Co to je reining? Když překlad zjednodušíme, dostaneme se k výrazu „rein“- otěž, to je vedení, práce otěží, což neznamená jen koně vést, ale zároveň mít pod kontrolou jeho pohyb. Při předvádění koně na soutěži musí jezdec prokázat schopnost naprostého ovládání svého koně a všech pohybů, které kůň provádí. Špičkový reiningový kůň by měl ochotně spolupracovat, být veden a kontrolován svým jezdcem. Než se podíváme dál na výběr koně pro reining a dozvíme se ještě pár zajímavostí o nejdynamičtěji se rozvíjející westernové disciplíně, vrátíme se trochu zpět do historie a propadneme se v čase do dob Cortézových. Naše cesta začne na Iberském poloostrově, Mexiku a Spojených státech.
Portugalsko a Španělsko jsou známé jako kolébka klasického ježdění. Na Iberském poloostrově se jezdectví na samém začátku ujalo jako prostředek ke shánění stád dobytka, ale později proniklo i mezi šlechtu a vojáky a dostalo zcela jiný rozměr. Před tím, než se začalo soutěžit, porovnávali jezdci své dovednosti na slavnostech. Později byl chov a výcvik koní soustředěn do klášterů. Nejznámější střediskem byl bezesporu klášter Cartuja v Jerezu, který proslul výhradním chovem Andalůzských koní. Koní nejen pro práci, ale i pro účely válečné.
Protikladem dnešního reiningu byla a je tzv. DOMA VAQUERA, nebo-li drezůra pro dobytkářské koně. Zádrže, nacválání ze zastavení, obraty kolem zádi, změny rychlosti, kruhy, roll-backy a dlouhé couvání. To vše se dochovalo a používá v dnešním moderním reiningu. Jakkoli se to zdá nepravděpodobné při pohledu na dnešní závodiště, tak všechny tyto prvky mají společného jmenovatele a to je dobytek, kde bylo zapotřebí rychlého a dobře přiježděného koně. Také klasické vedení jednou rukou má své historické kořeny. Španělští a později mexičtí vaqueros potřebovali mít jednu ruku volnou pro tyč zvanou „garrocha“, s níž vedli anebo poháněli dobytek, případně jej obraceli do správného směru.
Po počátcích kolonizace v pol. 18. století se Doma Vaquera v Novém světě ujala a pomalu se z ní postupně zrodil nový jezdecký styl, z něhož se později vyvinul reining tak, jak ho známe dnes. Srdcem tohoto stylu se stala Kalifornie, která se vyhnula válkám a tak zde zůstal prostor pro práci s koňmi. Kaliforňané zachovali starou španělskou tradici a z ní také později vycházeli. I po skončení éry kovbojů a velkých stád dobytka, zůstalo umění staré španělské školy zachováno.
Tak to byl malý skok do historie a vývoje této nádherné disciplíny. Pojďme se o reiningu dozvědět něco víc, co vlastně obsahuje a z čeho se skládají reiningové úlohy (Patterny). V úlohách musí dvojice předvést sliding stopy, spiny, roll-backy, přeskoky, přechody v rychlostech na malých a velkých kruzích. Součástí úlohy je i couvání. Teď si podrobně popíšeme co jednotlivé úkony znamenají.
SLIDING STOP:
klouzavé zastavení (s mohutným podsazením zadních končetin).
SPIN:
série otáček o 360° kolem vnitřní zadní nohy koně.
ROLLBACK:
obrat o 180°, kterému předchází cválání na rovné čáře (tzv. rundown), následné zastavení, pak provedení obratu a okamžité nacválání.
KRUHY:
kruhy ve cvalu, při kterých je určena jejich velikost a rychlost. Na kruzích je předváděna ochota koně být veden a schopnost měnit rychlost (tzv. „speed control“).
VÝDRŽ:
demonstruje schopnost koní zůstat stát v klidu a uvolnění.
COUVÁNÍ:
je to pohyb zpět, který musí kůň také ovládat. To je výsledek poslušnosti a práce koně.
