Malá encyklopedie nemocí koní: T,U
Trombo-embolická kolika
Jedná se o koliku, která vzniká následkem zneprůchodnění střevních tepen tromby nebo emboly.
Příčinou ucpání střevní tepny jsou nejčastěji migrující larvy parazita Strongylus vulgaris (viz patřičná kapitola). Způsobují poranění vnitřní vrstvy tepny, na těchto místech se usazují trombocyty, fibrinová vlákna a vznikají krevní sraženiny – tromby, které cévu ucpávají. Následkem zvýšení krevního tlaku v tomto místě dochází také k výdutím stěny tepny. Tromby se mohou časem vstřebat, větší sraženiny se však rozpadají a uvolňují (emboly) a putují krevním řečištěm dále až do míst, kudy už neprojdou. Migrace strongylidů však také vyvolává zánět cévy a následně i křeče její stěny, které také omezují průchod krve. Následkem zhoršené neprůchodnosti tepny dochází k nedokrvení patřičného úseku střev a následně se dostaví poruchy pohyblivosti a křeče střeva z nedostatku kyslíku.
Dokud trombus nebo emboly neucpou tepnu úplně, nemusí docházet k závažné cirkulační poruše střeva a tedy ani ke kolice. Záleží také na tom, zda se ucpou tepny malé nebo velké, u velkých je postižen větší úsek střeva a situace je pak závažnější. Také proto, že střevní cévy mají poměrně bohatou síť anastomóz (tedy více souběžných cév, které vedou krev k jednomu místu), nevyvine se trombo – embolická kolika z každého poškození střevní tepny.
Nejvýrazněji bývá postižený velký kolon, slepé střevo a poslední úsek kyčelníku.
Pokud je nedokrvením postižená větší část střevní stěny, dochází k jejím bolestivým stahům až ke křečím. Postupně se střevní stahy zpomalují, až vymizí (pokud je přísun krve zastaven úplně, pak je to už zhruba za dvě hodiny). V ochrnuté části střeva se hromadí střevní obsah a ten buď způsobí zácpu nebo svým rozkladem produkuje plyn a vyvolá plynatost. Rozkladné produkty střevního obsahu se vstřebají narušenou střevní stěnou do krve, takže dochází k „otravě krve“ a zánětu pobřišnice. Vše může poměrně rychle končit úhynem koně. Pokud se přesto podaří tělu nedokrvení střeva zvládnout, zůstávají v postižených místech jizvy, které mohou vést ke zúžení střeva (především tenkého).
Příznaky
Svými příznaky se trombo-embolická kolika podobá zauzlení střeva nebo těžké zácpě či změně polohy střeva. Kolikový záchvat nastupuje rychle a najednou, v lehčích případech je peristaltika rychlá a obvykle se sama upraví. V těžších případech se však peristaltika zpomalí příliš až zastaví, kůň netrousí a může se mu zvětšovat břicho následkem hromadění plynu. Zhoršuje se taky celkový stav koně. Někdy může kolika trvat i několik dní, kdy má kůň mírnější koliku a peristaltiku mírně zpomalenou. I když dojde k uzdravení, je třeba počítat s recidivami.
Opatření
Tak, jako v každém případu koliky, je třeba ihned volat veterináře, který koně řádně vyšetří a zvolí odpovídající léčbu.
Prevencí je pravidelné odčervování koní vhodnými preparáty, především na bázi benzimidazolů a avermektinů.
Tromboflebitis vnější jugulární žíly
Příčinou trombotizujícího zánětu této žíly je
– nesprávná nitrožilní aplikace léků, tj. lék není aplikován přímo do žíly, ale část se dostane do jejího okolí,
– traumatizace stěny žíly častými vpichy do jednoho místa nebo
– nesprávné či příliš dlouhé ponechání kanyly v žíle, popř.
– použití příliš tlusté kanyly.
– Příčinou zánětu mohou být i komplikace krevního výronu z této žíly po běžné a správně provedené aplikaci léku nebo odběru krve.
