Úpravy koňopřepravníku - Kamerový systém (1. část)

Ze všeho nejdříve je potřeba si uvědomit, že kamerový systém nebyl, není a nikdy nebude univerzálním všelékem, řešícím automaticky všechny problémy ať už běžné koňopřepravy anebo speciální přepravy problémových koní! Pokud však toto zařízení bezvadně technicky funguje a jeho informace jsou bezchybně vyhodnocovány, stává se nenahraditelným preventivním prvkem chránícím nejen zdraví koní a vaše finance, ale zároveň zvyšuje důvěru převážených koní v bezpečnost a pohodlnost přepravy.

Výhody a nevýhody kamerového systému

Co dokáže správně používaný monitoring? Ušetřit finanční náklady za potenciální zranění koní během přepravy. Rozhodně nechci na tomto místě „malovat čerta na zeď“, ale považuji za nutné, prozatím nezasvěceným kolegům, naznačit, co vše může při přepravě nastat (tomuto tématu chci v budoucnu věnovat jeden samostatný obsáhlý příspěvek). Takže např. – zranění (i zlomení) končetiny při nekoordinovaném lehnutí, rozbití hlavy při vzpínání (potom nejčastěji následuje lehnutí), kousání a ostatní útoky koní na sebe navzájem, u přestárlých přepravníků se může stát, že kůň propadne nohou skrz shnilou podlahu a než se to zjistí, noha je obroušena na kost (autentický případ). Samostatnou kapitolou je přeprava hříbat, jsou známy situace, kdy hříbata vyskočila z vleku ven. U nás na Moravě máme dokonce i tragický případ, kdy z vleku za jízdy vyskočil dospělý kůň atd. Myslím si, že každý z nás asi zná nějaké další podobné nepříjemné události, ale je pravda, že nikdy nemůžeme vyloučit, že nějaká takováto komplikace nepotká i nás.

Kromě zranění koně dokáže dále monitoring ušetřit vaše peníze za případné poškození koňopřepravníku, jestliže se kůň, z různých důvodů, rozhodl tento během přepravy znehodnotit, popř. zcela zlikvidovat. Opět jen namátkou uvedu co se stalo, stává, nebo se může stát – kopání do zadní rampy nebo boků, hrabání, okusování interiéru, při lehnutí, velmi častá je reakce za každou cenu se vykopat ven (což má za následek částečnou nebo i úplnou destrukci nástavby + rozsáhlá zranění nejenom koně samotného, ale případně i koně spolucestujícího). Nechci, aby toto pojednání vyznělo jako nějaký příspěvek do Černé kroniky, a tak budu raději pokračovat v tématu.

Zcela nenahraditelnou funkci má kamerový systém v případě, že chcete co nejvíce přizpůsobit jízdu tomu, aby měl kůň maximální komfort anebo potřebujete naučit „jezdit“ problémovějšího koně. Pouze díky pozorování chování a reakcí tzv. „lehacích koní“ jsem schopen je převážet tak, aby přeprava pro ně, spolucestující, přepravce i majitele byla co nejméně stresující, co nejbezpečnější a nejpohodlnější. I této problematice se hodlám daleko obsáhleji věnovat někdy příště, protože je to opět téma velmi složité, související i s psychologií koně, a proto zasluhuje více prostoru.

Nevýhody a případné záludnosti

První a největší nevýhodou kamerového systému je jeho pořizovací cena. To je hlavní důvod, proč je monitoring stále ještě výjimkou než pravidlem. Cena asi 25000 Kč za značkové firemní zařízení sice odpovídá součtu cen jednotlivých komponentů (kamera, přenosové zařízení, monitor… .), přesto však je pro mnoho (spíše většinu) zájemců vysoká. Při nákupu kamionu za jeden až několik milionů se samozřejmě cena za kamerový systém v celkové sumě téměř „rozmělní“, uvažujeme-li však teoretickou průměrnou hodnotu jednoho koňovleku v našich končinách asi do 100000 Kč, poměrové náklady na monitoring už tak zanedbatelné nejsou.

