Odchov kuřat

V loňském roce jsem v časopise Fauna publikoval článek o problematice líhnutí a slíbil jsem příspěvek k problematice odchovu kuřat. Jak jsem se již zmínil, po vylíhnutí a osušení vyjmeme kuřátka z líhně a po dokonalé kontrole přemístíme do odchovny. Touto kontrolou mám na mysli vyřazení všech jedinců s jakoukoliv deformací nožek, zobáčku či jiných částí těla nebo neuzavření pupku. Všechny takto deformované jedince musíme utratit.

Přemístění do odchovny

Zdravá kuřátka přemístíme do odchovny, kterou jsme několik hodin před plánovaným líhnutím vyhřáli na požadovanou teplotu 33–35 °C, která je nižší než v líhni. Samotnou odchovnou se rozumí bedna, vyrobená např. ze sololitu, se zabudovaným tepelným zdrojem. Pro zdárný vývoj potřebují kuřata stabilní teplotu, přísun čerstvého vzduchu, čerstvého krmiva, pitné vody a kvalitní suchou podestýlku. Ideální teplota je 34 °C. Správnou teplotu nám ukáží samotná kuřata, i bez použití teploměru. Jsou-li kuřata směstnaná pod tepelným zdrojem, je teplota příliš nízká. Pokud jsou kolem obvodových stěn a pod zdrojem tepla je prázdno, je teplota příliš vysoká. Jsou-li kuřata rovnoměrně rozložena po celé ploše, je teplota ideální. Podchlazení je pro kuřata velice nebezpečné. Pokud použijeme jako tepelný zdroj obyčejnou žárovku, hrozí nebezpečí, že se při spálení žárovky v noci kuřata do rána podchladí a uhynou. Proto je výhodnější použít žárovky dvě. Pokud jedna „odejde“, topí nám ta druhá a kuřata inkriminovanou dobu přežijí. Dalším důležitým faktorem je stálý přísun čerstvého vzduchu, který zajistíme větracími otvory. Ve spodní časti odchovny zřídíme otvory pro sání, v horní části pak otvory pro odvod škodlivých plynů, především čpavku, který je pro kuřata velice škodlivý.

Větrání, krmivo a voda

Kromě teploty a větrání, musíme kuřatům poskytnout vhodné krmivo a pitnou vodu. Až do šestého týdne věku podáváme kuřatům krmnou směs K-1 v krmítkách, jejichž horní okraj by měl být ve výšce hřbetu kuřat. Do krmítek a napáječek by neměla kuřata vstupovat, aby nezahrabávala krmivo a neznečisťovala vodu. Jako doplňkové krmivo je vhodné podávat jemně nastrouhanou mrkev a na tvrdo uvařená vejce. Doporučuji rozemlet vejce na masovém mlýnku i se skořápkami. Podáváme vždy takové množství, které kuřata dokáží spotřebovat v co nejkratším čase. V opačném případě kuřata krmivo znečistí a tím ho znehodnotí. V jarním a letním období můžeme kuřatům podávat jako doplněk zelené krmivo (smetanka lékařská, řebříček, hl. salát) jemně nasekané a smíchané s troškou kukuřičného šrotu nebo se směsí K-1. Nedílnou součástí úspěšného chovu kuřat je kvalitní suchá podestýlka. Já používám jemné hobliny, ale může se použít i krátce řezaná, neplesnivá sláma. Podestýlku musíme vždy vyměnit, když je znečištěná. V žádném případě nesmíme dopustit, aby byla kuřata ve vlhkém prostředí vlivem znečistěné podestýlky. Pokud splníme všechna tato kritéria, máme úspěch zaručený. Kuřata nám porostou rychle a stejnoměrně, což je pro každého chovatele odměnou. V době, kdy už rozpoznáme slepičky od kohoutků, je vhodné oddělit je od sebe. U každého plemene je to individuální.

Chov nosných hybridů

Pokud jste se již rozhodli pro chov nosných hybridů, jejichž snůška za rok činí v prvním roce života okolo 300 vajec, slepičky dosahují pohlavní dospělosti ve věku asi pěti měsíců. Pokud se rozhodnete pro čistokrevnou plemenitbu, pak slepičky nosných typů např. leghornka, vlaška, dosahují pohlavní dospělosti ve věku šesti měsíců se snůškou asi 220 vajec. Slepičky s kombinovanou užitkovostí dosahují pohlavní dospělosti ve věku 7 měsíců, se snůškou 180 vajec. To vše platí v případě ideálních chovných podmínek. Pokud jakýmkoliv způsobem porušíme kterýkoliv z výše uvedených faktorů ovlivňující zdravý průběh vývinu kuřic, potom plánovaný nástup začátku snůšky se oddálí, popřípadě do budoucna se sníží i snůška, ale o tom zase někdy příště. 

Přeji všem mnoho zdaru a úspěchů v letošních odchovech.