Anas platyrhynchos Linnaeus, 1758. Narodil jsem se a bydlím ve městě a to na kopci, takže nejsem žádným specialistou na vodní ptáky. Nicméně i my...
Anas platyrhynchos
Linnaeus, 1758. Narodil jsem se a bydlím ve městě a to na kopci, takže nejsem žádným specialistou na vodní ptáky. Nicméně i my z kopců se sem tam potkáváme s ptáky, kteří jsou nějakým způsobem svázáni s vodou, přinejmenším umí plavat a potápět se. Nejznámějším takovým ptákem je kachna březňačka. Mnozí se domnívají, že o tomto ptáku se ví všechno, já si to tedy nemyslím. Shledávám ve svým vědomostech význačné díry, proto prosím berte můj text spíše jako doprovod k fotografiím.
Kachna březňačka je rozšířena po celé severní polokouli. Vzhledem k ohromné rozloze jejího rozšíření není popsáno velké množství zeměpisných forem, respektive různí autoři se shodují spíše na menším počtu. Navíc v Evropě a Asii není popsána žádná odlišná forma. Podle Dr.Peciny, který kdysi zpracoval české názvosloví vrubozobých jsou popsány tyto formy:
1. Anas platyrhynchos platyrhynchos – – kachna březňačka holarktická,
2. A. p. conboschas – K. b. grónská,
3. A. p. wyvilliana – k. b. havajská,
4. A. p. laysanensis – k. b. laysanská,
5. A. p. diazi – K. b. mexická,
6. A. p. fulvigula – k. b. floridská.
Nové české názvosloví uvádí počet forem 4+1e. Eric Soothill a Peter Whithead uvádí celkem 5 forem. Kachnu březňačku laysanskou uvádí jako šestou formu zvlášť, sice se stejným druhovým jménem, ale s vlastním vyobrazením, protože opravdu vypadá jinak. Zeměpisné formy jsou tedy uváděny ze skutečně okrajových území rozšíření tohoto druhu. Jsou to území, kam nezasahuje migrace nejvíce rozšířených populací. Kachna březňačka je u nás ptákem stálým, ale někteří jedinci byli zastiženi daleko od našeho území, přičemž nálezy ukazují na to, že zřejmě část populace jsou ptáci tažní. Zcela určitě u nás zimují i severské kachny tohoto druhu. Pohyb těchto kachen na velké vzdálenosti je velice různorodý, mohou zůstávat téměř celý život jen malém území, jindy tahnou poměrně daleko, jeden kroužkovaný pták byl zastižen až v severní Africe, někde hnízdí a pelichají na vzdálených místech nebo i hnízdící ptáci ve starším věku změní území kde hnízdí, za území značně vzdálené. A pak jsou tady další otázky související se způsobem jejich života, především v tom, že některé populace jsou vyloženě ptáky měst, jiné spíše rybničních oblastí s velkými vodními plochami, ale zastihneme je a to převážně v měsících, kdy mají hnízdit, i na malých lesních potůčcích. A samozřejmě vůbec neznáme vztah myslivecky uměle chovaných kachen březňaček k divokým populacím.
Svoji neznalost si člověk uvědomí až tenkrát, kdy se má blíže vyjádřit k nějaké odborné otázce. Provádíte třeba sčítání ptáků v tak zvaném čtverci. V Praze, vzhledem k nepřehledné situaci, jsou takové mapovací čtverce daleko menší než na venkově. Ten můj pražský má asi 1 a čtvrt kilometru čtverečního a jsou na něm jenom dvě nevelké vodní plochy. Já mám odhadnout, kolik párů kachen v tom čtverci hnízdí. Tak z toho mám tik. Na břevnovském rybníce, nevelké to vodní ploše bez rákosin, zastihnete kdykoliv nejméně 30 kačerů a 10 kachen. Všichni se tváří, že nehnízdí. Pokud se zdržíte déle, uvidíte dalších tak pět párů při sběru potravy v okolí. Nejvíce hnízd, která bylo možné pozorovat, byla tři hnízda. Na druhém konci mapovaného území, za hřebenem kopce, je taková menší louže, která tady zbyla po cihelně stojící v těchto místech před 100 lety. Roste tady i rákosí a je tady typický bordel městské periferie. Vždycky tady zastihnete nějaké březňačky a často vidíte páry, jak přetahují mezi těmito lokalitami. A nejen to, tyto kachny často chodí i po zahrádkách a můžete najednou narazit na kachnu, která vede svou právě vylíhnutou rodinku po ulici a přitom vůbec nechápete, odkud ty mladé vede. Kolik tady může hnízdit párů? Pět, deset nebo snad dvacet? U těchto městských populací je někdy největším problémem vůbec ptáky zpozorovat. Oni o vás vědí, vy často projdete okolo nich opravdu v malé vzdálenosti a neuvidíte je.
