Úbytek ptáků ve volné přírodě
Ve Fauně se občas objeví článek o úbytku našeho zpěvného ptactva ve volné přírodě. Je tomu skutečně tak?
Ptáků skutečně ubývá
V jedné Fauně píše pan Vít, že mu jeho krmítko navštěvuje čím dál méně ptáčků, někdy vůbec žádný. V jiném výtisku zase pan Podpěra informuje o katastrofálním stavu vrabce domácího a o rozmnožování jejich úhlavních nepřátel krahujců. Faktem asi bude, že ptáků skutečně ubývá i když na druhé straně by se zase nemohli rozšiřovat dravci. I já pozoruji na své zahradě citelný úbytek zpěvného ptactva. Ještě asi před pěti lety jsem míval v zimě na dvou krmítkách stále kolem padesáti kusů ptáků denně. Létaly sem všechny druhy sýkorek (koňadry, babky, modřinky, mlynaříci i parukářky), zvonci ve velkém množství, hejna vrabců, kosi, hýlové, čížkové, stehlíci a několik dalších druhů, které jsem ani neznal. Zvláště se mi líbil jeden druh malého, barevného ptáčka, kterého jsem dodnes neidentifikoval. Nebyla tu nouze ani o pěnkavy, několik hrdliček (které tu v létě hnízdí), brhlíci, šoupálkové a dokonce strakapoud. Krmítka jsem zásoboval tak, aby si mohli všichni vybrat podle chuti. Byla radost pozorovat, jak se musí u krmítek střídat, protože se tam všichni najednou nevešli. Krmítka jsem musel doplňovat každý den, jak jim chutnalo.
Dnes je situace opačná
Obsah krmítka (mám již jen jedno) vydrží týden, někdy i déle. Jen lůj a maso se začaly ztrácet, tak je přivazuji do síťky. Zřejmě se tam naučily chodit kočky a maso odnést. Z ptáků sem stále létají sýkorky, ale v menším počtu než dříve, kosů je na zahradě stále několik a v létě zde i hnízdí, vrabců přes léto velké hejno, ale v zimě jen asi 20 kusů. Je-li to ale vrabec domácí nebo polní to skutečně nevím, nepoznám to. Vím jen, že tu má v létě dvě hnízda a pravidelně zde odchovává mladé. I sýkorky každý rok obsadí obě budky a vyvedou dvakrát mladé, ale nevděčnice létají ošetřovat cizí zahrady a stromky. Krmítku zůstal věrný i strakapoud a zalétá se někdy podívat na nás i v létě. Navíc se sem naučily létat všude přemnožené straky. Jak píše pan Podpěra, jsou přemnožené a drzé a začínají být i nebojácné. Někdy jich je na zahradě až 8 kusů najednou. Dříve, když někoho viděly, ihned odlétaly pryč, dnes jen poodlétnou na konec zahrady a vyčkávají, co se bude dít. Jdeme-li dál do zahrady, pak teprve odletí, aby se zase za chvíli vrátily. Nejčastěji hodují u slepic. Možné je, že maso z krmítka odnášely také právě tyto straky nebo veverka, která sem občas zavítá. Ta ale spíše odnese ořechy nebo jablko s mrkví, což jí velmi chutná. Zřejmě se bojí koček, kterých se tu pohybuje asi sedm. Je zajímavé, že i přes toto množství si kromě jedné vůbec nevšímají mých svěřenců ve voliérách a proto jim jejich návštěvy toleruji, neboť díky právě jim zaznamenávám skutečně sporadický výskyt myší. Ty pak odchytnu do pastičky. Občas tu také proletí již zmíněný krahulík nebo poštolka a uchvátí nejčastěji kosa nebo vrabce.
