Ve svém příspěvku se chci s chovatelskou veřejností podělit o své zážitky z chovné sezóny roku 2004.
Chovatelské zařízení se skládá z dvaceti voliér různých velikostí a dvaceti pěti klecí různého typu. Toto chovatelské zařízení je umístěno na zahradě u přítele Frainšice. Zahrada sousedí ze tří stran s budovami a z jedné strany s parkem. Tato strana je oddělena plechovým plotem 2 m vysokým. Ptáci mají naprostý klid a nejsou ničím rušeni.
Největší voliéra má rozměry 4×3×2 m výška, je zarostlá různými travinami a uprostřed se nachází vzrostlý keř černého bezu. V chovné sezóně roku 2004 byla voliéra osazena dvěma samičkami a jedním samečkem zvonka zeleného v mutaci achát, dále samečkem kanára žlutoisabelový satén a samičkou křížence stehlík×kanár, kterou používáme jako chůvu. Byl zde rovněž umístěn pár křepelek, pravděpodobně kříženců křepelka polní×křepelka japonská. Tento pár odchoval deset mladých křepelek. Slepička zahnízdila pod keřem černého bezu v trávě a kopřivách. Že se zde vylíhla kuřátka jsme zjistili, až když začala pobíhat po voliéře. Jelikož voliéra je hustě zarostlá, domnívali jsme se, že slepička má asi čtyři kuřátka. Jaké však bylo naše překvapení, když začal porost ve voliéře mizet a napočítali jsme celkem deset kuřátek již odrostlých. Po vylíhnutí kuřátek musel být kohoutek odchytnut, byl vůči nim agresivní a také neustále pronásledoval slepičku, protože se chtěl znovu pářit. Mladé křepelky jsou některé až z poloviny bílé straky. Tento pár křepelek získal přítel Frainšic od myslivecké společnosti, výměnou za křepelky čínské, které chová v různých mutacích. Křepelky čínské jsou umístěny po páru v každé voliéře a bez problémů odchovávají mladé. Přítel Frainšic tímto způsobem, pod vlastními rodiči, odchovává každou sezónu v průměru asi sedmdesát křepelek. Je na ně překrásný pohled, když pár křepelek vodí společně i deset kuřátek, které jsou po vylíhnutí velikosti čmeláka. Křepelky ve voliérách posbírají zbytky a když mají mladé, jsou přikrmovány různými šroty s postrouhaným vajíčkem a mrkví. Rovněž přijímají různá prosa.
Dvě samičky zvonka zeleného odchovaly každá dvě hnízda mladých, vzájemně se nijak nerušily a sameček pomáhal s krmením oběma samičkám. Hnízda jsou umístěna na boku voliéry a částečně zamaskována.
Samička křížence stehlík×kanár si upletla hnízdo v keři černého bezu, stejných rozměrů jako samička stehlíka v přírodě. Odchovala celkem tři hnízda. V prvním hnízdění tři kanáry, ve druhém tři mutační zvonky a ve třetím hnízdě dva křížence kanár×stehlík. Samička stehlíka byla umístěna v jiné voliéře společně s kanářím samečkem dominantně bíloachátovým opálem. Tuto samičku jsme získali výměnou za kanáry a byla odchována ve voliéře pod vlastními rodiči. Ke hnízdění použila klasické kanáří hnízdo z umělé hmoty, které si vystlala a snesla celkem tři vajíčka, z nichž dvě byla oplozena. Jelikož samička nezasedla, byly podloženy uvedené samičce křížence stehlík×kanár. Jedno z mláďat byla pastelová samička a druhé sameček tmavší barvy, bez klasické červené růže. Místo ní má pouze zlatý nádech. Samička stehlíka byla normálně zbarvená, ale přepeřila do bílé straky. Má úplně bílý ocásek a rovněž hlava je skoro celá bílá, prakticky bez červeného zbarvení. Bílé opeření je i v křídlech a na prsou. Samička je ve výborné kondici a tak nevíme, zda se jedná o nějakou poruchu nebo jestli při dalším přepeřování získá opět normální zbarveni. Samička křížence stehlík×kanár se páří s kanářím samečkem, snáší i vajíčka, ale jsou vždy neoplozena. Tvoří sehraný pár a mláďata odchovávají společně.
