Téměř všechny sdělovací prostředky zaznamenaly v letošní zimě zvýšený počet ptačích návštěvníků v našich krajích ze severu Evropy. Ve Fauně se nám zatím nic neobjevilo, vidím v tom tedy příležitost představit alespoň dvě fotografie, které se mi trochu povedly.
Letošní rok byl především nápadný velkou invazí brkoslavů severních. Velká hejna jsou hlášena jak z Moravy, tak až ze západních Čech (Horšovský Týn) a Šumavy. Nejnápadnější byla invaze těchto ptáků v okolí Prahy a některá jejich hejna pronikala až hluboko k centru města. Již koncem prosince loňského roku se první hejna objevila na severních předměstích. Brkoslavové jsou velikostí svého těla, způsobem letu i svým chováním podobní špačkům, řazeni však bývají spíše ke společnosti střízlíků, skorců a pěvušek. Letící hejno brkoslavů opravdu připomíná hejno špačků. Jak špaček, tak i brkoslav je takový trochu hornoplošník s trojúhelníkovými, trochu dozadu zkosenými křídly. U nás v zimě nejprve zkonzumují jeřabiny. Mají však v drozdech kvíčalách zdatnou konkurenci. Jeřabiny zmizí nejdříve. Potom přijde na řadu hloh, ale žerou i šípky. U nás však mají přímo hody. Jablka v alejích podél cest a ve starých opuštěných zahradách na předměstích dnes nikdo nečeše a v letošním roce i mnoho zahrádkářů ponechalo úrodu na stromech. Jablka prý byla nekvalitní. Siluety odpočívajících brkoslavů, pokud se na ně díváte proti nebi, jsou docela typické a lze je snadno rozeznat. Naučte se tyto ptáky rozeznávat v přírodě. Je totiž docela pravděpodobné, že někteří z nich se u nás zdrží až dlouho do jarních měsíců a dokonce by se ptáci mohli pokusit i o hnízdění. Jedno takové hnízdění bylo podle starých, zapomenutých zpráv, znovu objeveno a právě v loňském roce se o tom psalo. Zprávy o posledním pozorování brkoslavů z letošní zimy budou právě to nejzajímavější, co můžeme o letošní invazi zjistit. Vůbec není vyloučeno, že by se nějaký ten pár opět nemohl pokusit o hnízdění.
Od poloviny ledna se začala v okolí Prahy objevoval i neobvykle velká hejna drozdů kvíčal. S postupujícím úbytkem potravy se začalo měnit i chování jednotlivých ptáků. Zatímco většina z nich se stále drží ve větší společnosti, jsou jedinci, kteří se drží osaměle a urputně brání to svoje jablko, u kterého sedí celý den. Zavěsil jsem si tři jablka na dohled od okna a těšil se, že by se mohl objevit nějaký ten brkoslav. Omyl, celý den se u něj krmila jedna a táž kvíčala. Ještě podle trusu je vidět, kde bylo jablko zavěšeno. Tři jablka, tři dny, právě teď na zemi poctivě ozobává poslední zbytky. Jedinci, kteří si takto na zimovišti vytváří svoje vlastní území, se mohou stát základem další hnízdící populace nebo posilovat již vytvořené populace místní. Valnou většinou se jedná o samice, které nejsou tolik vázané na určité území. Většina samců se vrací do míst narození nebo do jeho blízkosti. Samci hájí hnízdní území, samice jsou spíše přelétavé.
I jiní severští ptáci se v letošní zimě objevují. Jsou dokonce zprávy o strnadech severních na Lounsku. Čížci jsou v letošní zimě pravidelnými návštěvníky pražských krmítek. Sypu krmení jen na plech okna, mám však možnost pozorovat za záclonou ptáky z menší vzdálenosti. Žerou řepku, zkuste ji nasypat ptákům v klecích, ti, zmlsaní, budou vzdorovat pěkně dlouho. Jikavci však v letošní zimě pravděpodobně zimují až jižněji od našeho území. Jsou zprávy o milionových hejnech ve východním Slovinsku. Zajímavé bude jistě v nejbližší době pozorování jarního průtahu těchto zimních hostů zpět na hnízdiště.