Kos černý dnes patří k životu velkoměsta jako vrabec a zdá se, že na rozdíl od vrabčáků jich neustále přibývá. Způsobuje to celá řada vlivů, například snáze dostupná potrava a mírnější podnebí. Potravu kos nalézá na ulicích, smetištích, ale hlavně na různých krmítkách. Lidé ho rádi přikrmují a on se jim pak odměňuje příjemným zpěvem a to velmi brzy na jaře. Je výborný zpěvák a brzy ráno a na večer zaznívá jeho melodie ze střech domů, sloupů a jiných vyvýšených míst. Dovede velmi dobře napodobovat i jiné zvuky. Jelikož se otepluje a zimy jsou velmi mírné, hnízdí městští kosové již v březnu, někdy dokonce i v únoru. Hnízdo si staví na rozmanitých místech z nejrůznějšího materiálu. Ke stavbě používá i novinový papír, igelit a další odpadky.
Jako důsledek života ve městě, bývá také označován častý výskyt albinotických, tzn. bíle zbarvených ptáků. Někdy jsou městští kosové úplně bílí s červenýma očima a pak hovoříme o úplných albínech. Jindy jsou černobíle strakatí a pak jim říkáme částeční albíni.
Takového strakatého kosa jsme získali v roce 2001 a převládala u něho bílá barva. Měl však tmavé oči a tak se nejednalo o albína. K tomuto samečkovi jsme získali i strakatou samičku, u které převládalo tmavé zbarvení. Pár byl umístěn do zarostlé voliéry, ale samička byla na rozdíl od samečka velmi plachá a o hnízdění nejevila zájem. Začátkem měsíce června byla proto vyměněna za jinou samičku, přírodně zbarvenou. Sameček byl v toku a to dokazoval zbarvením zobáku a neustálým zpěvem. Samička si po čtrnácti dnech postavila hnízdo v otevřené polobudce a zasedla na pět vajíček. Po čtrnácti dnech se vylíhla čtyři mláďata a byla krmena oběma rodiči. Zde však nastal problém s krmením mláďat. Rodiče sháněli potravu po celé voliéře a to hlavně živou. Námi předkládanou potravu k našemu údivu odmítali a mláďata postupně hynula. Z počtu čtyř mláďat odchovali pouze jedno, přírodně zbarvené. Z tří uhynulých mláďat byla dvě světle zbarvená a jedno přírodně. V době krmení byla předkládána směs pro hmyzožravé ptáky, mouční červi, vařené vajíčko a dešťovky. To však nestačilo, protože moučné červy brali málo a dešťovky nestačily. Zde se potvrdilo, že rodiče ke krmení mláďat potřebují dostatek živé potravy. Přežilo jen nejsilnější mládě a to bylo pravděpodobně krmeno živou potravou, kterou rodiče posbírali ve voliéře. Po těchto zkušenostech jsme došli k závěru, že odchovat kosí mláďata nebude jednoduchá záležitost.
V roce 2003 uvedený pár opět zahnízdil v měsíci květnu a po zkušenosti z předchozího roku jsme se rozhodli, že mláďata odebereme a odchováme uměle. Po vylíhnutí čtyř mláďat se tohoto úkolu ujal přítel Krátký, který si je odnesl domů a uměle dokrmoval až do stáří čtrnácti dnů. Po této době byla mláďata vrácena zpět rodičům a čekalo nás milé překvapení, protože rodiče je ihned přijali a krmili. V tomto roce byla tedy odchována tři mláďata, dvě v barvě hnědé a jedno černé. Přítel Krátký mláďata krmil dešťovkami a různým hmyzem.
U samečka kosa byla zajímavá skutečnost, že při každém přepeření získával více bílé barvy, což máme zdokumentováno pomocí kamery. Na videokazetě je i zaznamenán jeho zpěv, který s přibývajícím věkem zdokonaloval. Každé jaro překrásně zpíval a ve zpěvu soutěžil s okolními kosími samečky. Jsou to nezapomenutelné zážitky z jeho ranních a podvečerních koncertů, které jsme si s přítelem Frainšicem plně vychutnávali při našem posezení na zahradě uprostřed voliér. Pro větší inspiraci jsme mu pouštěli i nahrávky různých zpěvů ptáků, zejména slavíka, drozda šámy, černohlávka a dalších.
V současné době jsou známy mutace hnědá, pastelová a bílá. V přírodě však mají takto zbarvení ptáci jen malou šanci na přežití, protože se pro svoje vybarvení stávají snadnou kořistí různých dravců. Jen ve městě se některým jedincům daří nějakou dobu přežít a to díky svému přizpůsobení na dané prostředí.
Přítel Krátký v roce 2004 odchoval od bílého samečka a strakaté samičky dvě mláďata, která jsou přírodně zbarvena. Rodiče mláďata odchovali sami, protože měli ke krmení mláďat dostatek živé potravy. Pro rok 2005 má sestaveny čtyři chovné páry kosa černého v různých mutacích a tak je naděje, že při využití předchozích zkušeností bude odchov úspěšný. K tomuto účelu má postavené voliéry, dostatečně osázené různými keři a stromky.