Chůvičky japonské na Světovém šampionátu COM 2005

Světové šampionáty COM jsou hlavně velkým svátkem chovatelů kanárů. Ne jinak tomu bylo i na letošní, 53. světové výstavě pořádané od 26. do 30. ledna v německém Bad Salzuflenu. Z celkového rekordního počtu 22663 vystavených ptáků byla velká většina kanárů zpěvných, barevných a postavových. Zjistit přesný počet ptáků v těchto skupinách by bylo velmi obtížné, protože kolekce jsou v katalogu uvedeny pod jedním pořadovým číslem. Tak tedy jen orientačně. Kanáři jsou uvedeni na 40 stranách katalogu a všechny ostatní skupiny ptáků na 26 stranách. Z toho lze odvodit, že přibližně 60 % vystavených ptáků jsou kanáři. Přesto i ostatní skupiny ptáků mají na světových výstavách své nezastupitelné místo.

Trendy v chovu ptáků

Účast chovatelů z 25 členských států COM dává předpoklad k tomu, aby bylo možné vysledovat trendy v chovu ptáků, které nás zajímají. O tom, jaké druhy ptáků jsou na jednotlivých výstavách vystavovány, rozhoduje řada faktorů. I chovatelé podléhají různým „módním“ vlivům a v určitých časových etapách jsou přednostně chovány některé skupiny nebo barevné mutace ptáků. Také místo konání výstavy silně ovlivní složení výstavy, protože chovatelé z pořádající země mají většinou převahu nad ostatními. Zastoupení našich chovatelů není v poslední době na těchto výstavách nijak velké, ale přesto o sobě nechávají, stejně jako v minulosti, slyšet. Jen letos získali Ladislav a Tomáš Grodovi 21 medailí za andulky.
Ale vra?me se k tématu, jak je předesláno v nadpisu tohoto příspěvku. Chov chůviček má u nás velkou tradici a v poslední době dosahují ptáci vystavovaní na našich předních výstavách takové kvality, že mohou dobře obstát i v mezinárodním měřítku. Tak jako ve všech soutěžích nezáleží pouze na podávaném výsledku, ale i na taktice, jakou soutěžící zvolí. To znamená, že výborně hodnocení ptáci nemusí získat medaili, protože výstavní třída, ve které soutěží, nebude naplněna nebo naopak bude velká konkurence například v jednotlivcích a daleko větší šance na získání medaile se objeví při sestavení ptáků do kolekce. Také sledování výstavních trendů může chovatele nasměrovat, jaké barevné mutace ptáků a jejich pojetí mají větší šanci na úspěch. Ve výstavní sekci F1 – domestikovaní exoti bylo vystaveno celkem 241 chůviček. Z toho bylo 165 jednotlivců, ostatní ptáci byli vystaveni v kolekcích.

Zúčastněné skupiny

Nejvíce ptáků bylo ve třídě chůvička tmavě hnědá. Jednalo se výhradně o ptáky „kreslené“. Ani jeden z ptáků nebyl světlebřichý. Nejlepší z jednotlivců dosáhl ocenění 94 bodů. Byl to velký pták s vadami, které sebou velikost nese, a to je nižší postoj na bidle. Pták si často ulevuje tím, že si „lehá“ na bidélko. Tím více, čím jsou ptáci v průběhu výstavy unavenější. Další vadou, která se začíná objevovat u větších ptáků, je nedokonalé opeření okolí očí a obzvláště u tmavé barvy vyniká nezapeřené okolí očnice, která je potom příliš zvýrazněná. V našich chovech se projevuje fakt, že větší ptáci jsou zpravidla světlejší. Požadované tmavě hnědé až černé barvy na všech částech těla, dosahují spíše ptáci drobnější postavy. Ve světě kralují v této třídě hlavně holandští a belgičtí chovatelé. Ostatní chovatelé se jim snažili konkurovat v kolekcích a to se jim, i přes poměrně nízké bodové ohodnocení jednotlivých ptáků, které nepřesáhlo ve většině případů 90 bodů, podařilo. Kromě vítězné kolekce holandského chovatele F. Panjera ohodnocené 367 body obsadil 2. místo italský a 3. místo španělský chovatel. Kolekce italského chovatele doplatila na svoji nevyrovnanost, za kterou také dostala bodovou srážku.

