Hlava kočky má být jemně, více nebo méně zaoblená, velikostí harmonovat se stavbou těla toho kterého plemene. Nefyziologické tvary lebky, jako je prolomení, promáčknutí, enormní plosky, ostré zaúhlení a jiné deformace, vedou k vytvoření nedostatečného prostoru pro mozek. Taková lebka působí velmi neesteticky, zdraví takto postižené kočky může být značně narušeno.
Obličejová část má být harmonická a ladná, všechna plemena koček musí mít odpovídajícím způsobem utvářený nos. Nosní otvory musí být dostatečně prostorné, aby umožoovaly kočce volně dýchat bez přídatných zvukových efektů (sípání, chrčení, chrochtání). U všech plemen (i krátkolebých) musí být nosní zrcátko umístěné níž, než je dolní okraj očí.
Čelisti a zuby u všech plemen musí být pevné a optimálně utvářené, aby kočka mohla bez problémů přijímat jakoukoliv potravu. Ideální skus je nůžkový nebo kleš?ový a to u všech plemen! Výjimkou jsou perské a exotické kočky, u kterých je možno tolerovat předkus dolní čelisti maximálně 2 mm. Ale ani v tomto případě nesmí žádné zuby z dutiny ústní vyčnívat a hlavně nesmí kočce vypadávat jazyk.
Brada je různě jemná nebo výrazná, větší nebo menší, vždy ladí k tvaru hlavy a obličeje a odpovídá požadavkům toho kterého plemene.
U perských a exotických koček je mimo délky a textury srsti hlavním plemenným znakem relativně velká kulatá hlava se zkrácenou obličejovou partií. Vzhledem k nedobré chovatelské praxi a extrémním požadavkům některých producentů, se můžeme setkat s kočkami, které mají hlavu tak deformovanou, že nejsou schopny samostatného života. Na lebce jsou nejen oblé hrboly a prolákliny, ale přímo i různé zářezy až rozštěpy. Také nos bývá tak kratičký, že je redukován jen na nosní zrcátko přilepené přímo mezi očima. Nosní otvory jsou zcela úzké až čárkovité a kočka hlasitě dýchá, při pohybu se zadýchává a „popadá dech“. Požadavkem na pevnou výraznou bradu se dospělo také k tomu, že kočka má předsunutou spodní čelist i o centimetr a jazyk trvale vyčnívá ven. čelist může být vychýlená nebo tak prohnutá, že kočka nemůže zcela dovřít tlamičku. Takto postižená kočka má nejen neestetický vzhled, ale není schopna se sama najíst, potravu zuby uchopit a rozžvýkat. Potom musí být krmena speciálně tvarovanou potravou, někdy je schopna přijmout jen měkké krmivo podané rukou přímo do tlamičky.
V součastné době velmi populární britské kočky se vyznačují nejen silnou, zavalitou postavou, ale také kulatou hlavou. Nevhodným chovem, hlavně připařováním nekorektních perských koček k britským, se začínají i u tohoto plemene objevovat úzké a deformované nosní otvory, prolomený nebo příliš prohnutý nos (až stop). Také deformace čelistí, předkus nebo podkus, nemožnost zavření tlamky až vyčnívání jazyka je stále častější vadou.
Štíhlé siamské koček mají protáhlou, ale elegantně tvarovanou hlavu. Při nevhodném výběru rodičovského páru a tzv. přešlechtění se vyskytují na hlavě ostře lomené linie nebo vystupující hrbol na temeni, případně na prvním krčním obratli.
Veliké mainské mývalí kočky mají výraznou silnou bradu. Už i u tohoto plemene se s pevnou bradou často nese předkus, mnohdy také s velmi časným vypadáním, někdy i nevyvinutím, řezáků dolní čelisti.
Všechny chovatelské organizace mají zájem o to, aby byly chovány kočky, které jsou nejen krásné, ale i zdravé. Proto byla vytvořena určitá kriteria pro posouzení vhodnosti jednotlivých koček k rozmnožování. Toto se sleduje na výstavách nebo chovných svodech. U jedinců, u nichž se zjistí nějaká chyba, která by se mohla přenášet na potomstvo, se doporučuje nezařazení do chovu a kastrace. Ne každý majitel kočky je ochoten toto akceptovat. Množí a produkuje kočky, které sice více méně odpovídají udávanému plemeni, ale mají nějakou vadu krásy nebo spíše zdraví. Taková zvířata jsou ovšem bez průkazu původu.
Při nákupu takových koček se zájemce doví, že kočka tohoto plemene s PP se prodává za desítky tisíc, zatímco bez PP vyjde jen za několik tisíc. Samozřejmě nikdo nepřizná, že rodiče mají vadu, pro kterou nebyli uznáni k chovu. Nebo je možné se také dovědět, že se jedná o nadbytečné kotě, které už nedostalo rodokmen. I toto je obchodní tah. Již více než dvacet let se vydávají průkazy původu na všechna ko?ata narozená rodičům uznaným k chovu. Také pověra, že každá kočka musí mít alespoo jedenkrát v životě ko?ata, je už dávno a dávno překonaná.
Zákon č.246/1992 Sb. v platném znění řeší ochranu zvířat proti týrání. Mimo jiné uvádí, že je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat, na základě dědičnosti, budou zvířatům chybět části těla nebo orgány, nebo budou tyto orgány funkčně nezpůsobilé nebo znetvořené.
Proto, pokud si budete chtít pořídit kočku, zjistěte, proč kočka určitého plemene nemá průkaz původu a nenechte se napálit sladkou řečí. I kočky s průkazem původu nejsou všechny špičkové kvality. Dobrý chovatel prodává ko?ata pouze přímo novému nabyvateli, nikdy ne přes obchod nebo prostředníka. Cena ko?at i v jednom vrhu je odlišná. Samozřejmě špičková ko?ata s výstavními a chovnými předpoklady mají vyšší cenu, ko?ata průměrná se prodávají tzv. na mazla a cena je pak výrazně nižší. Ale všechna mají průkaz původu, a to je vlastně také „záruční list“, že předci kotěte jsou známi a je tedy předpoklad, že kotě opravdu bude odpovídat danému plemeni. Pokud máte zájem o velmi lacinou, pěknou a líbivou kočku, navštivte nejbližší útulek a zachraote nějakou kočku z ulice. I s touto kočkou se můžete pochlubit na výstavě. Ve výstavní třídě domácích koček soutěží kočky „z ulice“ o to, která je nejlíbivější, nejumazlenější, v nejlepší kondici … . A to i na Světové výstavě koček!