Mníšek šedý je docela „obyčejný“ papoušek u nás běžně chovaný. Téměř každý chovatel ví, že tento papoušek je velmi hlučný a bojí se jej proto chovat...
Mníšek šedý je docela „obyčejný“ papoušek u nás běžně chovaný. Téměř každý chovatel ví, že tento papoušek je velmi hlučný a bojí se jej proto chovat hlavně kvůli sousedům. Také se říká, že je výborný hlídač, což mohu potvrdit. Jeho pronikavý křik dává jasně najevo, že někdo cizí se přiblížil k voliéře, často to bývá toulavá kočka, která šplhá po pletivu voliéry. Přijde-li jiný chovatel na návštěvu, musíme se při prohlídce kousek vzdálit od voliéry, abychom slyšeli vlastní slova. Přesto nemohu říct, že by to byl papoušek nesnesitelný, neboť pokud se nic kolem neděje, je úplně zticha, jen občas je slyšet typický spokojený „křik“.
Málokdo ví, že mníšek šedý se dá snadno ochočit a naučí se pár slov opakovat. Velký řečník to není, ale je velmi zvědavý a dobrý kamarád. Tyto vlastnosti jsou však velmi individuální.
Opravdu velmi ojedinělý je jeho způsob hnízdění. Zatímco převážná část papoušků hnízdí v dutinách stromů, mníšek si staví hnízdo sám z větviček, ale i to dělá zvláštním způsobem. Téměř všichni ptáci, kteří stavějí hnízda, si nosí větve v zobáku vodorovně a takto větvičky ukládají postupně dokola nahoru. Mníšek to dělá úplně jinak. Větev předem po svém „upravenou“ uchopí za jeden konec a potom ji ve svislé poloze dopraví až k hnízdu. Před hnízdem se zastaví ve vzduchu, velmi rychlým máváním křídel se několik sekund ve vzduchu udrží, než najde správné místo a teprve potom dosedne. Větvičku nepokládá, nýbrž velikou silou po centimetrech zapichuje tam, kde to pokládá za nutné. Člověk dlouho neví, kde vznikne hnízdo, jestli nahoře, nebo dole. Mníšek je velmi pilný, má-li dostatek materiálu, zhotoví krásné kulaté hnízdo, včetně dlouhé chodbičky, hnízdo neustále zdokonaluje. Nemá-li více materiálu, část hnízda rozebere a znovu postaví.
Mníšek šedý je opravdu obyčejný papoušek, ale kolik zajímavostí můžeme u něj pozorovat. A že hnízdí snadno, to nemusí být vždy pravda. Trvalo poměrně dlouho, než se mi podařilo sestavit chovný pár. Teď mi hnízdí pravidelně, samice snáší v dubnu až květnu pět oplozených vajíček a vyvádí pět krásných mláďat. Hnízdí jen jednou do roka a více vajíček jsem nikdy nezjistil.
A ještě jedna zajímavost: tento papoušek obývá ve své domovině velmi teplé oblasti, které jsou v Paraguay a Brazílii vlhké, naopak ve střední Argentině dosahují teploty až 40 °C a často i více než šest měsíců neprší. Mrazy tam vůbec nejsou ani sníh, ale velmi silné a časté větry. A vidíte – mníšek šedý patří u nás k odolným papouškům, kteří vydrží i větší mrazy. Já sám je chovám v celoroční, ale chráněné voliéře. Mrazem je netrápím.
Četl jsem před léty článek, že mníšek šedý zahnízdil úspěšně v budce. Budiž, je to zajímavé, ale dopřejme těmto papouškům tu možnost, aby si stavěli hnízda jako v přírodě. Je to vzácná podívaná.