Vždy, když se snažíme sestavit chovný pár, je třeba brát v potaz hned několik faktorů. Asi tím hlavním je kvalita a zdravotní stav jedinců. Další věc, která se musí dodržet je, že k sobě připouštíme pouze jedince, kteří jsou pohlavně dospělí. Já mohu doporučit připustit mladá zvířata, která se ještě nikdy nepářila, klidně o rok nebo dva později. Je známo, že předčasná březost může způsobit v příštích letech menší počet vajec, nebo častější simulace březosti, které jsou u těchto krajt poměrně časté.
Pokud to převedeme na čísla, dosahují krajty královské pohlavní dospělosti okolo čtvrtého roku života, i když jsou známé případy březosti tříletých samic. Já osobně připouštím pouze zvířata starší 5 let. Dalším důležitým faktorem je správné navození podmínek k páření. Je potřeba střídat „období sucha“ (červen – září, teplota přes den 26–28 °C – vlhkost 50–60 %, v noci 24 °C) a „období dešťů“ (říjen – květen, vlhkost 85–95 % – teplota přes den 29–31 °C, místně až 33 °C, v noci 25 °C). Reprodukce probíhá obvykle v září až listopadu. Vejce nejsou obvykle kladena dříve než v období od února do srpna. Již dříve jsem publikoval článek „Tanec samců krajt královských“, který popisuje souboje samců před pářením. Tím vlastně začíná rozmnožovací rituál, který ovšem není podmínkou. Já sám jsem pozoroval tento rituál jen třikrát za osm období. Také je možné, že jsem nebyl u těch ostatních přítomen. Tance samců mi potvrdil z vlastního pozorování zatím jen pan Richard Horčic. Spojení vítězného samce se samicí je po té i několikrát opakováno a může se protáhnout až na několik dní. Probíhá tak, že nejdříve dochází k námluvám. Samec se dostane na hřbet samici a zadní část hřbetu „masíruje“ drápky, které má po stranách kloaky. Ve své podstatě to vypadá, jako by samec chodil samici po hřbetě. Pět let se pokouším námluvy vyfotografovat nebo natočit. Pokaždé, když jsem byl u toho, nebyl po ruce fotoaparát (kamera) a nebo bylo po všem.
Masírováním konce těla samice dojde k uvolnění a snadnějšímu přístupu ke kloace. Po spáření začne samice čím dál častěji vyhledávat místa na intenzivnější vyhřátí zadních dvou třetin těla. Dost často se stává, že přijdete k teráriu a samice je otočená pod žárovkou břichem nahoru. S potravou u březích samic je to různé. Ve většině případů samice žere až do jednoho měsíce před kladením vajec. Dokud samice přijímá potravu, je nezbytné přidávat zvýšené dávky vitamínů a minerálních látek (ReptiMineral atd.). Doba od páření po kladení vajec se většinou pohybuje mezi 3–4 měsíci. Po celou dobu je dobré monitorovat váhu samice a to maximálně 2× týdně. Vážení musí probíhat nenásilně a pokud možno co nejméně samici rušit a stresovat. Před předpokládaným kladení vajec je nutné připravit do terária nádobu s vlhkým rašeliníkem a jeho vlhkost udržovat. Samice začne čile v teráriu vyhledávat místo pro snůšku a není stoprocentní, že si vybere místo, které jí nabízíme (viz foto nahoře).
Počet vajec v snůšce je obvykle od 4 do 10 kusů. Záleží na velikosti samice a její kondici. Vajíčka jsou sněhově bílá, jakoby posetá krupičkami a neobvykle velká. Po nakladení vajec se většinou samice okolo nich obtočí a pomocí stahů těla se snaží udržet inkubační teplotu. V teráriu se dají jen velmi těžko udržet podmínky pro zdárný vývoj zárodků ve vajíčkách, a proto je nejlepší přenést je do inkubátoru. V něm je udržení podmínek snadnější. Já inkubuji s nastavenou teplotou mezi 31–32 °C a s vzdušnou vlhkostí 95–100 %. Nezapomeote na to, že voda, která se v důsledku vysoké vzdušné vlhkosti v inkubátoru sráží, nesmí skapávat na vajíčka. K tomu jsou dobré dětské pleny pod víkem, které podle potřeby měníme nebo musíme mít víko nakloněno tak, aby srážená voda stékala po víku na zadní stěnu. Voda na vajíčkách způsobuje vznik plísní. Když se něco takového na vajíčkách objeví, je dobré použít práškový přípravek „Devilan“, nebo potírat v 10 hodinových intervalech skvrny s plísní tekutým roztokem „Myco – Decidinu. Oba přípravky jsou podobné druhy antimykotik. Mám s nimi osobní zkušenosti.
Při dodržení podmínek inkubace se krajtičky líhnou za 54–65 dní. Většinou po proříznutí vaječného obalu zůstávají krajtičky jeden až dva dny ve vajíčku, kde absorbují zbytek výživného obsahu. Mláďata pak umístíme do zvlášť připraveného terária s vodou, větví a úkrytem. Již od opuštění vajíčka se krajtičky chrání sbalením se do pověstného míče (odtud anglický název ball python – míčový had), kde hlava je chráněna tělem zabaleným do tvaru koule. Po deseti dnech jim předložíme první potravu, kterou tvoří myší holátka. Nesmíme zapomenout na přidávání vitamínového přípravku.