Víte že,… (1.část)

K napsání toho článku mě vedla „touha“ pokusit se co nejširší chovatelské veřejnosti, pokud možno ve stručnosti, připomenout některé staré pravdy ohledně základní genové struktury peří ptáků. Správné pochopení a používání v praxi, by mohlo vést (alespoň v to doufám), ke zlepšení neradostného stavu v názvosloví barevných mutací, ale samozřejmě, také i jejich barevných kombinací.

Pojmenování barevných mutací

Pojmenování některých barevných mutací (kombinací), která jsou založená na tradici, nebo z ryze obchodních důvodů, nejsou skoro nikdy dostatečně popisná. Většinou jsou to ptáci s přívlastkem např. platinoví, zlatožlutí, nebesky modří, stříbrní, zlatí, lososoví,…atd.
Rovněž je vhodné na tomto místě upozornit na nevhodnost některých na „první pohled“ jasných a dobře srozumitelných názvů. Za všechny snad alespoň jeden. U papoušků zpěvavých existuje název tzv. pastelově modrá.
Již samotný název, který je dvou-slovní, vyjadřuje, že se jedná o barevný ráz, u jehož vzniku stály pravděpodobně dvě mutace, pastelová a modrá. Opak je v tomto případě pravdou. Nejedná se o kombinaci dvou barev, jak by se mohl některý z chovatelů domnívat. Jednoduše v době vzniku této mutace ji byl tento název přiřazen. Jako mnohem vhodnější se jeví název tyrkysová (mimochodem je užíván i v zahraničí – peří tyrkysově zbarvených ptáků obsahuje totiž složku žlutého psitacinu a proto mají př. tyrkysoví samečci papouška zpěvavého červené kostrče). Dále tento název je pouze jednoslovní a lépe vyjadřuje barvu mutace (nikoliv tedy kombinace). Nebo se snad chceme dočkat toho, až někteří z chovatelů vypěstují opravdovou pastelověmodrou kombinaci tj. z barev zelený pastel x modrý (australská), a že ji pak plným právem přiřadí název pastelově modrá? Jsou si snad tyto dva barevné rázy podobny? Nebo snad mají naprosto shodnou genetickou stavbu, jak by jejich název naznačoval? Závěr ať si udělá každý chovatel sám…

Chudák chovatel! Jak se v tom má vyznat? Proto pro správnou orientaci je důležité nejenom znát ony obchodní názvy, ale i pravou genetickou podstatu toho, či onoho názvu. Na úplném začátku by proto mělo stát ujasnění si některých základních forem mutací, včetně jejich jedinečných genetických funkcionalit. Mnohé z genů způsobují, že výsledné změny na opeření jsou určitým, přesně stanoveným způsobem barevně viděny.

Pro barevné mutace exotického ptactva, a papouščích druhů zvláště, se používají z hlediska zabarvení peří ptáků následující názvy:

1. melanin, který může být rozdělen na:
černohnědý pigment (černý nebo tmavě hnědý)
a phaeomelanin (načervenalý až hnědý)

2. karotenoid nebo psittacin, který se může členit na:
žlutý karotenoid nebo psittacin
a červený karotenoid nebo psittacin.
U papoušků funguje psitacin k zakrytí všech barev od žluté až po červenou. Toto barvivo, jak je doposud známo, nejspíše nemůže být u papoušků ovlivňované složením jídla, což u jiných živočišných druhů skutečné karoteny někdy mohou.
Viditelná část barviva ptáka může být ovlivněna vnitřní strukturou jeho peří. Je to tak zvaná „modrá struktura“ uvnitř, v normálně zbarveném (divokém) ptáku.

Černý nebo tmavě hnědý melanin

Melaniny se dají popsat asi jako pigmentová zrníčka v peří ptáků, která jsou zpravidla kulatého nebo oválného tvaru, ale někdy také až vlásečnicového tvaru. Je potřeba si uvědomit, že jejich množství a typ dle tvaru (a také umístění na těle) předurčují barvu ptáka popřípadě jeho kresbu.
Jsou známé dva druhy melaninu. Eumelanin – černohnědý pigment a phaeomelanin – žlutohnědý pigment.
Zrníčka eumelaninu se jeví pod mikroskopem jako jakési prutové velmi drobné částečky. Zatímco zrníčka phaeomelaninu mají kulatý tvar. Phaeomelanin je obsažen téměř v každém péru. Eumelanin zpravidla působí pouze na jeho povrchu. Velice často je tak hlavním faktorem, který způsobuje různé kresby na peří.
Pozn.: Melaninoví ptáci mají tudíž vedle své „hlavní“ barvy - černohnědého pigmentu (Eumelaninu), ještě navíc také tukové barvivo Lipochrom).
Peří naprosté většiny ptáků obsahuje melanin. Tato přítomnost se projeví buď jako černá, šedá nebo také jako tmavě nebo světle hnědé zbarvení většiny těla ptáků. Když jsou černý melanin a světle žlutý zastoupeny ve společném genetickém podkladu, pak výsledná barva bude záviset na jejich vzájemném poměru (výsledkem může být např. barva světle zelená). Když hnědý melanin je výrazně zastoupen v prapůvodní základní barvě, pak výsledná barva bude kolísat od světle hnědé až po tmavě hnědou (např. Neoféma bourek).

