Obojek je jedním z prostředků, jak lamu ovládat. Je levný, na trhu je v dostatečném velikostním i cenovém sortimentu, zejména v prodejnách s vybavením pro psy. Je vhodný pouze pro mladé lamy, případně k řešení situace v krajní nouzi. Při vedení na obojku, vzhledem k velikosti zvířete, je značné riziko zranění jak zvířete, tak jeho průvodce. Zvíře takto vedené má větší možnost zneužít svoji sílu v tahu. Kdo měl na vodítku psa a ten jej někdy táhl (a nemuselo to být největší plemeno), umí si představit, že stokilový lamí samec dokáže mnohem více. Proto i ta nejjednodušší ohlávka má větší účinnost než nejpevnější obojek.
Ohlávka je základním prostředkem na ovládání lamy. Je pravdou, že ohlávky pro lamy v obchodě nejsou běžným zbožím. Proto je chovatel odkázán na jejich výrobu nebo může zkusit štěstí u šikovného sedláře, který by si určitě poradil. Ohlávek může být celá řada, podle druhu použitého materiálu, podle velikosti či způsobu nasazení a zapnutí. V žádném případě nepoužíváme pro lamu ohlávku se zubadlem.
Postroje umožňují a usnadňují využití zvířete k tažným nebo soumarským účelům, mohou být doplňeny vybavením pro turistiku i sport. Předpokladem použití postrojů je vhodně upravená ohlávka a výcvik lamy k nošení postroje.
Různé pomůcky, nářadí i jiné prostředky si chovatel časem vyrobí nebo zakoupí, podle potřeb svých a zvířete.
Před zahájením výcviku si musí cvičitel ujasnit cíl výcviku a jeho účel. Podle toho zvolí i postup výcviku. Odlišný postup bude u výcviku lamy k hlídaní ovcí a koz na pastvě nebo k nošení nákladu či k zápřahu.
Základní poslušnost by měla ovládat každá lama. Cvičitelé psů ví o čem je řeč. Přesto je u lamy rozdíl minimálně v tom, že se jedná o větší a silnější zvíře než je pes, proto opatrnost je zde na místě. K atributům základní poslušnosti lamy řadíme bezproblémové nasazování ohlávky s vodítkem, chůzi na vodítku, snášení česání a veterinárních úkonů, nastupování do přepravníku (pokud chceme lamu přepravovat na delší vzdálenosti).
K prvním krokům patří navázání kontaktu se zvířetem. Důvěra a oboustranná láska je základem úspěšného výcviku.
S výcvikem lamy začínáme co nejdříve. Výcvik provádíme na základě tzv. pozitivní motivace, to znamená odměňování za dobře vykonanou práci. Když chceme zvíře odměnit, musí i ono nám dát k tomu příležitost. To znamená, že musí být ochotno si odměnu od nás vzít. Není to fráze, protože řada lam odmítá „žrát z ruky“. Pak těžko pochopí, že cvičitel je ten, kdo ji odměňuje. Když lama žere z ruky, je to nejlepší cesta začít s tréninkem.
Do výběhu přicházíme vždy s nějakým pamlskem. Z veterinárního hlediska se nedoporučují sladkosti. Kus jablka, či kolečko mrkve má přesně stejný efekt. Snahou cvičitele musí být, aby lama přišla za ním, ne aby se ji on „vnucoval“. I když by udělal k ní pár kroků, je nutné trvat na tom, aby i ona k němu popošla. Je vhodné cvičit před krmením, lama potom považuje krmení za odměnu. Na zvíře se volá obvykle jménem nebo pískáním a po pár dnech lama na tuto výzvu přijde i z opačného konce výběhu. Pak samozřejmě musí následovat odměna.
Další fáze výcviku může obsahovat couvání nebo odchod od lamy s viditelným pamlskem. Co nejčastěji lamu hladíme, a to po celém těle. Zvyká si tak na dotyky rukou. Některé lamy jsou citlivé na hlavu, zejména na uši, proto opatrně, abychom si „nepošramotili“ vzájemnou důvěru. Když už to vypadá na vzájemné kamarádství, začínáme s nasazováním ohlávky. Některé lamy si dají ohlávku nasadit v klidu, jiné zase dělají problémy a tváří se, jako kdybychom je popravovali. Není potřeba se bát nasadit lamě ohlávku i na sílu. Zvíře totiž nesmí mít pocit, že když něco nechce a dělá trochu scény, tak vyhrálo a má klid. Samozřejmě po nasazení ohlávky vždy lamu odměníme (i když protestovala). Za krátký čas si zvykne, že ohlávka není nějaké mučidlo, ale že znamená odměnu. V počátečních fázích nasazujeme ohlávku i několikrát denně.
