Pokud se rozhodnete pro všestranný výcvik sportovní kynologie, (nebo i jiné odvětví kynologického sportu), je vhodné začít co nejdříve, tedy hned, jak si přivezete štěně domů, hrou a různými motivačními předměty (pamlsky, míčky apod.) v něm rozvíjet chuť spolupracovat. Jistěže se o výcviku ještě nedá hovořit, byla by však škoda nevyužít potřeby štěněte stále něco prozkoumávat, zkoušet a nosit. Např. vyhledávání pamlsků na několikametrové stopě je pro tříměsíční štěně vynikající hra. Stejně tak chytání utíkajícího balónku - přivázaného na šňůrce je pro něj prima zábava. Výuku “přivolání” také není možné považovat za výcvik, nýbrž za výchovu, jelikož přivolání je snadné naučit právě štěně, kdežto u dospívajícího psa to až tak jednoduché nebude. Navíc přivolání je potřebné, stejně tak i chůze na vodítku. A tak by se dalo pokračovat.
Sportovní kynologie už dávno není “o drezůře a drilu”, (nebo alespoň by neměla být), ale o spolupráci a radosti ze cvičení. Celá výchova i výcvik poslušnosti by měl proběhnou formou hry, využitím správné motivace a radosti z práce, proto s přihlédnutím na fyzické možnosti mladého psa je možné základní cviky poslušnosti učit v jakémkoliv jeho věku. Snad pryč jsou ty doby, kdy se vynucovalo štěkání na povel za pomoci svištícího prutu, či aport se učil na ostnatém obojku. Je již mnoho nových metod, přičemž výcvik baví jak psovoda, tak psa.
Samozřejmě je možné začít s výcvikem psa i později, nebo dokonce až tehdy, kdy je pes zcela dospělý. Každopádně však pro začátečníka, či ještě málo zkušeného psovoda může být doposud necvičený, dospělý pes, často s mnoha vžitými nežádoucími zvyky, opravdu velkým oříškem.
Sportovní kynologie je časově velice náročná a stojí hodně peněz. Kromě toho, že psa musíte krmit kvalitní stravou, potřebujete pro psa poměrně drahou výstroj a pomůcky jako např. stopovací vodítko, stopovací postroj, obranářský postroj, aportovací činky, většinou i míčky se šňůrkou, velké množství pamlsků…., ale také musíte počítat s výdaji na různé cestování a poplatky. Proč cestování? Opomenu-li cestu na různé závody, soutěže a zkoušky, je tu i výcvik stopování a obran, a to nezřídka 3x i vícekrát týdně. Na stopování potřebujete nejen velký a ideální prostor (podle stupně pokročilosti psa), ale také častou změnu prostředí. Obdobné je to i s místem pro zdokonalování poslušnosti. Aby jste si byli jisti spolehlivým podáváním vyrovnaných výkonů, je zapotřebí čas od času navštívit i jiné cvičiště, než kam pravidelně docházíte a kde jste členem. V neposlední řadě je zde výcvik obrany. Za posledních několik let technika výcviku obran značně pokročila, také se výrazně změnil cíl výcviku obran, a co nelze nechat bez povšimnutí - stojí peníze. Pryč jsou ty časy, kdy figurant učil psy kousat “zadarmo”, jen proto, že je chtěl něčemu naučit, a že ho to bavilo. Proto: chcete-li svého psa připravit na všestranné, či obranářské zkoušky, povětšinou budete muset figurantovi platit. Cena je velice rozdílná a pohybuje se od 40 - 200 Kč za výcvikovou hodinu, nejen dle námahy, kterou figurant při výuce vašeho psa musí vynaložit a podle komplikovanosti povahy psa, ale také podle velikosti města kde figuruje, respektive dle poptávky po jeho “službách” a v neposlední řadě záleží na figurantovi jako osobě - za jakou částku je ochoten psovi “dát kousnout”. Naštěstí existuje ještě několik kynologických organizací, kde je doposud výcvik obrany započítán v ceně členského příspěvku a kde je výcvik především zábava a příjemný koníček, nikoliv jako byznys.
Jistě se často setkáváte a ještě se budete setkávat s pojmem “výcviková hodina”. Nejedná se o žádný pevně stanovený čas. Je do doba, po kterou se vám výcvikář nebo figurant věnuje, nebo během které sami svého psa cvičíte. Může se jednat o deset minut, stejně tak i o padesát. Když se figurantovi platí za výcvikovou hodinu znamená to, že ne za dobu, kterou se vám vkuse věnuje, ale např. za sérii zákusů, přičemž je mezi nimi např. i půlhodinová pauza. Počet zákusů, či čas po který se figurant snaží upoutat pozornost na hadr (kůži), či peška apod. určuje figurant, případně výcvikář, nebo sám zkušený psovod. Pokud je pes unavený, jeho výkon jde rapidně dolů a zákusy, či chuť spolupracovat se rychle horší. Poté platí: méně znamená více, i když se jedná o obranu placenou. Výcviková hodina může znamenat i teoretickou přípravu před samotným výcvikem.
Od kynologické organizace, kterou pravidelně navštěvujete, po čase obdržíte členskou průkazku na vaše jméno, do které každým rokem, vždy po zaplacení dalšího členského příspěvku, vám bude vlepena členská známka pro příslušný rok. Pokud by jste z jakéhokoliv důvodu chtěli chodit (přehlásit se) na jiné cvičiště než doposud, jistě to není žádný problém. Jen dobře vybírejte, zvažte všechna pro i proti, aby jste nakonec nebyli zklamaní. Jestliže se tedy rozhodnete cvičiště změnit, průkazka vám zůstává a v nově zvolené kynologické organizaci předložíte průkazku se žádostí o přijetí (většinou postačí ústní). V následujícím kalendářním roce dostanete do průkazky členskou známku pro příslušný rok od organizace, do které jste se přehlásili.