Jak naučit psa štěkat na povel

Běžně je používán povel „štěkej“. Protože toto slovo má velmi blízko ke slovu např. „čekej“, je velmi vhodné povel „čekej“ ve výcviku psa nepoužívat. Průvodní pomůckou je vztyčený ukazováček pravé ruky.

Jak naučit štěkání

Je několik způsobů, jak štěkání naučit. Samozřejmě vše záleží zejména na povaze psa. Ani u tohoto cviku neplatí, že stačí vyzkoušet některou z metod jednou či dvakrát a pokud se hned nedosáhne cíle, sáhnout po metodě jiné.
Začít učit psa tento cvik je možné kdykoliv. Tedy i hned od 8 týdne věku. Pravdou však je, že většinou se štěkání na povel učí lépe a rychleji štěňata a mladí psi, než-li psi při dospívání či v dospělosti. Některá plemena mají větší, jiná menší dispozice rychle tento cvik zvládnout. Také záleží na zvolené technice, jak psa daný cvik naučit. Je dobré již svého psa „mít přečteného“ a vědět, zda na něj nejvíce zapůsobí krmení v misce, které jeho páníček nechce dát na zem, nebo to, že bude někde uvázán a nebude moci běžet za svým pánem...
Je třeba si uvědomit, že ne každé plemeno má dispozice k tomu, naučit se na povel zřetelně zaštěkat. Také ne každý pes je stejně ochotný se tento cvik učit. S těmito odlišnostmi je nutné počítat a dle nich také k jednotlivým psům přistupovat.
Je nutné si pamatovat, že z každého kňučení či tichého vytí je časem štěkání. Zjednodušeně řečeno, pro psa je po zjištění, že páníček na daný povel chce, aby pes „mluvil“, nakonec „nejjednodušší“ vydat ze sebe zaštěkání, nežli v sobě dusit kňučení. Psa je tedy zapotřebí pochválit a odměnit v počátcích výcviku již za to, že ze sebe vydal jediný, jakýkoliv zvuk a teprve poté zvyšovat požadavky na „kvalitu“ štěkání.
Zpočátku vůbec nehleďte na to, v jaké pozici se pes snaží štěkat. Prvořadé pro vás musí být, aby začal zřetelně, ochotně a hned na požadovaný povel štěkat. Teprve poté, je třeba se zaměřit na to, aby se pes naučil štěkat nejdříve v sedě, nejlépe u vaší levé nohy.
Nutno podotknout, že některé výcvikové metody mohou vést k rozvinutí nežádoucího chování, které je potom nutné důsledným zakazováním odnaučit. Každopádně drtivá většina psů pochopí, že takové chování se vám již nelíbí a nesmí se tak chovat.

Na misku s krmením, na pamlsek či hračku

Postavte se s miskou plnou krmení, na které se pes musí těšit, (bez toho je nemyslitelné zvolit tuto metodu k naučení štěkání na povel), na místo, kde je pes zvyklý dostávat krmení. Zavelte „štěkej“ a zašramoťte pohybem misky s jejím obsahem, pokud krmivo v misce vydává nějaký zvuk. Povel i několikrát, třeba 5×, či 10× zopakujte, a různým pohybem misky, společně s ukazováním posunku levé ruky (ukazováček) s nadšenou intonací psa povzbuzujte k vydání jakéhokoliv zvuku. Nic nevšímejte si toho, že pes všelijak poskakuje, skáče po vás, natahuje tlapky k misce. Snažte se vytrvat. Třebaže pes pouze jednou krátce zakňučí, ihned ho hodně slovně pochvalte a bez zaváhání mu misku rychle položte na zem a nechejte ho v klidu její obsah pozřít. Pokud tedy pes zareagoval správně – štěkl či zakňučel, pravidelně s každým krmením se snažte zase přimět k hlasovému projevu. Opět platí – sebemenší zvuk, ihned pochválit a dát misku s krmením. Časem a vaší vytrvalostí se pes při povelu „štěkej“, zdvihnutém ukazováčku a při pohledu na misku rozštěká. Snažte se docílit toho, aby zaštěkal alespoň 3×. Jakmile tohoto docílíte, omezte neustálé opakování povelu „štěkej“ na jediné slovo. Pokud pes zaštěká i tehdy – když zazní jeden povel „štěkej“, uvidí misku a zdvihnutý ukazovák levé ruky, je čas přidat změnu. Opusťte místo pravidelného krmení a postavte se s miskou tam, kde je možné ji na něco položit tak, aby ji pes neviděl. Nejdříve začněte s tím, že dáte povel „štěkej“, psa necháte zaštěkat a misku mu dáte. Podruhé budete držet misku v ruce, dáte povel štěkej, psa pochválíte, dáte pamlsek a misku položíte na poličku apod. Opět dáte povel „štěkej“. Jakmile pes zaštěká, dáte misku s krmením psovi na zem. Následné štěkání by mělo být opět na stejném místě s tím, že misku už předem budete mít na poličce, kde ji pes nevidí a dáte povel „štěkej“. Po zaštěkání psa pochválíte, odměníte pamlskem a dáte krmení. Toto je vhodné ještě orientačně 2×–5× zopakovat (při následných krmení), klidně i na různých místech, ale se zachováním postupu (pes neví, kde miska je, ale po zaštěkání potravu dostane). Pokud již pes štěká v každé takto nastrojené situaci, můžete přejít k tomu, že dáte povel psovi kdekoliv (se stejnými gesty a intonací) a za zaštěkání jej ihned odměníte pouze pamlskem a srdečně pochválíte.
Pokud pes v počátcích výcviku po chvilce snažení přestane jevit o misku s krmením zájem, či jen bez hnutí více než 20 vteřin zírá, výcvik přerušte a vyberte jinou metodu, jak psa štěkání na povel naučit.
Obdobný postup je při učení štěkání na pamlsek či hračku. Hračka by měla být takové velikosti, aby ji bylo možné časem schovat v dlani, nebo nenápadně vsunout do rukávu. Pes by měl zpočátku pamlsek či hračku zřetelně vidět, jakmile však pochopí význam povelu „štěkej“, je zapotřebí pamlsek či hračku schovat v ruce či v rukávu tak, aby ji pes neviděl, ale aby tam byla a pes ji po zaštěkání dostal. Jakmile i na toto bude reagovat, pamlsek či hračku schovávejte nikoli v ruce, ale kapse. Samozřejmě odměnu (pamlsek či hračku) psovi důsledně dávejte do doby úplného a přesného provádění cviku kdekoliv a kdykoliv. Teprve potom je vhodné uvažovat o omezování a následném úplném vypouštění pamlsků.

