Jak dál v chovu kříženců a evropského ptactva

Naše základní organizace ZO čSCH K-1 Brno, Klub barevných, postavových kanárů, kříženců a evropského ptactva, je jednou z mála, která se zabývá mimo chovu barevných kanárů i chovem kříženců a evropského ptactva. Do roku 1998 jsme měli evropské ptactvo evidována na Odboru životního prostředí Krajského úřadu. V roce 1998, kdy nabyl účinnosti CITES, odmítl uvedený odbor evropské ptactvo evidovat s odůvodněním, že není vedeno na CITES. Tato skutečnost nám chovatelům byla sdělena písemně a tento doklad máme uschován. Od uvedeného data tedy nemáme evropské ptactvo evidováno. V současné době, kdy nabyla účinnost nová právní úprava není dosud ujasněno, kdo povede evidenci a jakým způsobem. Námi chované evropské ptactvo máme označeno klubovými kroužky, které mají tu výhodu, že každý chovatel má své osobní číslo, které mu přiděluje náš matrikář a je vyraženo na kroužcích, kterými označuje své odchovy. Na kroužku je tedy vyraženo jeho osobní číslo, pořadové číslo, ročník, označení CZ a vyznačení našeho klubu K-1. Kroužky jsou vyráběny na objednávku v počtu, který požaduje jednotlivý chovatel. Takto označený pták je tedy snadno dohledatelný a nejedná se o anonymitu, jak je tomu u kroužků zakoupených od prodejců na burzách. Náš matrikář má tedy přesný přehled. K upřesnění evidence by tedy stačilo vést evropské ptactvo podle kroužků a druhu a tuto evidenci doploovat o každoroční odchovy. Získala by se tak přesná evidence pro případnou kontrolu. Naše ZO sdružuje chovatele z celé čR a v současné době má kolem padesáti členů. Množství chovaného evropského ptactva je tedy mizivé a převážně se již jedná o vlastní odchovy.

V současné době již existují různé mutace evropského ptactva, které se v přírodě nevyskytují a to z toho důvodu, že jedinci s odlišným zbarvením nemají v přírodě naději na přežití, protože se stávají snadnou kořistí různých dravců a někdy se stává, že i vlastní druh je odmítá přijmout mezi sebe vzhledem k odlišnému zbarvení. I nad touto skutečností, by se měli zákonodárci zamyslet, zda takto odlišně zbarvené evropské ptactvo vůbec evidovat, protože podle mého názoru se již jedná o typické klecní ptáky, kteří se v přírodě nevyskytují. U takto odlišně zbarveného jedince mnohdy laik ani nepozná, že se jedná o evropské ptactvo. I zde se jedná o určité umění takové ptáky odchovat a dále šlechtit. Je to podobný trend, který prodělal kanár a mutace evropského ptactva se vlastně s mutacemi barevného kanára shodují. Podobně, jak byla přenesena červená barva z Čížka ohnivého na kanára, se podařilo chovatelům přenést různé mutace z barevného kanára na evropské ptactvo. Stalo se tak právě pomocí kříženců evropského ptactva s různými mutacemi barevného kanára. Dá se to považovat za vrchol chovatelského umění a znalost genetiky. V současné době máme mutace evropského ptactva jak v klasickém melaninu (černá, achátová, hnědá a izabela), tak i v klasickém melaninu (pastel, opál, pheo, satén, topas a eumo). Mimo uvedeného se vyskytují i různé straky a to i u takových ptáků jako je vrabec domácí. O uvedené skutečnosti se naši chovatelé přesvědčují na světových výstavách, kde jsou tito ptáci zastoupeni v dosti velkém počtu.

křivka

Mutace evropského ptactva v současné době ovlivouje i chov různých kříženců mezi evropskými ptáky a barevnými kanáry. Podobně jako u barevných kanárů můžeme správným výběrem partnerů ovlivnit i vzhled kříženců. To znamená, že pro kanáří samičku v určité mutaci vybíráme i samečka evropského ptactva v příslušné mutaci a naopak. Např. použijeme-li na kanáří samičku žlutoizabelovou saténovou Zvonka zeleného v mutaci achát, štěpitelného na satén, odchováme i křížence v saténu, jak samečky, tak i samičky. Vzhled kříženců ovlivníme i tehdy, když na samičku evropského ptactva v klasickém zbarvení použijeme samečka barevného kanára saténového. Samičky z takového křížení budou po otci saténové, ale samečci nikoliv, budou mít tmavou barvu, ale v případě plodnosti budou štěpitelní na satén, což se dá využít při zpětném páření na samičku příslušného evropského ptactva.

