názory a připomínky nejenom k diskutované výstavě v Botanické zahradě.