Původní italský pracovní pes. U nás zatím neznámé plemeno, které zaujme na první pohled svou pěknou sněhobílou srstí. Sloužilo od pradávna k ochraně stád a svého pána před vlky, medvědy a jinými vetřelci.
Původní využití dnes ztrácí na významu a tak se stali „Maremmani“ strážními a sportovními psy ale především domácími miláčky.
Zemí původu Maremmansko – abruzzských ovčáků je Itálie. První zmínky sahají zhruba do roku 65 našeho letopočtu a zmiňují se o zdejším velkém bílém psu. Avšak jejich původ je nejasný. Někdo tvrdí, že přišli do Itálie v době velkého stěhování národů, jiní říkají, že byli vyvedeni z Pyrenejského horského psa.
Každopádně mají svůj prapůvod ve starých tibetských psech. Název plemene je odvozen od dvou italských oblastí, které se přely o místo skutečného původu tohoto impozantního ochránce stád: nížinná oblast Maremma, táhnoucí se k jihu k pobřeží, a horská oblast Abruzzských Apenin.
V 60. letech rozpracoval profesor Josephe Solaro současný standard plemene, nazval plemeno dvouslovným názvem „Maremmansko – abruzzský ovčák“ a dal tak dohromady mírně protáhlejšího abruzzského pasteveckého psa přizpůsobeného k životu v horách a maremmanského ovčáka s krátkou srstí.
Svým exteriérem je Maremmansko – abruzzský ovčák (Maremma) podobný mnohým původním molosoidním pasteveckým plemenům s mohutnou kostrou a výborně vyvinutým svalstvem. Ale i při své tělesné konstituci je velmi pohyblivý a mrštný.
Ideální výška u psů je 65-73 cm a u fen 60-68 cm. Ideální váha u psa je 35-45 kg, u fen 30-40 kg. Fenky bývají většinou ve výrazu jemnější, chováním nežnější.
Charakteristická je delší bohatá bílá srst s podsadou, ale může být i barvy slonové kosti či světle plavá.
Je to inteligentní nebojácný a silný pes bez zbytečné agrese a nervozity.
Úlohou Maremmy nebylo nikdy pasení ovcí, nýbrž ochrana stád před nejrůznějšími vetřelci. Jde o samostatné plemeno psa, vždy nekompromisně chránící svěřené území. V případě potřeby dokáže tento pes sám zhodnotit vzniklou situaci a následně se rozhodnout pro její řešení.
Maremma není ochotný podřídit se bezhlavě přísné disciplíně. Je vázán na svého pána, rodinu a podle toho také jedná. Veškerá ochota plnit příkazy pramení z jejich vzájemného vztahu a respektu. Projevovanou lásku si pamatuje navždy, stejně jako nespravedlnost a křivdu. Rodina i obydlí kde žije Maremmansko – abruzzský ovčák je vždy dobře chráněná před nevítanými návštěvníky. Na druhou stranu je skvělým přítelem a velkým miláčkem pro svoji rodinu.
Je věrným společníkem a ochráncem dětí a to nejen vlastní rodiny. Nevnucuje se, nedotírá, vždy spíše z zpovzdálí sleduje, jestli je všechno v pořádku.
Maremma není pes, se kterým se dá chodit na veřejnosti bez vodítka, přestože má velmi vyrovnanou povahu. Nikoho bezdůvodně nenapadá, neboť je si dobře vědom své síly i schopností. Ale jak už jsem zmínila, vzniklé situace bleskurychle řeší. Takže jakmile uvidíte rozzlobeného Maremmansko – abruzzského ovčáka s naježenými chlupy za krkem, raději mu uhněte z cesty.
K ostatním psům i jiných plemen se chová nekonfliktně a nenechá se jen tak vyprovokovat. Ale když už se tak stane, je velkým bojovníkem. Proto je například lepší, když je více psů pohromadě, dávat žrádlo odděleně, aby nedocházelo ke zbytečným sporům ve smečce.
Maremmansko – abruzzský ovčák patří k původním zdravým plemenům a nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Jen v období línání je ho třeba častěji a důkladněji vyčesávat. Bohatá srst nedá proniknout ani dešti. Samotný Maremma je velmi čistotný a pečlivě dbá o svůj kožich.
V době růstu potřebuje více pohybu, nikoliv však dlouhé tůry. Nejlepší jsou krátké, ale každodenní procházky. Důležitá je také vyvážená strava, protože hlavně v prvním roce života roste toto plemeno neuvěřitelnou rychlostí.
Díky své skutečně kvalitní srsti dobře snáší zimu i teplo (ve velkých vedrech je samozřejmě zapotřebí voda a stinné místo).
Maremma patří mezi inteligentní samostatné psy. Nemá sice rád dril, ale je nutné ho „naformovat“ k základní poslušnosti. Tyto základní povely zvládne zcela bez problémů, ale nebude nic bezmyšlenkovitě opakovat.
Pokud hledáte poslušnost, pokoru a pochlebování, tak toho se od Maremmansko – abruzzského ovčáka nedočkáte. Je spíše rovnocenným přítelem než služebníkem a poddaným. Při výchově dosáhnete nejlepších výsledků vzájemným respektem. Váš pes, a to neplatí jen pro Maremmany, musí vědět, kde je jeho místo v hierarchii rodinné smečky. K tomu, aby bránil osoby i střežil majetek není zapotřebí žádný výcvik. To jsou vlastnosti, které si s sebou nese po dlouhá staletí. Přestože už dávno nehlídá stáda a nebojuje s vlky, v případě ohrožení si stále dokáže poradit.
Maremmansko – abruzzský ovčák není pes do bytu. Potřebuje pohyb a jakousi volnost. Ideální je dvůr či zahrada u domu.