Načervenalý hnědý phaeomelanin

Tento phaeomelanin se vyskytuje pouze u několika druhů ptáků (chůvička japonská, Čínská křepelka, rod Pyrrhuras, kanár,…), ale obvykle v kombinaci s černohnědým pigmentem. V případě určitého uložení, obsahuje téměř výlučně phaeomelanin, se bude projevovat na zabarvení peří jako načervenalá hnědá barva (příkladně líce u samečka zebřičky australské nebo břicho samečka Čínské křepelky). Když jsou obojí, tj. phaeo a černohnědý pigment přítomni, pak bude výsledná barva závislá na jejich vzájemném poměru, buď se přikloní k odstínu červeno – hnědému nebo černo – šedému.

Modrá struktura

Jestliže černohnědý pigment v peří stejně ovlivňuje také i modrou strukturu zbarvení, pak na bílém podkladě vidíme modrou barvu (např. kostrč u Agapornis roseicollis). V případě, když modrá barva je umístěna na žlutém podkladě, vidíme tuto barvu jako zelenou (andulky, neophemy, agapornisové,…). Načervenale kaštanový phaeomelanin zkombinovaný vzájemně s modrou barvou nám pak ukazuje purpurovou barvu (např. prsní barva samce amadiny Gouldové).

Žlutý a červený karoten nebo psittacin

Žlutou a červenou barvu můžeme v současnosti mít jak v čistém tvaru, tak také v jejich vzájemné kombinaci, tj. smíchané do jedné. Jednotlivé oblasti peří obsahující psittacin mohou tedy mít barvu od světle žluté přes oranžovou, až k jasně červené. Když peří navíc také obsahuje melaninové barvivo, může se ve svém výsledku velice různit. Od rezavě hnědé nebo olivově žluté (Agapornis hnědohlavý) až k černo hnědé, či přímo zelené. Může se ale také stát, že koncentrace melaninu je velmi vysoká a proto bude překrývat barvu podloží (spodního) psittacinu (např. na hlavě agapornise růžohrdlého).

Asi většina chovatelů si na tomto místě zákonitě položí otázku: co ale způsobuje, že všechny ony kuličky a tyčinky v peří se chovají jednou tak a podruhé úplně jinak?Základem všeho živého na úplném počátku je spojení dvou buněk. V důsledku toho se ve vajíčku objeví zárodek-embryo. Ve velmi raném vývoji zárodku hrají svoji nezastupitelnou roli zárodečné buňky. Tyto se mohou ve své migraci velmi nerovnorodě uspořádat na kůži. Pomocí daného genetického činitele pak dojde k přerozdělení všech zárodečných buňek. Cílem každé zárodečné buňky je vytvořit základ nově rostoucího péra, již v zárodku, spolu s jeho dalším rozvojem v kůži. Pokusme se dostat k podstatě tohoto problému. Na růst nových buněk můžeme nahlížet jako na růst malých sazenic. Pro růst každé z nich je potřebná základní surovina a navíc každá si roste jedinečným způsobem. Pomocí věd – biologie se pak můžeme postupně krok za krokem propracovat až ke konečnému zrodu malého zrníčka – černohnědého pigmentu. Představme si vývoj nového organismu jako jakousi výrobní linku. Budeme potřebovat rovnou dvě výrobní linky. První výrobní linka je vývoj barviva v peří. Zde je nutné si uvědomit, že černohnědý pigment nalezneme ovšem také v rohovitých částech těla, jako jsou drápky a zobák. Další výrobní linka slouží k zabarvení duhovky. V oku je výroba melaninu započata přibližně již po čtyřech dnech. V opeření a v rohových částech asi po sedmi dnech. Mutační změna může ovlivňovat buď jeden z těchto procesů, nebo ale také oba dva. U některých mutacích může dojít k tomu, že se změní pouze barva peří a rohových částí. U jiných je změněna také barva oka. Navíc ze zárodečných buňek se produkují pak další buňky.