Deset voliér různých rozměrů bylo v letošním roce využito pro chov zvonka zeleného v různých mutacích od achátových až po saténové. Chov je praktikován tím způsobem, že sameček je používán pouze na páření a po snesení pátého vajíčka zůstává samička při sezení sama. Vajíčka jsou odebírána a vrácena samičce až po snesení pátého vajíčka, protože samička má většinou šest vajíček a mláďata se pak líhnou naráz. S odchovem mláďat nemají samičky žádný problém a některé z jednoho hnízda vychovají i pět mláďat. Samečka k samičce opět vracíme asi devatenáctý den, kdy mláďata opouštějí hnízdo a samička se chce opět pářit. Při vracení samečka to většinou probíhá tak, že po odpáření společně se samičkou krmí mláďata. Když samičku opět nasazujeme po snesení pátého vajíčka, samečka s mláďaty odchytneme do náhradní voliéry, kde je ještě dále dokrmuje. Samička tak má klid k dalšímu hnízdění. Někdy samečka při dokrmování mláďat použijeme k páření další samičky a to tím způsobem, že po odpáření ho vracíme zpět k mláďatům. Tento způsob praktikujeme z toho důvodu, že při ponechání mláďat ve voliéře, ruší samičku při dalším sezení, a tak dochází ke zničení snůšky. Mláďata zvonka zeleného jsou po opuštění hnízda ještě tři týdny dokrmována. Jsou-li odstavena brzy, dochází k úhynu a to zejména při přepeřování. Ke krmení používáme vaječnou směs, klasický ptačí zob jak pro kanáry a přidáváme více slunečnice. Dále zkrmujeme různá semena rostlin v mléčné zralosti. Na dno voliéry rozhazujeme různá semena, která naklíčí a těmito jsou mláďata krmena. Voliéry jsou z poloviny zastřešeny a na dno voliéry proti škodné používáme králíkářské pletivo, většinou pogumované, které nerezaví a vydrží mnoho let. Při chovu mutace zvonka zeleného je nutno podávat různé vitamínové přípravky a hlavně při přepeřování nezapomínat na medikamenty proti kokcidióze, kterou dosti trpí a dochází k úhynu mláďat.
V jedné z klecí o rozměrech 120×35×50 cm byla umístěna samička křížence zvonohlík zahradní×kanár×kanár, společně se samečkem zvonohlíka zahradního. Samička je ročník 2003. Do klece bylo umístěno kanáří hnízdo z umělé hmoty, které si vystlala a bez snesení vajíček začala sedět. Dal jsem jí proto do hnízda tři kuličky a čekal, co se bude dít. Když nepřetržitě seděla pět dnů, podložil jsem jí tři vajíčka od zvonka zeleného, protože jedna ze samiček nechtěla sedět. Z těchto vajíček se vylíhla dvě mláďata, která byla úspěšně odchována. Na jejich krmení se podílel i sameček zvonohlíka zahradního. Byl to úžasný pohled, jak poměrně malí ptáci krmí mláďata skoro jednou tak veliká jako oni.
V další kleci rozměrů 150×40×70 cm byl umístěn kříženec zvonohlík zahradní×kanár, ročník 2001, který je plodný a s kanáří samičkou odchovává mláďata. Při prvním hnízdění měli pouze jedno mládě a ve stáří deseti dnů náhle uhynula kanáří samička. Tento kříženec však mládě úspěšně odchoval a je to bělostrakatý sameček. Po odstavení mláděte mu byla přidělena jiná kanáří samička, které byla podložena vajíčka zvonka zeleného. Z vajíček se vylíhlo jedno mládě, ale zapracoval zákon schválnosti a samička, ve stáří mláděte asi čtrnácti dnů, rovněž uhynula a kříženec ho opět úspěšně odchoval. Z uvedeného je nutno odvodit, že kříženci mají silný mateřský pud a lze je s úspěchem používat jako chůvy. Zejména samičky jsou v tomto nenahraditelné a jsou ochotny přijmout mláďata jakéhokoliv stáří. V chovné sezóně roku 2002 se nám stal dokonce případ, kdy ve společné voliéře, kde hnízdili kanáři a byla zde rovněž samička křížence stehlík×kanár, odehnala od mláďat, ve stáří asi sedmi dnů, kanáří samičku, mláďata adoptovala a úspěšně odchovala. Jelikož některé příhody jsou až neuvěřitelné, používáme k jejich zadokumentování kameru a vše máme na videokazetách od roku 1998. V tomto roce se nám podařilo odchovat křížence stehlík x zvonohlík šedý. Na tomto páru byla zajímavá ta skutečnost, že se vybral ve společné voliéře sám, bez zásahu chovatele. Byl proto přemístěn do samostatné voliéry, kde úspěšně zahnízdil a odchoval jedno mládě, samečka v barvě zvonohlíka šedého se znaky na křídlech a hlavě stehlíka. Byl to dobrý zpěvák, ale po roce uhynul.
