Luxace patelly znamená „vykloubení“ nebo přesunutí čéšky (lidově jablka) z fyziologické polohy na vnitřní nebo vnější stranu kolenního kloubu. Ve fyziologické poloze je čéška udržována vazivovým aparátem, který umožňuje pouze její mírný posun v rámci fyziologického pohybu. K posunu čéšky může dojít buď proto, že je vazivový aparát volný geneticky nebo v důsledku nedostatečné kloubní výživy nebo přetěžováním – běhání, skákání, chybná manipulace se zvířetem v době dospívání.
K této problematice jsem se dnes vrátila, protože opakovaně vidím, jak majitelé, ale dokonce i chovatelé, berou do ruky svoje štěňata. Jeden velký chovatel mi při konzultaci řekl, že nechce nechat štěně bez pohybu (po akutní luxaci čéšky), protože přiměřený pohyb posiluje celý pohybový aparát. Měl pravdu v tom, že přirozená, tedy přiměřená pohybová aktivita s postupně se zvyšujícími se nároky na pohyb a zátěž je v době dospívání velmi důležitá. Ovšem týž chovatel drží v náručí štěně tak, že už jsem na něj i křičela, že mu zničí vazy! Nuže od začátku.
Na celý pohybový aparát u mláďat musíme být velmi opatrní, teriérský typ psa snese mnohem více než buldočí. Přesto je nutné korigovat zatížení pohybové soustavy u všech mláďat včetně lidských. Zamezit skákání z pohovky, nemít v prostoru, kde se venčí různé překážky nebo schody. Neumožnit vylézt na vyvýšeniny, ze kterých odvážní jedinci skáčou. Musím přiznat, že na mém „staveništi“ na dvorku si staffík zlomil nohu, 4 měsíční fenka bez zaváhání skočila z dvoumetrové hromady dřeva. Naučila to i moje bulíky, což mě vedlo k tomu, že jsem okamžitě vyklidila celý dvůr. Do té doby mé psy nenapadlo, aby šplhali po dřevě. Stejně nebezpečné jsou i klády v lese. Vyvíjející se tkáně neudrží zátěž nebo prudký náraz, kosti se zlomí, vazy se uvolní, natrhnou atd. Při opakovaném přetěžování (rostoucí kluci hrající fotbal, malé holčičky závodně tancující… atd.) dochází k protahování vazů, uvolňování. Vznikají mikroskopická poškození chrupavky nebo vazů. Tato poškození se nehojí per primam, tedy bez následků, pokud k tomu nemají dostatek klidu, času a odpovídající výživu. Může dojít k zesílení vaziva, takže úpon není pružný, je pouze pevný, což má za následky nejen špatný energetický tok, ale také větší náchylnost k poranění. Rozvolněné vazy neudrží kloub ve fyziologické poloze a dochází k subluxacím. Stav méně závažný, než vykloubení, nicméně může jedince celoživotně omezit. Vzpomeňte si na své bolesti pohybového aparátu. Kolik lidí má nějaké kloubní problémy. Většina z nich v době dospívání nedoléčila „banální“ zranění nebo se pravidelně přetěžovala.
Byla bych ráda, kdybyste si vyzkoušeli následující věc. Nechť vás někdo silný zvedne nečekaně do náruče tak, že vás uchopí pouze v podpaží. Ucítíte tíhu těla a napětí. Pak ať vás nečekaně zvedne uchopením za žebra. Nikdo z vás nebude spokojený a uvolněný. Naopak, když vás vezme do náruče s podložením hýždí a zad, tedy oporu ve dvou místech, přetížení je minimální. Všimněte si, že dítě taky držíte pod prdelkou a nenecháte ho viset za jeden bod. Ačkoliv vidím rodiče, kteří vytáhnou malé dítě za jednu ruku nahoru do náruče. Můžete si představit tu zátěž na jednu paži? A totéž dělá mnoho lidí se psy. Buď je to nenapadne nebo se nechtějí ušpinit… Vytahují štěňata za přední nohy nebo v podpaží, takže jednak přetěžují vazivový aparát hrudní končetiny, jednak způsobí velké napětí v celém těle. Je to vidět na první pohled, štěně je ztuhlé, má napjatou břišní stěnu a pánevní končetiny, vyvalené oči. Kdyby byl vazivový a kloubní aparát schopný unést váhu těla v jednom kloubu, asi bychom vypadali jinak. Pokud tak manipulujete se štěnětem příliš často, poškozujete jeho opěrnou soustavu. Pak stačí poslední kapka - skok, schod, chybný krok a dojde k vykloubení nebo k natržení vazu.
Velkou opatrnost je třeba věnovat hrám štěňat různých váhových kategorií nebo hrám dospělého psa se štěnětem. Vzájemné naskakování, prudké nárazy a tahání za nohy, mohou způsobit trvalé poškození.
Obrovský význam má kloubní výživa. Za mých 16 let intenzivního chovatelství a veterinární práce to vím. To znamená kolagen, elastin (kolagenní hydrolyzát), chondroitin, glukosamin. Tyto stavební látky pomáhají správnému vývoji, pevnosti a pružnosti celého pohybového aparátu. Já dávám štěňatům od 6 týdnů Artrocan forte tablety, postačí nižší dávkování, než je v návodu. Jako zdroj chondroitinu se mi osvědčil Fitmin pro klouby. Přípravky střídám. U predisponovaných jedinců denně oba, u nemocných také. Zastáncům alternativních metod můžu doporučit homeopatika, zejména C. Fluoricu a Siliceu, ale je lépe se osobně domluvit a určit dávkování, eventuálně ještě jiná homeopatika např. jedli v bylinkové tinktuře. U starších psů dávám i bylinky, borovici, ořešák. Kloubní výživu omezím až po 10 měsících stáří a do 6 let dělám 1–2× ročně regenerační kůru. Od 6 let u predisponovaných plemen několikrát za rok. U ostatních např. až od 8 let.
Neviňte lékaře, že nejsou schopni několika zákroky „opravit“ vaše tělo (a tělo vašeho psa), když vy sami systematicky řadu let své tělo poškozujete. Cvičte sami i se svým psem, pohybujte se, ať vaše vazy a svaly sílí a kompenzují vývojové nedostatečnosti. Neviňte chovatele, že vám prodal nemocné štěně, když vy sami jste ho nosili jako hadr, zavřeli ho do kotce nebo s ním nechodili na pravidelné procházky. Je velmi snadné svalit vinu na někoho jiného, zatímco podívat se sám na sebe, zamyslet se nad svým přístupem, to je to nejtěžší a proto to málokdo z nás umí. Vyberte si štěně, které je silné, aktivní, klinicky zdravé, nešetřete penězi ani časem. Kupte mu kloubní výživu, berte ho správně do ruky, choďte 3× denně na procházku, počkejte s běháním a jízdou u kola, začněte až po jednom roce stáří. Pracujte na svém psovi systematicky první rok a dalších 12 let a více se spokojeně dívejte, co jste udělali a udržujte to.
Znám amstafa s dysplazií 4 4, který je tak svalnatý, že nemá klinické problémy a účastní se závodů ve výkonu. Znám bulíky, kteří měli sklon k luxaci čéšky jako štěňata a dnes, zralí psi, nemají žádné pohybové problémy. Dokonce jen odborník pozná, že stavba kolenního kloubu není fyziologická.