Prvním stupněm zánětu žíly je periflebitida, tedy zánět okolních tkání žíly, který je neinfekční. Může se však infikovat mikroorganismy, prostoupí celou žilní stěnou, vytváří se hnis. Céva se může úplně uzavřít následkem tvorby trombu, popřípadě může její stěna odumřít a žíla obliteruje – uzavře se natrvalo. Tento stav, přestože nijak život koně neovlivňuje, je nežádoucí, protože už pro aplikace zbývá pouze jedna žíla. Místo natrvalo neprůchodné žíly odvádí krev z hlavy jiné, rovnoběžné žíly, ukryté hlouběji v těle.
Příznaky
V okolí místa injekce dojde nejdříve k otoku, který je teplý, tuhý, bolestivý a zvětšuje se. Pokud dojde k infekci, může se zhoršit i celkový stav koně (horečka). Nakonec se v místě zánětu vytvoří absces. Možnou komplikací je ochrnutí přilehlých hlavových nervů. Pokud jsou postižené obě dvě jugulární žíly, dochází k městnání krve v oblasti krku a hlavy.
Vyšetření a ošetření
Klinické příznaky jsou obvykle dostačující k tomu, aby veterinář určil příčinu. To, zda je žíla průchodná, může vyšetřit ultrazvukem.
Je třeba zasáhnout už ve stádiu, kdy dochází k periflebitidě. Veterinář podpoří vstřebání otoku a potlačí zánět a použitím antibiotik preventivně bojuje proti možné infekci. V nejtěžších případech je nezbytné ošetřit tromboflebitidu chirurgicky.
Tying – up syndrom
Toto onemocnění, známé také pod názvem myopatie (poškození svalů) či myalgie (bolest svalů), je vlastně postižení hřbetních svalů koní, které podle mnoha autorů patří do skupiny rhabdomyolýzy (viz patřičná kapitola), pouze představuje její mírnější formu a postihuje jiné svaly.
Příčina
Tímto syndromem často onemocní klusáci. Příčinu lze hledat jednak v jejich náročném tréninku, ale také v používání obršku, který drží jejich hlavu nahoře a hřbet prohnutý, což jim v tréninku znesnadňuje zaskakování do cvalu. Tying – up však může postihnout také jakékoli jezdecké koně a příčinu lze vidět v nesprávném ježdění a výcviku. Jako další příčina, která se na vzniku této nemoci podílí, se zvažuje nedostatek vitamínu E a selenu v krmivu sportovních koní.
Příznaky
Na rozdíl od rhabdomyolýzy chybí při tying – up akutní příznaky. Kůň je spíš neochotný k práci, nedokáže se pod jezdcem uvolnit, popřípadě je předčasně unavený. Při pohmatu kůň projevuje bolesti hřbetu. V klusu, především rychlejším, má kůň problémy koordinovat pánevní končetiny a hlavně v obratu má tendenci si nacválávat. Může dokonce na pánevní končetiny kulhat. Kulhání se během pohybu spíš zesiluje.
Veterinární vyšetření
Veterinář musí provést kromě důkladného vyšetření hřbetu také řádné diagnostické vyšetření, aby vyloučil příčinu v končetinách. Pro potvrzení tying-up je však třeba vyšetřit krev koně na svalové enzymy, krev je nutné odebrat před zátěží, 30 minut a 24 hodin po ní.
Léčba a prevence
Léčba tohoto onemocnění zatím není přesně daná. Podává se vitamín E a selen a zároveň je třeba dát koni pracovní klid s možností volného pohybu a opětovné zavedení do práce po postupné rehabilitaci.
Mnohem větší význam zde má prevence, která spočívá ve správné přípravě jezdeckého koně na nošení jezdce, především vypracování jeho dynamického oblouku. Dále je při práci s koněm třeba dodržovat základní pravidla uvolňování a zahřívání před vlastním výkonem.
Tympanie střeva
Jedná se o druh koliky, nazývaná také meteorismus nebo kolika z plynatosti. Patří k méně častým kolikám u koní.
U tympanie rozlišujeme podle příčiny vzniku dvě formy:
1. Primární, která je zapříčiněná příjmem krmiv, která nadýmají (posečená a zahřátá zelená píce, především jetel a vojtěška, ale i tráva, kukuřice, řepa, brambory, měkký chleba apod.). Při jejich rozkladu ve střevech vznikají plyny, které se tam hromadí a střevo roztahují.