Vlastní chov kříženců ani jejich odchov není zakázán žádným právním předpisem. Nejsou chráněni ani podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud alespoo jeden z rodičů podléhá CITES, vztahuje se tato povinnost i na takového křížence. Evropské ptactvo však CITES nepodléhá.

křivka

Já osobně plně souhlasím s právním ošetřením ochrany přírody, ale nesmí se tato úprava jednostranně zaměřit pouze na chovatele. Tím mám na mysli skutečnosti, že v současné době, kdy upadá chovatelství jako celek, pro nezájem zejména z řad mládeže, je počet chovaného evropského ptactva zanedbatelný. Počet chovatelů, kteří se tímto chovem zabývají neustále ubývá a tuto skutečnost zaznamenáváme i v naší základní organizaci. Našemu nejmladšímu členovi je kolem čtyřiceti let a získat někoho mladšího se nedaří. Ochranářská činnost by se tedy měla zaměřit také do jiné oblasti, jako je používání různých chemických postřiků na ochranu rostlin a stromů, kdy po jejich použití hynou tisíce kusů zpěvného ptactva. Tuto tvrdou realitu zaznamenáváme při procházkách přírodou, kdy například po použití chemického postřihu na lány dozrávající slunečnice jsou úhyny ptactva katastrofální. Naopak chovatelé, kteří chovají evropské ptáky doma, se jim snaží připravit co nejlepší podmínky pro život, protože to jsou jejich miláčci, kterým prakticky podřídili svůj osobní život. Že mají skutečně optimální životní podmínky zjiš?ujeme podle docílených odchovů, jak v čisté linii, tak i u různých kříženců. Kříženci se v poslední době stávají ozdobou různých výstav a to zejména světových. Chovatelé v zahraničí docilují takových odchovů, jako je kříženec mezi křivkou obecnou a kanárem. Křivka obecná je dokonce chována v různých mutacích jako barevný kanár. Chov evropského ptactva a kříženců je oblíben u chovatelů celého světa a na rozdíl od nás je tento chov podporován. V západních státech se chovem evropského ptactva a kříženců zabývají zejména mladí chovatelé. Je to možná i proto, že v této oblasti se dá ještě hodně experimentovat.

zvonek

Evropské zpěvné ptactvo bylo našimi předky chováno v klecích pro jejich zpěv po staletí. Někteří profesionální čížbaři se tímto živili, ale přesto tato skutečnost neměla vliv na jeho úbytek a nebyl zaznamenán pokles početního stavu. Teprve zásah člověka do přírody různými úpravami přírodního prostředí a především používání chemických přípravků ovlivnilo početní stavy některých druhů zpěvného evropského ptactva. V současné době ale zaznamenáváme nárůst početních stavů některých druhů jako například stehlíka, čížka, pěnkavy apod. Je to dáno i tím, že nachází více potravy a možností k hnízdění. Naopak některé druhy, např. konopka obecná, začínaní být vzácnější. U konopky je to možná tím, že hnízdí poměrně nízko a tak se stává snadnou kořistí různých dravců. Zaznamenáváme i nárůst početních stavů sojky a straky, které se podílejí na plenění hnízd zpěvného ptactva. I přemnožení zdivočelých domácích koček, převážně ve městech, má vliv na jejich početní stavy. Poměrně častá hnízdiště konopky obecné, jako byly hřbitovy osázené tujemi, jsou dnes opuštěny a hnízda konopky zde nalézáme ojediněle. Je to důsledek toho, že i hřbitovy se staly domovem zdivočelé kočky domácí a někteří lidé je tam chodí krmit.

čižbařů, kteří zpěvné evropské ptactvo chytají, je poskrovnu a domnívám, se, že po současné právní úpravě ochrany přírody i jim přejde chu? na tuto nezákonnou činnost. Porušením právních předpisů se takový člověk dopouští přestupku nebo trestného činu. Za přestupek může být uložen peněžitý trest, za trestný čin peněžitý trest, zákaz činnosti a odnětí svobody až do výše osmi let. Výše trestu závisí na konkrétním naplnění znaků skutkových podstat trestných činů pytláctví, neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy, včetně trestného činu týrání zvířat.

konopka

V současné době je tedy nutno při zakoupení evropského druhu ptáka požadovat od prodávajícího, aby byl takový jedinec označen nesnímatelným kroužkem a evidován jako odchovaný v zajetí. Prodávající musí kupujícímu předat s ptákem i doklad o vzetí do evidence. Jelikož v současné době není ještě vyjasněno, jakým způsobem se bude evidence provádět a kdo ji povede, je nutno vyžadovat alespoo označení ptáka nesnímatelným kroužkem. Neoznačený a bez příslušných dokladů držený evropský pták (stehlík, čížek, konopka apod.), je držen protiprávně a držitel se tak dopouští protiprávního jednání, za které může být brán k odpovědnosti a potrestán.

Při zakoupení jakéhokoliv křížence mezi kanárem a evropským ptákem není potřeba žádný doklad, protože takový jedinec nemůže pocházet z přírody a žádný z rodičů není uveden na CITES. Není zde ani požadavek, aby byl označen nesnímatelným kroužkem.