Fáze vzniku černohnědého pigmentu

Po určitém čase, když zárodečné buňky dosáhnou svého geneticky pevného určení, postupně se mění i jejich tvar a nabírají novou podobu. Melanin stále produkuje buňky. Takto produkované buňky procházejí velmi dlouhým procesem vývinu jednotlivých výběžků neuronů. Takto je postavena všechna buněčná tkáň v těle naprosté většiny živých organismů – tedy i ptáků. Výjimku tvoří snad jen nervové buňky.
K vytvoření těchto zrníček černohnědého pigmentu, je potřebná surovina, která se nazývá se tyroxin.
Tyroxin je speciální aminokyselina (hormon), která je vyprodukovaná z bílkoviny, nacházející se prvotně v potravě. Jeho úlohou je zabezpečit okysličování buňek ve všech částech organismu. Především dostatek riboflavinu a aminokyselin v potravě, jsou velmi důležité pro tmavé buňky v peří. Důležité je také vědět, že aminokyseliny se nemohou ukládat v těle jako tuk! Proto je bílkovinová strava tak důležitá pro nově vznikající barvivo peří. Bez tohoto enzymu by růst vlastně ani nezačal. Důležitější než oxidace je, že v této fázi začíná vznikat melaninová sestava buněk. Při její produkci je černohnědý pigment ve fázi okysličení zastaven ještě dříve, než dojde k „výrobě“ černohnědého pigmentu. Konečným produktem tohoto technologického „postupu“ jsou mikroskopicky malé kulaté hnědé až černohnědé pigmentované částečky.
Pozn.: Nezapomínejme proto nikdy na kvalitní stravu s dostatkem obsahu bílkovin, nejenom v období před, ale i v samotném průběhu chovné sezóny.

Fáze uložení černohnědého pigmentu

Časově dlouhé procesy produkce buněk jsou nakonec zakončeny jako kousíčky plazmy s černohnědými částečky pigmentu, upraveně zabalenými v buněčné membráně v rostoucím péru. Toto všechno musí být dokončeno na tom správném místě, v pravém čase a v požadovaném množství. Všeobecně se celý tento proces nazývá genetická regulace.
Každá rostoucí buňka je nahrazena postupně několika jinýma buňkami. Až když je všechno barvivo vyprodukováno, pak teprve je také růst buňky ukončen. Samotná produkce buněk je potřebná v ohromném množství. Nové buňky peří jsou upevněny v definitivní formě, pomocí bílkoviny nazývané keratin (rohovina).
Když je peří hotové, má nejenom svůj tvar, strukturu ale i barvu.

Barva, tvar a složení zrníček pigmentu

Odstín každé jednotlivé barvy peří může kolísat.Vše záleží na množství melaninu – jeho zrníček, jakož i na tvaru, složení jednotlivých zrníček ale i na stupni jejich okysličení. Tohle všechno má svůj vliv na výsledné vzezření peří.
Je potřeba si uvědomit, že proces samotného utváření melaninu je velmi složitý biologický postup. Přesto, že jde jinak o velmi přesné genetické řízení, může i zde dojít k nepřesnostem. Představme si vznik, růst melaninu i výrobu a uložení v kůži a peří jako jakýsi výrobní proces.
Jsem si vědom ohromného zjednodušení, ale myslím si, že pro správné pochopení závěrů je dobré použít zde jakéhosi zjednodušeného modelu. Pomocí něj pak můžeme získat určitý rozhled, co to mutace vlastně jsou.
Předpokládejme, že živý organismus je něco jako fungující firma. V našem případě firma, která produkuje nějaké výrobky pro stavební společnosti. Celý chod společnosti je decentralizován - není řízen z jednoho místa. Výrobní jednotky jsou zřízeny blízko k místu stavby. Dodávka základní výrobní suroviny by měla být perfektně dohodnuta. Výroba má být synchronizovaná s přesně stanoveným výrobním postupem. Velice důležité momenty, které musíme sledovat, jsou začátek výroby a množství stavebního materiálu, který se může použít. Dodávka na staveniště, musí být přesná a navíc na přesně stanovené místo.
Všechny přísné pokyny pro technologický postup, které jsou zakotveny ve výrobním plánu, musí být 100 % respektovány. Každé stavební místo má navíc své specifické požadavky.
Zdá se to snad někomu příliš složité? S trochou nadsázky, to ale takto nějak při růstu nového živého organismu vypadá…

(dokončení příště – Mutace a co je ovlivňuje)