2. Sekundární, kdy se plyn hromadí ve střevě před ucpaným úsekem, protože nemůže uniknout ven.
V obou případech dochází následkem nahromadění plynu k poruchám peristaltiky, plyny dráždí střeva a vyvolávají křeče a kolikové bolesti. Při velkém nahromadění plynů už není střevo schopné se stáhnout a plyn vypudit ven. Zvětšený obsah střeva tlačí na plíce a srdce a ovlivňuje dýchání a i krevní oběh.
Příznaky
Někdy nastoupí zřetelná kolika a zvětšení břicha hned po přijmu krmiva, většinou však až poté, co dojde ke střevní křeči. Kůň může mít snahu zaujímat postoj „sedícího psa“. Peristaltika je nejdříve zrychlená a zvonivá, později zpomalená až zastavená. Trus má často nakyslý zápach a může obsahovat bublinky. V těžkých případech může mít kůň problémy s dýcháním, může se potit, mít namodralé sliznice a zvýšenou teplotu. Pokud je tympanie sekundární, příznaky odpovídají prvotní příčině koliky.
Okamžitý zásah
Opět jako u každé koliky není vhodné otálet a je nutné včas zavolat veterináře, který koně vyšetří a podnikne patřičná opatření. Koni nepodávejte krmivo ani vodu, pokud je ochotný se pohybovat, lze ho v klidu povodit, pokud pohyb odmítá, nechejte ho v klidu v boxu nebo na jiném bezpečném místě.
Ucpání jícnu
Příčinou ucpání jícnu bývají nejčastěji
sušené řepné řízky,
pelety,
hobliny,
píce s hrubými stonky,
méně často velké kusy potravy, například kousky řepy, brambor, jablek apod.
Jícen se ucpe nejčastěji na úrovni hrudníku těsně před bránicí, protože v tomto místě má silnější stěnu a ne každé sousto projde hned do žaludku. Především se tak stává při přeplnění žaludku, při nakrmení před narkózou nebo při namáhavé práci. Postiženi bývají především staří koně. Dalším místem ucpání je oblast přímo za hltanem nebo na úrovni vstupu jícnu do hrudníku. K ucpání jícnu může dojít i druhotně následkem zúžení jícnu, jícnových výdutí nebo při obrnách.
Polknutí nedostatečně navlhčených řepných řízků nebo pelet vyvolá křeč jícnu, která je uvězní na místě. Pokud kůň i nadále přijímá krmivo, to se hromadí před ucpaným místem.
Příznaky
Kůň náhle přestane přijímat krmivo, je neklidný a hlavu a krk natahuje dopředu, může se potit a mít slabou koliku. Nedokáže nic polknout, obvykle ani vodu. Pokud je jícen ucpán v krční čísti, může být na levé dolní straně v jugulární rýze vidět zduření. Problém představuje ucpání jícnu trvající několik dní, protože kůň je dehydratován a silným sliněním ztrácí některé minerály, například draslík, chlór a někdy i sodík. Tlak potravy na stěnu jícnu může vyvolat zánět až její odúmrť.
První pomoc
Koně je dobré uvázat s hlavou dole, nepodáváme mu žádné krmení ani vodu. Je třeba ihned volat veterináře, který jícen zprůchodní, medikamentózně uvolní jeho křeč, popřípadě ošetří poškození jícnu. V některých, především zanedbaných případech, může být jediným řešením operace, která je však náročná a nese s sebou velká rizika komplikací.
Ucpání slzných kanálků
Příčinou může být
– zánětlivé zduření sliznice slzného kanálku následkem konjunkvitidy, rhinitidy nebo sinusitidy,
– ucpání cizím tělesem,
– zlomenina slzné kosti nebo
– vrozená neprůchodnost.
Příznaky
Následkem ucpání slzného kanálku je stálý slzotok. Ten narušuje kůži v okolí očního koutku a způsobuje její vypadávání a vznik ekzému. Může být také příčinou nehojící se konjunktivitidy.
Opatření
Veterinář musí zjistit, zda je příčinou slzotoku skutečně neprůchodnost slzného kanálku. Pokud tak tomu je, pokusí se ho propláchnout.