Dá se předpokládat, že na takových malých městských lokalitách je migrace březňaček opravdu malá a ptáci se na větší vzdálenosti nestěhují. Zdá se dokonce, že na některých místech se začíná projevovat nedokonalé míšení ptáků a začínají se porůznu objevovat odlišně zbarvení jedinci. Na břevnovském rybníce se například zdržuje více než rok zcela bílý kačer. Byl jsem se na něj podívat snad dvacetkrát, ale nedokážu odpovědět na otázku, jestli je v páru, tedy jestli hnízdí. Ani nevím, jestli létá. Zatím jsem neviděl ani známky toho, že by v okolí byly nějaké světlejší formy kachen. Kdysi jsem viděl světlé kačery, dva kusy, na zámeckém rybníce v Blatné. Fotka se mi nepovedla. Šel jsem nedávno přes Karlův most a jak se tak dívám dolů, říkám si, co že je to tam v tom naplaveném dříví za bordel. Dalekohled jsem neměl, tak jsem si to vyfotil. Doma si to pustím na počítači a ona je to kachna na hnízdě. Není to normálně zbarvený pták, je to nějaká světlejší forma. I z jiných míst existují zprávy o jinak zbarvených jedincích kachny březňačky.
Bylo by zajímavé dozvědět se o více případech mutačních ptáků, vyskytujících se na našich řekách a rybnících. A co v mysliveckých chovech tak zvaných šlapacích kachen? Nejsem sám ani první, kdo nabádá k takovému pozorování. V ornitologických zprávách byla již taková prosba uveřejněna. Jestli si někdo myslí, že mohu tomu dotyčnému svoje pozorování sdělit, tedy nemohu. Ty zprávy jsou někde v nepřehledném balíku, na ornitologické stanici měli dovolenou a čert ví, jestli si v letošním roce na to ještě jednou vzpomenu. Možná si tedy zájemce přečte Faunu.
Zajímavé jsou také údaje o počtu u nás přítomných a ulovených ptáků. Dr. Mlíkovský v ornitologických tabulkách odhaduje počet zimní populace na 1 milion až 3 miliony kusů, počet hnízdní populace na 30 tisíc až 60 tisíc hnízdících párů. Takové údaje naznačují, že naše kraje jsou významným zimovištěm těchto kachen. Kachna březňačka je však považována za zvěř a proto se také loví. Údaj Čs. vlastivědy z roku 1910 říká, že v tomto roce bylo střeleno 36529 kusů. Atlas zvěře z roku 1980 uvádí, že ročně se u nás uloví na 130 tisíc kachen, mezi nimiž převažuje březňačka. Dr. Hudec pak uvádí pomocí grafu počty střelených kachen od roku 1924 až do roku 1989. Podle tohoto grafu se v předválečných letech střelilo nejvíce okolo 50 tisíc kachen ročně. Výrazný nárůst ulovených ptáků nastal v začátku sedmdesátých let a od poloviny let osmdesátých opět výrazně stoupal. V roce 1989 se pak počet střelených kachen všech druhů vyšplhal asi na 280 tisíc kusů. Těžko říci, čím tato čísla vysvětlit. Kachny se všude neloví, i když se střílí třeba i na řekách, tam jsou však ulovené počty téměř bezvýznamné. Spíše to vypadá na vyšší počty zimujících ptáků na lovecky významných lokalitách. Tady mám asi díru v poznání, divokou kachnu jsem ještě neměl tu možnost ochutnat, někdo tvrdí, že je příliš tuhá. To však bude asi kuchařem.
A taky mě napadá, že jsem zase tolik nečetl o různých kachnách a bažantech od našich specialistů, kteří u nás jsou a pokud vím, tak „umí“. Hlavně tedy alespoň náznak výrobního tajemství. Jak na to.