Něco podobného se stalo i u páru kanár chocholatý se samičkou zvonka zeleného, kteří se ve společné voliéře rovněž sami vybrali a odchovali krásného chocholatého křížence – samečka. Byl to rovněž dobrý zpěvák, který napodobil zpěv konopky, stehlíka, zvonka i kanára. Ve stáří čtyř let se stal kořistí škodné. Kříženci po zvonkovi, jsou podle našich zkušeností, výborní zpěváci se schopností napodobovat zpěv jiných ptáků.
V další kleci o rozměrech 120×35×50 cm byl umístěn sameček křížence zvonohlík zahradní×kanár×kanár, společně se samičkou zvonohlíka zahradního. Úspěšně zahnízdili a ze čtyř vajíček se vylíhla čtyři mláďata. Všichni samečci, dva v barvě zelené a dva v barvě modré. Barva však není ucelená, mají bílá pírka. Jejich otec je v čistě bílé barvě se znaky dominantní. Jeho rodiče kříženec zvonohlík zahradní v barvě modré a kanáří samička bílá straka. Druhé hnízdo bylo neúspěšné, protože sameček se rozpeřil. Vylíhlo se pouze jedno mládě, tři vajíčka čistá. Jelikož sameček samičku na hnízdě nekrmil, mládě uhynulo. Zde je zajímavá ta skutečnost, že prvních pět dnů samička z hnízda neslézá a je krmena samečkem. Po jejím nakrmení pak samička krmí mláďata.
V současné době existují různé mutace evropského ptactva (stehlík, konopka, čížek, hýl, čečetka), které podle mého názoru byly přeneseny z kanára právě pomocí kříženců. Jako důkaz nám může posloužit přenesení červené barvy z čížka ohnivého na kanára. Že jsou někteří samečci kříženců plodní, víme z odborné literatury i od starších chovatelů, ale u nás to zkouší jen málo kdo.
Voliéru o rozměrech 10×1×2 m používáme na prolet mladých kanárů. Tato voliéra je prakticky krmnou chodbou, do které se mladí kanáři vypouští ze samostatné voliéry, ve které nocují. Voliéra je opatřena dvojitým pletivem a pletivo je rovněž na dně voliéry. Mladí kanáři tak mají dostatek proletu, sluníčka a jsou krmeni různými semeny mléčné zralosti, od pampelišky až po lebedu. V této voliéře úspěšně přepeřují a získávají dokonalou kondici. Sluníčko, voda, čerstvý vzduch a kvalitní krmení, je to základní, co může chovatel svým svěřencům poskytnout. Odměnou mu pak je výborné ohodnocení na různých výstavách. Neopomenutelný je samozřejmě genetický materiál, se kterým musí chovatel umět pracovat a zejména aplikovat nové vědecké poznatky z genetického inženýrství.
Chov kanárů mám umístěn na zasklené lodžii ve třípokojovém panelovém bytě. Pro odchov používám klece o rozměrech 50×30×35 cm. Jedná se o dva regály o délce 1 m, které jsou umístěny naproti sobě. Každá strana má celkem osm párovnic a nahoře je umístěna proletovačka o rozměrech 100×30×50 cm, kterou používám na odstavení mláďat. Párovnice se dají použít i jako proletovačky tak, že uprostřed je výsuvná příčka a po jejím vysunutí vznikne proletovačka o délce 1 m. Klece jsou umístěny na skříoce s posuvnými dvířky, kde mám chovatelské potřeby, jsou bednového typu a zhotoveny na míru. Jedná se o praktické a jednoduché chovatelské zařízení. Mláďata odstavuji dvacátý třetí den a po dalších čtrnácti dnech je přenáším do voliéry k příteli Frainšicovi, kde setrvají až do přípravy na výstavu, to je do měsíce října. S odchovem začínám v měsíci březnu až dubnu, podle počasí. Mám zásadu, že samečka u samičky neponechávám, po odpáření ho odděluji. Má to výhodu, že samečka mohu používat na více samiček a samička má při sezení větší klid. Nesdílím názor, že sameček při párovém chovu je zapotřebí ke krmení mláďat. Samička krmení zvládne bez problémů, protože nemusí potravu shánět, ale má dokonale prostřeno v krmítkách. Při chovu ve voliéře, kdy k jednomu samečkovi dáváme tři samičky, je situace jiná. Samičky nasedají různě a sameček má o zábavu postaráno pomáháním při krmení, pářením, má dostatek místa k proletu i k hašteření se sousedy. Chovám barevné kanáry v melaninu, v barvě dominantně bílý a žlutý, se zaměřením na satén.