Špalda
„Špalda“ je druh pšenice /Triticum spelta/. Špalda je jedním z nejstarších druhů obilovin. Údajně byla již před 8000 lety rozšířena v Evropě. Pěstovali ji Egypťané, Keltové a Germáni.
Musela udělat místo šlechtěné pšenici
Špalda musela později udělat místo šlechtěné pšenici, protože ta poskytovala vysoké hospodářské výsledky. Dokonce ani při intenzivním hnojení se nepodařilo výnosy špaldy významně zvyšovat. Špalda vyžaduje vápennou půdu a roste i na chudých kamenitých plochách, na kterých již kulturní pšenice neroste. Dnes se špalda pěstuje v omezeném množství v Alsasku - Lotrinsku a ve Švýcarské Juře. Pokusy s pěstováním pšenice špaldy probíhají krátkou dobu také v Bavorském Lese.
Porovnání špaldy a pšenice
Pro lidi je špalda zdrojem vitamínů a posiluje jejich nervovou soustavu. Tyto vitamíny mají také biokatalytické účinky, t.j. jsou nepostradatelné pro mnohotvárnou výměnu látkovou v organismu, např. pro tvorbu a rozklad glycidů /uhlovodanů, bílkovin, tuků atd. Dále působí na tvorbu krve a nervů, posiluje obranyschopnost organismu. Špalda také pozitivně působí na trávení, což má nesporný význam pro tělesnou a duševní pohodu.
A porovnejme si : ve šlechtěné pšenici, ale i v žitě jsou obsaženy důležité fermenty a vitamíny pouze v klíčku, zatímco ve špaldě jsou tyto důležité složky obsaženy v celých zrnech. Špalda je důležitým zdrojem bílkovin neboť obsahuje životně důležité esenciální aminokyseliny. Pravidelná konzumace špaldy zaručuje snadnější pokrytí denní potřeby aminokyselin.
| Aminokyseliny | špalda mg/g | pšenice mg/g | |
| cystin | 1,35 | 1,10 | |
| leucin | 9,00 | 6,00 | |
| isoleucin | 5,60 | 4,40 | |
| metionin | 4,00 | 2,40 | |
| fenylalanin | 7,00 | 5,00 | |
| tryptofan | 1,60 | 1,20 | |
| valin | 5,80 | 4,20 | |
| lyzin | 2,75 | 2,90 |
Bylo by rozhodně zajímavé a cenné, kdyby se v odborném tisku objevily zprávy o vlivu špaldy na zdraví a aktivitu chovaných ptáků. Třeba se tato zrnina dostane někdy do našich obchodů a vy již budete vědět o co jde a co může znamenat pro naše chovy.
