(Blyth, 1854)
Třída: plazi – Reptilia
Řád: šupinatí – Squamata
Podřád: ještěři – Sauria
Čeleď: gekonovití – Gekkonidae
Tohoto gekona najdeme ve východním Íránu, jihovýchodním Afghánistánu, Pákistánu a v severozápadní Indii. Někde se uvádí také výskyt v Iráku. Převážně obývá stepní území, skalnaté pouště a řídce porostlé travnaté plochy. V horách vystupuje až do nadmořské výšky 2100 m.
Velikost v přírodě se může pohybovat až okolo 250 mm. V zajetí je to obvykle okolo 220 mm. Základní zbarvení je špinavě bílé až žluté. Na něm se nachází početné černohnědé tečky a skvrny. Mláďata mívají tmavohnědé příčné pruhy. Prsty jsou ze spodu opatřeny příčnou řadou lamel, které ovšem nefungují jako přísavky. Drápky na koncích prstů slouží hlavně ke šplhání. Víčka jsou pohyblivá.
Samci mají robustnější tělo, širší a větší hlavu. Kromě toho mají 9–14 preanálních pórů, které leží v zakřivené řadě. Břišní strana je bílá a u březích samic prosvítají vejce.
Eublepharis macularius je pravděpodobně jeden z nejčastěji odchovávaným gekonem v zajetí. Pokud mu v teráriu připravíme potřebné životní podmínky, je to bezproblémově chovaný živočich. Pro chovnou skupinu 1samec a 3–4 samice je dostačující terárium o velikosti 100×65×65 (š×v×h). Není vhodné mít v jednom teráriu více samců. Jejich rivalita by mohla zapříčinit i smrt jednoho z nich.
Jako podklad se často doporučuje hrubý písek nebo směs písku a hlíny s tím, že bude v jednom rohu směs kypré zahradnické zeminy a písku. Ta se má udržovat stále vlhká s teplotou 30 °C. Samice tato místa rády vyhledávají pro své snůšky. Já osobně jsem již několikrát psal o substrátech a s tímto výše popsaným podkladem nemám dobré zkušenosti. Mám pro toto tvrzení pádné důvody. Podklady jako je písek, zemina, kokosová drť a podobné jsou problematické v čištění. Když zvíře udělá svou potřebu, tak se vše ihned vsaje do substrátu a nastává problém s čištěním. V tomto substrátu se výkaly vsáknou a většinou to není poznat. Rády se tam tvoří plísně a dochází k bujnému bakteriálnímu "rojení". U bezprašných hoblin je místo velmi dobře viditelné. Tekutá část udělá na hoblinách žlutá, dobře viditelná místa. Určitě může někdo namítnout, že v přírodě je to to samé, co doporučovaný podklad pro terária, ale není to tak. V teráriu jsou zvířata ke všemu náchylnější než ta z přírody (sluneční záření, imunitní systém atd.). Proto je důležité udržovat v teráriu čistotu a pomáhat jim se s problémy vyrovnat. Nejlepší podklad, podle mého názoru, jsou jednoznačně bezprašné hobliny. Rozlitá voda a výkaly se vsají do hoblin a pak stačí obyčejná lopatka. Vyhozené hobliny se pak nahradí jednoduše novými.
Nezbytná je v teráriu také plochá miska s vodou a větev pro šplhání. Důležitou věcí jsou také úkryty z kůry nebo z kamenů. Z nich vycházejí k večeru hledat potravu. Teplota pod zdrojem tepla pro případ vyhřátí by měla být 35 °C, v ostatním prostoru terária 28–32 °C, v noci 20–22 °C.
Nejhodnotnější potravou (nejen) pro gekony v teráriu je smýkaný hmyz. Jinak krmíme cvrčky dvouskvrnnými (Gryllus bimaculatus) nebo cvrčky domácími (Acheta domesticus), kteří jsou pro ně velmi dobře stravitelní. Vhodné jsou ale i další druhy. Další velice vhodná potrava jsou voskoví moli (Galleria melonella). Krmíme především jejich larvami, ale i dospělci.
V teráriu je dobré mít nějakou rostlinu a to ne z důvodu estetiky, ale protože rádi pijí z listů vodu při rosení.
Pro navození páření má velký vliv snížení okolní teploty až na 15 °C, minimálně na 3–4 týdny. Samičky mívají v roce 2–3 snůšky po dvou měkkých kožovitých vajíčkách, které zahrabávají do předem připraveného vlhkého substrátu. Dobré je vajíčka co nejdříve odstranit z terária a vložit do inkubátoru. Může se stát, že ostatní gekoni vajíčka sežerou. Toto se mi už jednou stalo. Pokud se ale rozhodnete je nechat v teráriu, tak musíte zajistit kryt na vajíčka (např. převrácený květináč) a denní teploty okolo 30 °C s vysokou konstantní vzdušnou vlhkostí. Nesmíme dovolit převlhčení vajec nebo naopak vysušení. Noční teploty s poklesem až na 25 °C snůšku neohrozí. Abraham (1986) uvádí, že při teplotě 26,7–29 °C se líhnou skoro samé samice a při 32–33,4 °C převážně samci.
V inkubátoru při teplotě 29 °C jsem líhnul dvě mláďata za 53 dnů. Teplota v inkubátoru byla nastavena pro vajíčka užovek a je jsem jen přidal. Mláďata měřila asi 8 cm a vážila do 5 g (přesné měření a vážení jsem neprováděl). Zbarvení mláďat je velmi odlišné od dospělců. Jsou příčně pruhovaná a postupem doby se pruhy změní na skvrny.
S krmením dospělců nebo čerstvě narozených mláďat nebyl nikdy žádný problém. Dospívají ve stáří okolo 18 měsíců a dožívají se až 22 let.
Chovu tohoto gekona se nemusí bát žádný začátečník. Vřele doporučuji.
Použitá literatura:
Gekoni – Henkel/Schmidt,
Chov a rozmnožování gekonů – H. Saufer,
Ještěři – Rogner