Na předmět (věc)

Jestliže pes vůbec nereaguje na misku, ani na pamlsek či hračku v ruce, zapřemýšlejte, jestli existuje ve vašem nejbližším okolí věc – předmět, či situace, na kterou pes rád a vždy štěká. Podmínkou je, že to nesmí být na lidi – při hlídání, ani na zvířata (vlastní ani cizí).
Pokud nějaký takový předmět či situaci objevíte, zaměřte další výcvik směrem k ní. Nejčastěji jsou takovými předměty: hrabající hrábě, zametající smeták, točící se kolečko na zahradnickém / stavebním „kolečku“ či vozíku, fén či vysavač. Ač je vám pravděpodobně štěkání psa na tyto věci nepříjemné, ještě dříve, než-li jej začnete odnaučovat na takový předmět štěkat, využijte jeho reakce a psa naopak ve štěkání na danou věc podporujte. Jak postupovat, vezmeme coby zástupce příkladu hrábě. Jestliže pes poskakuje kolem hrabajících hrábí a štěká, hrabejte, chvalte ho a zřetelně stále opakujte „štěkej“. Přestaňte hrabat a ihned jej odměňte. Opět začněte hrabat a opět opakujte povel „štěkej“. Toto opakujte několikrát a to i několik málo následujících dní. U většiny psů je nejvhodnější zachovat stále stejné místo hrabání. Poté si vezměte hrabě a postavte se do pozice hrabání a řekněte psovi povel „štěkej“. Jestliže zaštěká, ihned následuje pochvala a pamlsek. Tím ten den učení ukončete. Pokud nezaštěká, začněte hrabat a zopakujte povel „štěkej“ + psa pochvalte. Opět se postavte do pozice hrabání a opět dejte povel „štěkej“. Jen nepatrně jednou hrábněte – snažte se s co nejmenším pohybem hrabání psa přimět ke štěknutí. Čím více štěkání, tím lépe.
Jakmile pes štěká, když hrabete, štěká na povel i tehdy, pokud se o hrábě na „známém“ záhonu či trávě jen opíráte, začněte se změnou míst. Vezměte hrábě do ruky a jděte kousek dál od „známého místa“. Stejným postupem (začněte se nejdříve o hrábě opírat, nepomůže-li to naznačte první hrábnutí, případně i začněte hrabat) psa na jiném místě donuťte štěkat. Jakmile pes štěká kdekoliv a kdykoliv držíte hrábě, pokračujte tím, že přestanete hrábě držet v ruce, ale jen je někde opřete o zeď a postavte se k nim. Pokud pes neštěká, vezmete hrábě do ruky a stejný postup jako před tím. Jakmile pes štěká na povel i tehdy, jsou-li hrábě jen opřené o zeď v blízkosti svého pána, postupujte dále tak, že budete chtít po psovi štěkat stále ve větší vzdálenosti od někde opřených hrábí až dojdete k tomu, že v blízkosti žádné hrábě nebudou a přesto pes na povel „štěkej“ zaštěká. Samozřejmostí musí být za štěkání pamlsek a pochvala. Teprve tehdy, kdy pes spolehlivě a ochotně zaštěká kdykoliv a kdekoliv bez „pomocného předmětu“, můžete se pustit jednoduchým povelem „fuj“ k odstraňování toho, že štěká na hrábě.

