Estrelský pastevecký pes

Cao da Serra da Estrela, Estrela Mountain Dog nebo také Portugalský pastevecký pes. To všechno jsou názvy, pod nimiž se skrývá u nás téměř neznámé starobylé plemeno Iberského poloostrova. Své pojmenování získalo podle portugalského pohoří Estrela.

Má výrazné ochranářské instinkty, které ve spojení s jeho samostatností v rozhodování, silou a pohyblivostí tvoří jen stěží překonatelného strážce stád, své rodiny i všeho svěřeného. Ale především je to výborný společník a přítel do nepohody, poslušný vůči svému pánovi, klidný a přizpůsobivý vůči členům své rodiny, ale vždy velmi podezíravý a odměřený vůči cizím … .

„Estrel“ patří k molosoidním plemenům a od toho se odvíjí nejen jeho exteriér, ale i mnoho povahových rysů. Jeho zevnějšek naznačuje příbuznost se Španělským mastinem, ale skutečný původ je nejasný. Je to impozantní mohutný pes se silným tělem, který byl od nepaměti zvyklý přežít i v tvrdých horských podmínkách. Mnohdy musel vystačit s minimálním množstvím potravy a přitom vydávat velké množství energie. V zemi původu se používal a dodnes používá k ochraně stád před vlky a jinými vetřelci, někdy nalézá své uplatnění také jako tahoun menších nákladů nebo strážce obydlí. Dříve se psům u stáda nikdo příliš nevěnoval, spíš naopak, tito psi se snažili pečovat o stádo a pána, aby všichni ve zdraví přežili útoky nebezpečných dravců.

Estrelský pastevecký pes bývá velmi silná a nezávislá „osobnost“, se kterou násilím nepohnete. Nesnáší dril, takže jediný způsob, jak ho naučit poslušnosti, je získat si přirozený respekt svou důsledností, trpělivostí, ale také spoustou lásky. Estrel musí ve svém pánovi vždy vidět autoritu, neboť jakmile vycítí slabinu, dokáže ji plně využít. Je třeba mu jasně vysvětlit, co udělal správně a co špatně. Kdo se chce zavděčit ústupky ze svých původních požadavků, brzy pochopí, že tudy cesta nevede.

Co se týče základní poslušnosti, je dobře cvičitelný. Stejně jako u většiny původních pasteveckých plemen ani u Estrela není vhodné upevňovat ochranářské instinkty výcvikem obrany, aby se zbytečně nezvyšovala jeho agresivita. Jelikož patří k sebevědomým plemenům, která si jsou dobře vědoma své síly i schopností, nepoznáte, co v nich je, dokud k tomu nebude skutečný důvod.

Estrel není bezdůvodně útočný k lidem ani jiným psům. „Případné obavy o jiná malá domácí zvířata lze zažehnat tím, že vzpomenete jeho původ – je to přece pes z farmy. Když není s pastevcem u ovcí, hlídá dům a vše co k němu náleží. V Portugalsku dokonce pomáhají při rození jehňat – dokáží je ovci pomoci olízat a osušit. V české chovatelské stanici naprosto v pohodě vycházejí s rodinnými kočkami, činčilami a když tu dříve byly, tak i s kachnami, prostě patří k domu,“ říká paní Podzemská z dosud jediné chovatelské stanice v ČR a dále pokračuje: „Na procházkách jsou nad věcí, poslušně kráčí s pánem, ale pokud nejsou používáni u stád, pak rozhodně vždy na vodítku. Důvod je prostý, kde je pán, tam je to jeho a případný konflikt by nakonec odnesl nejhůře pes, který jen dělal svou práci. Příkladů v televizi a novinách lze najít nespočet. Jiné je to na pozemku – zahradě, kde jsou doma. Tam se chovají tak, jak jim velí instinkt, vyberou si nejvýše položené místo s dobrým rozhledem, „narušitele“ nejdříve hlásí, pak jej varují a pokud by někdo chtěl vejít bez svolení majitele na pozemek… . Ať si to raději dobře rozmyslí.“ Jejich povaha je vyrovnaná bez sebemenších známek agresivity. Jejich druhá tvář se objevuje pouze v situacích, kdy je v ohrožení někdo z jeho blízkých nebo narušeno svěřené teritorium. V tom případě jedná dle vlastního uvážení, ale hlavně velmi rychle a razantně.