Rád bych Vám představil světovou reiningovou asociaci National Reining Horse Association (NRHA). Tato nevýdělečná organizace, která se věnuje a propaguje reiningové koně, byla založena v roce 1966 na podporu soutěží (závodů) reiningových koní, poskytuje dotace a finanční podporu. Ustanovila standardní podmínky pro soutěže (pravidla) a podporuje majitele, trenéry a chovatele koní. Na podzim roku 1968 výkonná rada NRHA zvolila své první ředitele, a z těchto lidí byla vybrána dozorčí rada (sportovní komise). Nově vydaný booklet obsahuje revidovanou zlepšenou verzi původních pravidel, případné změny budou uvedeny v platnost Radou Ředitelů. Rozhodování o změnách v pravidlech nebude obtížné, jestliže činitelé a Rada Ředitelů NRHA budou pamatovat na původní záměr zakladatelů asociace.
Pro soutěže se vypisuje jedna z 10 úloh, které jsou zaneseny v oficiálních pravidlech NRHA. Posuzuje se čistota, ochota provedení, obratnost, klid a uvolněnost v kombinaci s rychlostí koně. Dvojice začíná s průměrným skóre 70-ti bodů, ke kterému se přičítá v rozmezí -1,5 až +1,5 bodu.
Podívejme se, jak se rozdělují jednotlivé soutěže podle věku koní. Známe třídu pro mladé koně (tzv. junior), to jsou koně ve věku do pěti let. Dále jsou to koně, kteří soutěží ve třídě (tzv. senior), tito jsou pětiletí a starší. Začínající koně předvádíme na lomeném udidle (snaffle bit) a dále na hackamore. Koně, kteří startují ve třídě seniorů jsou předvádění pouze na páce (tzv. bit užďení). Při vedení mladých koní se používají obě ruce, takzvané obouruční vedení, otěže jsou přehozeny křížem a tvoří „můstek“. Vedeme-li koně na pákovém udidle, používáme pouze jednu ruku a pravidla dovolují pouze jeden prst mezi otěžemi, ve které ruce jsou otěže, tak i volné konce jsou na stejné straně. Nejdůležitější reiningovou pomůckou je působení vahou, následně sedem a holeněmi. Kladné body se udělují za dobře provedený cvik. Naopak body se odečítají za neochotu, špatné nebo opožděné přeskoky, otevírání huby koní, či za nepravidelné zastavení. Jezdec musí svého koně dobře znát. Musí vědět, za které cviky by mohl získat plusové hodnocení. Mimo to musí jezdec dbát na svůj sed a vlastní činnost. Kůň musí dobře spolupracovat a musí být schopen absolvovat úlohu v rychlém tempu. Pokud dvojice nedodrží pořadí cviků, je diskvalifikována (off pattern).
Při výběru koně pro reiningové soutěže jsou duševní i fyzické vlastnosti stejně důležité. Při prvním pohledu na koně, kterého se rozhodujeme koupit, bychom si měli položit několik otázek: původ koně? Je kůň souměrný? Má v sobě pravidelný lichoběžník? Má takové nohy aby vydržel výcvik? Chcete-li dobrého reiningového koně, hledejte dobré reiningové rodiny. Je beze smyslu křížit krevní linie pro reining a halter a doufat, že takový kůň se bude dobře prezentovat v reiningu a v halteru. Duševní vlastnosti a povaha koně nejsou viditelné, stavba těla ano. Její zhodnocení vyžaduje zkušenost a vycvičené oko. Pokud trup koně netvoří pravidelný lichoběžník, nebude mít kůň potřebné atletické schopnosti k tomu, aby předvedl všechny požadované manévry reiningového koně. Pravidelný lichoběžník, to je dokonalá rovnováha. Většina koní v rovnováze není, ti co rovnováhu mají, obvykle vítězí. Má-li kůň v sobě pravidelný lichoběžník, má rovnováhu na to, aby mohl provádět všechny cviky snadno a bez námahy. Je-li lichoběžník nepravidelný, většinou to způsobuje napětí a bolest, kůň přestane pracovat a může kulhat. Kůň s vyváženou stavbou těla nám ušetří spoustu práce.
Není tajemstvím, že právě westernoví jezdci a činitelé se snaží prosadit reining mezi olympijské sporty. Přes různé peripetie a zdlouhavá schvalovací řízení se může reiningová veřejnost pochlubit několika úspěchy.
