První dny doma – uvítání
Ne vždy jede pro štěně celá rodina. Většinou čekají doma děti plné nedočkavosti nebo starostlivá babička… . Samozřejmě to není na škodu, ovšem pokud se uvítání obejde bez křiku, poskakování a bouřlivého úžasu. Velkým rámusem je štěně zbytečně stresováno, proto uvítání musí bezpodmínečně proběhnout v klidu a bez zbytečného lomozu.
Nechejte ho v klidu zkoumat
Jakmile přinesete štěně domů (nezapomeňte ho nechat ještě venku vyvenčit), nechejte ho v klidu prozkoumat tu část bytu, kterou bude obývat, či občas navštěvovat. Pokud do budoucna nechcete, aby váš pes chodil např. do kuchyně, před přinesením štěněte přichystejte do vstupu do kuchyně zábranu, nebo jednoduše tam zavřete dveře. Štěně hned od počátku nesmí mít volný vstup do „zakázaných místnosti“, ale zároveň by nemělo být ve volném pohybu v prvních dnech omezované křikem.
Jakmile se v klidu se štěnětem seznámí celá rodina, ukažte mu pelíšek (místo na odpočívání), hračky, misky s vodou a můžete mu nabídnout první krmení. To by mělo být totožné s potravou, kterou doposud dostával u chovatele. Je možné, že se potravy doslova ani nedotkne. V tom případě misku odstraňte z jeho dosahu a krmivo nabídněte až za 3 hodiny. Každopádně dejte štěněti čas, nestrachujte se, když zpočátku jídlo odmítá. Většinou je to způsobeno stresem a napětím, které štěně prožívá. V žádném případě ho nezačněte krmit z ruky.
Vše je pro štěně nové – nové pachy, nové prostředí, noví přátelé, nová miska… . Většina štěňat se „aklimatizuje“ během několika hodin, ale nějaký den potrvá, než si zcela zvykne.
Snažte se štěněti pomoci
Zpříjemněte mu tyto chvilky – věnujte mu maximální pozornost, ale kdykoliv bude chtít spát, tak mu to umožněte. 2. Buďte ohleduplní – nekřičte, nepouštějte příliš nahlas rádio, nechejte štěně odpočívat, když chce, nestrašte jej věcmi, které ho očividně děsí. V neposlední řadě, neztrácejte čas! Tím chci říct, že hned můžete začít s upevňováním vztahů a se správně směrovanou socializací.
První noc
Mnohá štěňata první, druhou a někdy i třetí noc žalostně naříkají, kňučí, vyjí a vzdychají. Těžko snášejí odloučení od své matky a sourozenců a právě v noci, kdy se všechno uklidní a nikdo je nezaměstnává novými věcmi, mají čas „přemýšlet“, co se to vlastně stalo.
Vytím a naříkáním dává štěně signál okolí, že je osamoceno a nechce, aby tomu tak bylo. Tím, že za ním přijdete a začnete ho utišovat, nebo i naopak, že mu vyhubujete, snadno pochopí, že nářkem, vytím a kňučením je možné přivolat člověka, a že alespoň na chvilku nebude samo.
U drtivé většiny psů svým příchodem, či uklidňováním „na dálku“ (to platí jak pro byt s několika místnostmi, tak pro pobyt štěněte venku), kdykoliv si štěně vzpomene, tak dáte základ jednomu z prvních zlozvyků (časté vytí a štěkání v době osamocení), který se velmi těžko odstraňuje! Ideální tedy je připravit si psí pelíšek ke své posteli, nebo ještě lépe „postel“ k jeho pelíšku a učiňte i další opatření, jen aby jste předešli vstávání z postele a utišování. Nejde o vaše pohodlí či lenost vstát, (klidu si se štěnětem mnoho neužijete), ale je nutné štěněti nějak vysvětlit, že výt a kňučet se nemá, že se nic neděje, a jiná cesta (vysvětlení) u tak malého štěněte neexistuje.
Rozhodně pelíšek nepřemísťujte k sobě, až když štěně začne naříkat! Stejně tak neberte vyjící a kňučící štěně z kotce do bytu! Nejlepší je ještě předtím přemístit se za štěnětem, případně štěně k vám, v horším případě „nechejte vše tak“ – štěně musí pochopit, že vytím nikoho nepřivolá a brzy (ještě tu noc, nebo do tří dnů) se uklidní a bude klidně spát. Zjistí, že navždy samo nebude, že páníček zase přijde. Začátky tak pro něj budou kruté, ale nebude později dělat problémy, bude-li necháno chvíli o samotě.
Několik triků
1. Pokud máte, vložte do pelíšku ručník či hadr, který jste si dovezli od chovatele. Je načichlý od ostatních štěňat, což je pro vaše štěně známý, uklidňující pach.
2. Dejte k němu do pelíšku ruku, čímž „dostane tolik chybějící živé teplo“. Právě volně spuštěná ruka z postele do pelíšku štěně nejvíce uklidňuje a i když krkolomně, alespoň trochu se vyspíte.
3. Zabalte do ručníku, nebo dejte pod deku tikající budík (nesmí zazvonit!), který tikáním štěně svým způsobem uklidňuje
4. Někdy pomůže i obyčejná ohřevná termoláhev zabalená do ručníku, ale pozor, aby ručník či láhev svými zoubky štěně nezničilo – záleží na velikosti a temperamentu, také materiálu termoláhve.