Pro Estrelského pasteveckého psa je velmi důležité, aby měl dostatek volnosti. Proto není vhodný do bytu ani na řetěz. Ale to neznamená, že se ho musí zříci lidé žijící v bytě. Pokud mu zajistí dostatek pohybu, který prospěje i majiteli, pak je všechno v pořádku. Nejlepší je však dvorek či zahrada u rodinného domu. Estrel má rád procházky a lehce zvládá i delší túry. Dokáže být velmi chápavým společníkem pro děti, které skutečně miluje a neustále ochraňuje. Ale vždy je třeba myslet na to, že žádný pes není hračka a neměl by být s dětmi o samotě. Totéž platí pro Estrelce. „Vůči návštěvám je odměřený, vítané návštěvy respektuje a podle „sympatií“ se nechá i pohladit. Rozhodně se ale nevtírá a nevnucuje, drží si odstup a všechno pečlivě sleduje.“

Přestože již po prvním roce života dosahuje standardní výšky (62 až 72 cm), dospívá až okolo třetího roku. Dospělí pes váží 40 až 55 kg, fena bývá menší a lehčí. Zbarvení je plavé, vlkošedé či žluté, přednostně jednobarevné nebo s bílými znaky, které jsou standardem přípustné (upřednostňováni jsou psi bez znaků). Estrel se vyskytuje jako dlouhosrstý i krátkosrstý, ale srst musí být vždy hustá a pevná. Hana Podzemská nám vysvětluje, že „oblíbenější je dlouhosrstá varieta, je líbivější. Jediné úskalí se ukrývá v dlouhých třásních na předních a především zadních nohách, ocasu a pak na třecích plochách za ušima. To jsou místa, kde je potřeba pročesávat častěji, jinak je jejich srst lehkoúdržbová, velmi rychle vylínává a je samočisticí.“

Těžké životní podmínky, které provázely vývoj tohoto plemene se bezpochyby odrazily na jeho dnešní nenáročnosti na péči i stravu. Také zdravotní problémy jsou spíše výjimkou. Když opomeneme častější vyčesávání v době línání, nevyžaduje Estrel žádnou zvláštní péči. Díky kvalitní srsti s podsadou může být celoročně venku. Stačí mu jen přístřeší a závětří.

Dnešní využití se od toho původního prakticky nezměnilo a v zemi původu je to stále pracovní pes. Pro svou samostatnost, pohyblivost a vytrvalost se hodí stejně dobře k ostraze většího objektu jako rodinného domu. „Ve své původní vlasti slouží dnes i jako služební plemeno. Vybralo si jej námořnictvo ke střežení odloučených objektů a existují i důkazy o jeho klasickém výcviku ( obrazový záznam o zákusech na rukáv). Ze zkušeností v ostatních zemích se však prokázalo, že kromě Portugalska, kde znají přesná specifika plemene, nikde jinde nejsou zkušení výcvikáři, kteří by byli schopni s Estrelem projít klasickými pracovními zkouškami, aniž by tím negativně nepoznamenali jeho povahu,“ popisuje pracovní kvality plemene chovatelka Hana Podzemská.

Jelikož se jedná skutečně o původní pastevecké plemeno, není výstavní kruh zrovna jeho nejmilejším místem, ale dá se to zvládnout. „Naše první zkušenosti z výstav byly takové rozpačité, protože pejsci nechtěli s posuzovateli „nic mít“, což je pro toto plemeno typické – rozhodčí jsou cizí, tak proč se s nimi kamarádit. Čím častěji se na výstavu jede, tím více se Estrel učí tuto akci snášet a postupně si na jejich specifické reakce zvykají i posuzovatelé. Zkrátka je znát, že tito pejsani jsou sice z chovů renomovaných výstavních jmen, ale stále ještě „nezkažení civilizací“. S ostatními psi na výstavách nemají problémy, jen tu a tam se projeví „vlčí antipatie“ tím, že nelibě nesou přítomnost psů s postaveným uchem.“

Každý z pejskařů, který někdy chtěl přivézt pejska ze zahraničí ví, že první kontakt není jednoduchý. Paní Hana Podzemská říká: „U chovatelů na západ od našich hranic stále máme pověst množitelů, neodpovědných lidí a vůbec, nic moc. Z námi pečlivě vybraných a oslovených deseti chovatelů nám odpovědělo pět a aniž bychom to tušili, byl mezi nimi, naštěstí pro nás, i prezident Portugalské asociace Estrelských pastevecký psů – A.P.C.S.E. Tím byl dán zárodek pro velmi plodnou a intenzivní spolupráci při rozšiřování tohoto plemene ve střední a východní Evropě. Po zkušenostech s rivalitou v Čechách jsme jen velmi opatrně seznamovali jednotlivé chovatele s tím, že nejsou jediní, od koho kupujeme štěně. A odpověď? Smích, s tím oni rozhodně problémy nemají, jsou to v podstatě zdraví soupeři, kteří jsou ochotní si i jednotlivé špičkové jedince zapůjčovat pro oživení té či oné krevní linie. Máme se tu hodně co učit.“

V České republice je k 9. 6. 2005 v plemenné knize zapsáno 25 představitelů tohoto plemene, z toho 6 importů do ch.st. Ha-La-Mü, 3 importy, které nejsou využívány pro chov a kromě zápisu o importu o nich nejsou další zprávy a 16 štěňat narozených ve 2 vrzích v ch. st. Ha-La-Mü (4 z těchto štěňat zůstala v této chovatelské stanici).

Více informací o plemeni Estrelský pastevecký pes můžete získat v první a dosud jediné chovatelské stanici u nás Ha-La-Mü, http://mujweb.cz/www/halamu, na tel. 603 801 965, nebo v některých podrobných encyklopediích a v neposlední řadě i v na internetu (většinou v angličtině).