Když jsme lamu naučili chodit za námi ve výběhu, neměl by být problém naučit ji chodit na vodítku. Připneme vodítko k ohlávce a jemně táhneme. Jakmile lama udělá krok, tah povolíme a odměníme ji. Často se stává, že se lama zapře a odmítá chodit. Pak povolíme tah a snažíme se (opět pomocí pamlsku), aby lama přišla k nám na volném vodítku. Když jde k nám, couváme a po pár krocích ji odměníme.
Když jsme si jistí, že zvíře už přiměřeně zvládá chůzi na vodítku ve výběhu, troufneme si i mimo výběh. Tyto vycházky posilují vzájemnou důvěru a zlepšují celý trénink. Zvíře je mimo svůj „domov“, v neznámém prostředí a spoléhá na nás, protože jsme pro něj jediný známý objekt. I když ve výběhu nechodila lama na ohlávce zrovna předpisově, na vycházce šlape jako hodinky.
Vycházky, hlavně první, by měly pro zvíře znamenat něco svátečního, mimořádného. V průběhu vycházky lamu odměňujeme a vyhýbáme se situacím, o kterých víme, že by mohly být pro ni nebezpečné. Není dobré, aby zvíře zažilo hned na začátku něco traumatizující. Člověk si ani neuvědomuje, co všechno může lamu vyplašit a znehodnotit tak veškerý trénink. Cyklista, igelitový sáček, pes, auto, deštník a mnoho jiných, pro nás běžných věcí a jevů, mohou být pro lamu stresujícími. Samozřejmě, že ne na všechny tyto věci si musí lama zvyknout, ale všechno má svůj čas, nemůžeme všechno chtít hned. Když lama zvládá vycházky a důvěřuje nám, není problém naučit ji chodit po schodech, nastupovat do auta, chodit přes vodu a podobně. Zvíře za dobré věci odměňujeme a ono rychle pochopí, co se od něj žádá.
Běh a vycházky jsou pro lamu snad první životní potřebou. Kdo viděl lamu volně běžet a přitom ještě dovádět, určitě na to nezapomene. Chovatel by si to měl uvědomit a dopřát své lamě, podle možností, pohybu co nejvíce. Běh s lamou na vodítku prospěje nejen zvířeti, ale i chovateli. Vycházky upevňují vzájemný vztah a lásku mezi zvířetem a chovatelem. A co víc si můžeme přát ? Jen abychom si této pohody ve zdraví užili co nejdéle. Krátký miniseriál o životě domestikované lamy krotké končí. Otázek, které zůstaly nezodpovězené, je jistě ještě celá řada. Na závěr zopakuji několik základních.
Proč chci lamu?
Společné trávení volného času, výcvik, vycházky, běhání, lamaterapie, lamatrekking, na vlnu, na spásání nevyužité pastvy, na chov...
Kde bude zvíře žít?
Výběh 100 m2/zvíře, každé další o 50 m2 více, podklad výběhu písek nebo přírodní půda, výška oplocení výběhu aspoň 150 cm, přístřešek 4 m2/zvíře.
Ekonomické podmínky?
Cena za nákup, poplatky za povolení k chovu nebezpečných zvířat veterinární správě, pokud se nejedná o faremní chov, krmivo, čas nutný na čištění stáje, krmení a proběhnutí.
Sociální podmínky?
Ve stádě se může chovat společně jen několik samců, jen několik samic, jen jeden chovný samec s několika dospělými samicemi a nedospělými samci (do 2 let). Nesnesou se společně dva a více chovných samců s jednou nebo více samicemi, i další kombinace nejsou vyloučené. Vše záleží na povaze a věku zvířete a jeho schopnosti najít si své místo v hierarchii stáda.
Na cestě za chovem lam a jejich poznáním přeji všem mnoho pěkných zážitků.