Za pomocí uvázání psa

Jestliže je pro psa malou motivací jídlo i pohyby či zvuky předmětů, a jestliže má k vám silnější citový vztah, takový, že pokud jej někam přivážete, chce jít za váni a kňučí či poštěkává, můžete toho využít, dříve, než-li se pustíte do odstraňování štěkání, když je uvázán.
Důležité je, aby pes v žádném případě nebyl na stahovacím obojku a aby vodítko, na kterém je přivázán nebylo příliš krátké.
Uvažte psa např. ke stromu a pomalu se zády k němu vzdalujte s tím, že k němu jen otočíte hlavu a budete nahlas říkat povel „štěkej“. Jestliže nereaguje, zkuste na psa volat jeho jménem a pokud ani to nestačí, snažte se ho k sobě volat. Jakmile pes zakňučí či štěkne, ihned se otočte a utíkejte k němu. Ihned ho odměňte a srdečně pochvalte.
Toto opakujte asi 3–5×. Následující den či obden vše opakujte. Důležité je, aby jste od psa odcházeli pomalu, otočeni k němu zády i gesty těla, mimikou a slovně dělali vše proto, aby jste psa navnadili k tomu, že za vámi bude chtít jít – když vidí, že to nejde, začne na vás „volat“. Také je důležité, aby vaše reakce na sebemenší zvuk vydaný psem byla bleskurychlá, aby si pes začal spojovat vaše nadšení a váš návrat k němu s tím, že vydal ze sebe zvuk.
Jestliže budete postupovat správně, pes začne velmi brzy štěkat, jakmile se od něj vzdálíte třeba jen jeden metr. Důležité je, aby jste ještě před prvním štěknutím dali povel „štěkej“. Pokud pes začne ochotně štěkat hned, jakmile vyřknete povel „štěkej“ a uděláte od něj jediný krok, zkuste jej ke stromu přivázat, ale zůstaňte u něj stát. Dejte povel „štěkej“ a zdvihněte ukazováček levé ruky. Pokud pes zaštěká, pochvala, pamlsek. Pokud ne, opět se začněte vzdalovat. Jakmile pes začne reagovat na povel „štěkej“, jestliže je uvázán a vy stojíte vedle něj, příště psa již neuvazujte, ale vodítko jen jednou obtočte kolem stromu a opět povel „štěkej“. Následuje za zaštěkání pochvala a pamlsek. Jakmile dojdete ve výcviku úspěšně až sem, příště postačí se postavit vedle stromu a dát povel „štěkej“. Vzdálenost psa na vodítku vedle sebe od stromu postupně prodlužujte a začněte různě měnit místa štěkání. Teprve až pes na povel „štěkej“ s jistotou kdekoliv a kdykoliv štěká, můžete začít důsledným zakazováním „fuj“ odnaučovat psa štěkat u stromu, je-li přivázán.

Klepnutí na hřbet nosu

Jsou také psi, pro které je přirozené reagovat štěknutím či jiným zvukem na mírné!!! klepnutí prstem na jejich hřbet nosu. Zpravidla nestačí jedno, ale několikeré. S každým klepnutím musí být dán povel „štěkej“. Samozřejmě toto „zlobení“ psa nesmí přerůst do výpadů směrem ke svému pánovi! Má za cíl pouze psovi ukázat, že za jakýkoliv jím vydaný zvuk nejenže páníček přestane na něj negativně působit, ale také, že dostane za „vydaný zvuk“ – štěknutí pamlsek a srdečnou pochvalu.
S pomocí pomocníka
Jestliže všechny jiné metody selhaly a ani po několikaměsíčním zkoušení jste ničeho nedosáhli, můžete sáhnout po poslední variantě, a tou je štěkání na pomocníka – člověka, který se snaží na sebe upoutat pozornost a donutit psa na sebe štěkat. Většinou je to o zkušenosti a nápaditosti pomocníka (nejlepší k tomu jsou výcvikáři, figuranti či zkušení psovodi na cvičácích), než o čemkoliv jiném. Někdy postačí udělat psovi jen „podezřelé“ gesto či postoj, jindy je třeba jej trochu „nazlobit“ či upoutat jeho pozornost na hadr na šňůrce. Má-li pes výraznější lovecký pud a bude-li chtít „utíkající“ hadr chytit a protože je na vodítku, nebude to pro něj možné, zpravidla se rozštěká ve směru „utíkajícího hadru“. Další možnou metodou je, že pomocník bude psa lákat na pamlsek. Pokud jej pes bude moc chtít, začne poskakovat, na pamlsek se natahovat a je dost pravděpodobné, že ze sebe vydá nějaký zvuk. Ihned pamlsek musí dostat. Do té doby musí páníček stát na místě a psa držet na stále stejně dlouhém vodítku.