Další velkou skupinou byla třída nugátových a rezavých chůviček. Soutěž v kolekcích byla poznamenaná nedodáním dvou původně přihlášených. Potřebný počet bodů pro zisk medaile získala pouze jedna kolekce rezavých chůviček holandského chovatele s celkovým ohodnocením 366 bodů. Kolekce byla vzácně vyrovnaná a dostala za 4×90 bodů a ještě 6 bodů za soulad. Rezavá barva je silnou stránkou německých chovatelů. Přestože v této skupině získali 1. i 2. místo, bylo to s ptáky nugátového zbarvení. Bodové hodnocení prvních třech ptáků 92, 91 a 90 body svědčí o úrovni zbytku skupiny. Ptáci nebyli dobře zapeřeni a také většina z nich nedosahovala optimální postavy. V této skupině se již začala projevovat nedůslednost při přihlašování ptáků, a tak se stalo, že do skupiny byli zařazeni ptáci zcela jiného zbarvení.
Další výstavní třídou byly chůvičky s šedým faktorem. V kolekcích se utkalo o vítězství 5 kolekcí tmavě šedých ptáků německých a belgických chovatelů. Ptáci byli poměrně vyrovnaní, v odpovídající barvě a kvalitních postav. Tomu odpovídá i bodové ohodnocení vítězných kolekcí 367, 365 a 364 bodů. Z ptáků s šedým faktorem jsou tmavě šedí ptáci vždy nejkvalitnější. To se projevilo i v soutěži jednotlivců, kde v této třídě vyhráli všechny medaile právě tmavě šedí ptáci. 1. místo 94 bodů, 2. a 3. místo 93 a 92 bodů. Všichni vítězové byli belgických chovatelů.
Ve třídě pastelových ptáků všech barev byli vystaveni ptáci pasteloví i světlekřídlí. Kvalita nebyla velká, pouze 2 ptáci dosáhli na medailové umístění s ohodnocením 91 a 90 bodů. Světlekřídlí ptáci byli vyloženě podprůměrní. Tato barva vždy sebou nese malou postavu a zhoršenou kvalitu opeření.

V dalších dvou poměrně nevyvážených výstavních třídách byly vystaveny chůvičky ino, chocholaté, rosetové a ostatní barvy. Chůvičky ino byly zastoupeny pouze jednotlivci, přihlášená kolekce nebyla dodána. Zde se mně nejvíce zalíbila skupinka rezavě šedých pastelových ino ptáků, kteří sice nedosáhli na vítězství, ale v době, kdy jsem je viděl byli v nejlepší pohodě a jejich pohoda svědčila o tom, že byli na výstavu perfektně připraveni. Vítězství si odnesl rezavý pastelový ino pták, ohodnocený 92 body. Vítěz poslední třídy, tmavě hnědá chocholatá chůvička s 93 body byla spíše průměrná a to nejen postavou, ale i tvarem chocholky. Naproti tomu 2. a 3. místo obsadily „přepychové“ bílé chůvičky z holandského chovu. Spíše si myslím, že jejich ohodnocení 92 a 91 bodem bylo poněkud nižší, než si zasloužily. Podle obsazení této třídy bílými ptáky se zdá, že jejich chov se rozvíjí hlavně v Belgii. Chůvičky straky byly zastoupeny pouze dvěma ptáky. Jeden z nich dosáhl dobrých 90 bodů. V postavě nebyl sice největší, ale měl výbornou, tmavě hnědou pravidelnou kresbu.
Expozici chůviček uzavírala třída nových barevných mutací, kde bylo vystaveno 8 kusů perlových chůviček holandských, belgických a německých chovatelů. Tato nová barevná mutace není zatím zcela ustálena, a tak se zde vyskytují ptáci velmi rozdílných barev a kvalit. Přesto zde byli vystaveni zatím nejlepší ptáci, jaké jsem na výstavách dosud viděl. K této kapitole bych ještě přiřadil vystavené křížence exotů s chůvičkami ze sekce H. Jednalo se o rýžovník timorský×chůvička, rýžovník šedý×chůvička, chůvička×rýžovník šedý, stříbrozobka×chůvička, chůvička×amadina diamantová, panenka hnědoprsá×chůvička. Tedy žádné novinky, snad jen kříženec s amadinou diamantovou byl barevně zajímavý.

Závěr

Nezbývá nic jiného než udělat závěr. Tak, jak znám ptáky jednotlivých chovatelů z našich vrcholných výstav, mohu odpovědně prohlásit, že se mnozí z nich mohou s úspěchem zúčastnit i takovéto světové akce. Základním předpokladem je odchovat kvalitní ptáky, věnovat pozornost jejich přípravě na výstavu a pak rozmyslet, zda s nimi soutěžit v jednotlivcích nebo se pokusit sestavit vyrovnanou kolekci. Kvalita opeření i chování vystavených chůviček ve výstavních klecích svědčila o tom, že právě tento bod mnoho chovatelů podceouje. Příště bych se rád věnoval další skupině ptáků na této výstavě, která je perspektivní i pro naše chovatele a to stříbrozobkám.