I v dnešní době plné dostupných léku a přípravků se setkávám s nezodpovědnými majiteli psů, kteří považují za zbytečné vydávat pár stovek ročně za veterinární ošetření, které nespadá do povinného. Považují za zbytečné své psy odčervovat, považují za normální, že má pes blechy a tvrdí, že psinka je běžná, jako chřipka u lidí. Tak právě těmto a nejen jim dám malinko nahlédnout doslova do střev. Do psích střev. Je také dobré vědět, co může postihnout i člověka, protože cizopasníci si nevybírají.
Jako zřejmě jediný cizopasník si na člověka moc nepotrpí. Blechy psí se totiž člověka nedrží. To ovšem neznamená, že člověka nekousnou. Kousnou a pořádně. Blechy působí pro psa škodlivě nejen tím, že ho obtěžují, koušou a díky škrábání psa v postižených místech mu způsobují narušení kůže, která se může snadno zanítit, dokáží rovněž k nepoznání změnit celkový zdravý vzhled psa, neboť srst je špinavá, plná vajíček a značně prořídlá. Ale též je u blech opomíjen fakt, že mohou být prvotními hostiteli pro mladé zárodky tasemnice. A to už taková legrace není. Proti blechám lze snadno bojovat. Existuje spousta přípravků v různých cenových relacích. Naříklad roztok k aplikaci na kůži Frontline, nebo obojky či spreje.
Tasemnice se skládá z četných článků, které rostou od hlavičky. Tvoří jakýsi řetěz, který díky parazitování stále narůstá. Tasemnice se ve střevě drží svou hlavičkou, která je ke stěně přisátá. Vlivem střevního pohybu se tasemnice často přetrhne a oddělené části pak putují ze střeva ven spolu s trusem. Tak vzniká další potencionální hrozba pro ostatní tvory. Ovšem i v případě vypuzení libovolného kusu, není tasemnice zahubena. Pokud zůstane ve střevě hlavička, proces se opakuje. Tasemnice působí chorobně na psa při větším počtu, přičemž množení je rychlé. Psi rapidně hubnou, odmítají potravu a jsou na nich patrné břišní křeče. Ty lze rozpoznat také klasickým shrbeným postojem.
Je to oblý hlíst, který cizopasí v tenkém střevě a žaludku. Proto je psi při začervení často zvracejí. Samička klade vajíčka, která opouštějí s trusem střevo a tím si dávají prostor pro hledání dalších hostitelů. Bohužel se malé množství škrkavek nijak zvláště neprojevuje. Chovatel to obvykle zjistí, až opouštějí střevo, případně jsou vyzvráceny. Při větším množství psi hubnou, jsou neklidní, otáčejí se k zadku nebo „sáňují“. Může se nahromadit tolik škrkavek, že ucpou střevo a mohou způsobit dokonce katar. Konečným stádiem (pokud se to nechá tak daleko dojít) jsou křečové záchvaty, zuření a celková ochablost.
Na všechny cizopasníky existují léky, proto nepodceňujte odčervení a kontrolu výkalů u veterináře. Chráníte svého psa, sebe i ostatní.