Jinou nevýhodou by ještě mohl být, už v dřívějších příspěvcích zmiňovaný, problém se zabezpečením kamery a dalšího příslušenství před nenechavci. Interiér kamionu sice můžete bezpečně uzamknout, u běžných koňovleků však toto prozatím vyřešeno není a tak pokud nemáte kameru mobilní (můžete ji snadno demontovat a uschovat), můžete se jen modlit, aby vám ji někdo násilně neodcizil. Je sice známo, že případným zlodějům by kamera sama o sobě byla k ničemu, ale bohužel jim to při jejich „inteligenci“ nedokáže nikdo vysvětlit.

Pokusil jsem se snést co nejvíce argumentů pro i proti a tak mi nezbývá, než poradit, zda si kamerový systém pořídit nebo nikoliv? Již v předcházejícím příspěvku jsem rozdělil přepravce podle vytížení jejich koňopřepravníků do dvou základních skupin: v první jsou společně profesionální přepravci a s nimi neprofesionálové, převážející buďto problémová zvířat nebo bezproblémové koně, ale často. Do druhé skupiny potom zařazuji ty, kteří převážejí pouze své slušně vychované miláčky, a to jen sporadicky. Tohoto rozlišení se budu držet i při řešení této otázky a nejpravděpodobněji i mnoha následujících.
První skupině přepravců zcela nekompromisně doporučuji vybavení kamerovým systémem! Považuji víceméně za samozřejmost, že profesionální přepravce dnes již nabízí standardní službu v takto vybaveném přepravníku. Vycházím z toho, že profesionál nemůže znát povahu právě nakládaného zvířete a nelze tudíž dopředu přesně odhadnout, jak se tento kůň bude při přepravě chovat. Je sice pravda, že v případě tzv. stálých zákazníků se dá chování koní na základě dřívějších zkušeností s jejich přepravou dopředu odhadnout, ale pokud vycházíme ze zkušeností, že jsou to „jen“ zvířata a i ta mohou mít „své dny“, myslím si, že se vyplatí i na tyto koníky občas kouknout. A jak už bylo uvedeno dříve, i v těchto případech má monitoring svůj nenahraditelný preventivní význam.
Z předcházejícího odstavce vyplývá mé doporučení vybavit se kamerovým systémem i pro neprofesionály, kteří přepravují jen úzký okruh koní, ovšem často – např. každý víkend na závody apod. Pro přepravu problémových koní opět striktně navrhuji přepravník s monitoringem! Navíc si myslím, že z jakýchkoliv důvodů problémový kůň by měl být převážen pouze zkušeným profesionálem, popř. velmi dobře poučeným laikem (nejlépe majitelem nebo chovatelem).
Jestliže se cítíte být zástupci druhé kategorie občasných koňopřepravců bezproblémových koní, mohu vám poradit jediné: jestliže vám nečiní zakoupení kamerového systému velké finanční problémy, neváhejte a pořiďte jej. Pro ostatní mám pouze radu: mějte neustále na paměti, že za sebou vezete živé bytosti, vnímejte přes skelet karoserie auta, podlahu a sedačku veškeré abnormální pohyby přepravníku i v přepravníku a při sebemenším podezření „že se vzadu něco děje“ neváhejte na bezpečném místě co nejdříve zastavit a zkontrolovat váš drahocenný náklad. Průběžné kontroly dělejte i v případě, že je jízda klidná, lepší stokrát zastavit zbytečně, než jednou pozdě!
I přepravcům spoléhajícím se na zabudovaný kamerový systém doporučuji, zvláště na delších trasách, udělat přestávku a zkontrolovat koně osobně. I sebedokonalejší monitoring totiž nemusí ukázat úplně všechno. Ve vleku i v kamionu existuje spousta tzv. mrtvých úhlů, takže si nemusíte vůbec všimnout, že např. koníkovi padá bandáž. Když ho pak chránič začne znervózňovat, přirozenou reakcí je kopání a to už většinou bývá pozdě. Věřte mi, že odstraňovat nervóznímu koni z nohy zbytky bandáže v omezeném prostoru vleku je opravdová lahůdka pro „masochisty“. A zrovna těmto nepříjemným případům by šlo předejít, kdyby se i monitorovaný kůň zkontroloval a ještě v klidném stavu se chránič spravil nebo odstranil.