Prvním krokem bylo zřejmě exhibiční vystoupení na OH v Atlantě, kdy přední američtí reineři (Mike Flarida, Rocky Dare, Bob Lomis, Dough Milholland) dokázali při svižné reiningové úloze, která byla zakončena předvedením koní bez uzdečky, zvednout ze sedadel na 30000 diváků. To málo stačilo k tomu, aby byl reining přidružen k USET (Jezdecká federace spojených států). USET ustavila zvláštní výbor pro reining. Ačkoli členství v této organizaci není automatickou vstupenkou na olympijské hry, je to významný krok vpřed. USET nenominuje pouze olympijská družstva, ale dává dohromady teamy na světové jezdecké hry. Zbývá ještě získat podporu ze strany FEI a teprve potom může disciplína „předstoupit“ před olympijský výbor. První velkou soutěží mezinárodního kalibru byly světové jezdecké hry v Římě, kde se utkaly teamy z USA, Itálie a dalších zemí.
První mistrovství se uskutečnilo v červnu 1999 v Gladstonu, New Jersey. Přidružení reiningu k jedné z největších organizací v zemi by mohlo tuto královskou disciplínu výrazně ovlivnit. V jednom směru USET dodržuje velmi přísně věk koně, v němž může kůň závodit (6–7 let). Zatímco nejprestižnější reiningové soutěže jsou vypisovány pro 3–4 leté koně (tzv. Futurity a Derby), kteří později odchází do chovu. Zřejmě dojde v tomto bodě ke kompromisu obou stran, jistě to otevírá široké pole pro starší reiningové koně. Do této doby se trh točil kolem chovu dvou a tříletých koní, do budoucna lze očekávat poptávku trenérů po starších koní. Je jisté, že tato změna dopřeje pozdním koním, kteří neuspěli na Futurity.
Dále se asi budou muset obě organizace, jak USET, tak NRHA ovlivňovat v několika oblastech. NRHA nemá např. zahrnut ve svých pravidlech povinnost drogového testu. V praxi to znamená konec sedativ a tišících prostředků. Na straně druhé USET postrádá pravidlo zakazující tzv. podříznutí ocasu.
Dalším postupem se stalo přijetí do FEI (Mezinárodní orgán řídící jezdecký sport). 14. dubna 2000, kdy reining oficiálně vstoupil na mezinárodní scénu jako další jezdecká disciplína, byl přičleněn k drezůře, parkůru, dostihům, vozatajství, vytrvalostnímu ježdění a military.
Jak už jste se dočetli v odborném tisku, byla ustavena CZRHA (Reiningová Asociace České Republiky) a to dne 23. 11. 2000 a po splnění všech kritérií byla CZRHA přijata jako jedna z regionálních poboček do National Reining Horse Association (NRHA), která je jednou z největších asociací na světě a sdružující více než 60000 aktivních jezdců 47 zemí pěti kontinentů. Je neziskovou organizací, jejímž cílem je propagace a podpora jezdecké sportovní disciplíny „reining“ (westernová drezůra). K růstu zájmu o reining v ČR může vést i skutečnost, že reining byl 31. ledna 2001 přidružen k České jezdecké federaci (ČJF).
AQHA (American Quarter Horse Association): tato organizace byla ustanovena v roce 1940 pro to, aby soustředila koně plemene AQHA. Tato asociace slouží také jako informační centrum pro své členy i veřejnost pro pořádání soutěží, dostihů, podporu projektů navržených ke zlepšení chovu, pomoc na podporu rozvoje obchodu a potřeb vztahujících se k chovatelskému průmyslu. Poskytuje chovatelům a soutěžícím možnost soupeřit o finanční dotace.
AQHA také vydává časopisy The Quarter Horse Journal, The Quarter Racing Journal a America's Horse, které obsahují aktuální informace o koních, jezdcích, závodech, dostizích. Píší o historii a vývoji, o špičkových koní a lidech kolem nich.
Žádná jiná chovatelská organizace ve světě, nedošla tak daleko jako AQHA. Žádní jiní koně nejsou používáni tolika lidmi a k tolika účelům jako American Quarter Horse. V dnešní době je registrováno kolem 3000000 jedinců.