Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) patří dnes již k nejběžnějším druhům papoušků chovaným v zajetí. Věnovat se podrobněji jeho popisu, by b...
Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) patří dnes již k nejběžnějším druhům papoušků chovaným v zajetí. Věnovat se podrobněji jeho popisu, by bylo popravdě pomyslným nošením dříví do lesa. Navíc, to ani dost dobře nelze. Je to již téměř 150 let, co byl tento převážně zelený ptáček dovezen. Určitě žádný z tehdejších chovatelů, nemohl ani ve snu tušit, jakou ohromnou spoustu překrásných barevných mutací a kombinací lze u něj vyšlechtit a odchovat… .
V minulosti patřil tento spíše nenápadný papoušek k častým chovancům v našich středoevropských podmínkách. Postupem času, jak se objevovaly nové barevné mutace, se jeho oblíbenost pohybovala po nevyzpytatelné sinusoidě. Jednou byl hitem, jindy nikoliv… .
V každém případě lze konstatovat, že byl a doposud je druhem, který je velice často chován a také využíván jako chůva pro odchov jiných druhů. Zde bych se chtěl na chvíli zastavit. Papoušek zpěvavý patří z pohledu jeho velikosti spíše k papouškům menším. Odborná literatura nejčastěji uvádí průměrnou velikost asi 27 cm a váha kolísá někde mezi 55 a 70 gramy. Pochopitelně je nutno vzít v úvahu rozdíly mezi pohlavími a jednotlivými zeměpisnými formami. Co je ovšem zajímavé a stojí za povšimnutí, je jeho schopnost doslova vykrmit i papoušky mnohem větší. Znám případy, kdy pár těchto papoušků dokázal vysedět a vykrmit až k samostatnosti 3–4 papoušky velikosti rozely pennant nebo i jiné větší druhy. A to už je úctyhodný výkon. Lepší „krmiči“ jsou snad jenom papoušci rodu Cyanoramphus, všeobecně známí spíše jako kakarikové.
• Letošní mláďata 2,0 skořicový opalin/lutino a 1,0 skořicové rubino (mládě
Další zajímavou „vlastností“, pro kterou je papoušek zpěvavý bezesporu řazen mezi nesmírně oblíbený druh, je široká škála jeho barevných mutací a kombinací, které za dlouhou dobu chovu v zajetí vytvořil.
Mne osobně nejvíce zaujala možnost vytvoření velice sytých a zářivých barev z kombinace skořice + opalín + lutino. Výsledná barva, především u samečků, v plné míře splnila moje očekávání, jak mně potvrzuje chovatelský ohlas a zájem. Dovoluji nabídnout několik fotografií z letošních odchovů.
Odchovy byly docíleny ze skořicové mutace (evropské) a ptáků lutinoopalinových. Pokud by se některý z chovatelů rozhodl pro kombinaci s využitím skořicové mutace (australské), která je tmavší, bude výsledek patrně jiný. Ptáci se složkou světlé – evropské skořice, lze je často nalézt na www stránkách zahraničních chovatelů pod označením pastel (v kombinacích pastel opalín, pastel rubino). Myslím si, že toto označení je z hlediska názvosloví nesprávné a v konečném důsledku pro samotné chovatele zavádějící. Skořice není pastel. Já sám jsem toto označení také při inzerci několikrát použil (nutno dodat s velkým sebezapřením), s vědomím, že dlužím chovatelské veřejnosti vysvětlení, což jsem právě teď učinil. Vyřešit tento nelehký úkol – správné názvosloví, je věcí skutečně fundovaných odborníků v této oblasti. My ostatní bychom jej pak měli používat a neimprovizovat s „vlastním“ názvoslovím.
Na rozdíl od pastelové představuje skořicová mutace (která je vždy vázaná na pohlaví) kvalitativní snížení (tzv. neúplnou oxidaci) černohnědého pigmentu ve fázi prvotního vzniku barev v peru. Prostě a jednoduše, černohnědý pigment u této mutace není biochemicky zoxidován úplně. V kombinaci s modrou jsou výslední ptáci méně modří a jsou spíše se šedavým nádechem.
• Mladé samečky skořicové rubino rozeznáme od skořicových opalin až ve věku přibližně 20 dnů, kdy poznáme zabarvení ručních letek a ocasních per, které je šedé barvy.
Ještě snad poznámka, proč vůbec došlo k zavedení názvu pastelová na místo správného skořicová (světlá)? Údajným důvodem byla potřeba odlišit od sebe dvě skořicové mutace (světlou a tmavou).
Pastelová mutace (osobně neznám jiný případ než s recesivní dědičností) představuje ve své podstatě především kvantitativní zmenšení (sníží se množství) obou, jak černohnědého pigmentu, tak i phaeomelaninu – jestliže jsou oba přítomni. Pomocí této mutace by mělo dojít asi k 50 % snížení melaninu. V kombinaci především s modrou, je tento výsledný efekt celkového zesvětlání docela dobře patrný.
Ale vraťme se zpět k barevným mutacím. Každý chovatel stojí v nepravidelných časových intervalech před problémem, „jak dál“. Kam zaměřit svoje úsilí? O co nového a krásnějšího se pokusit?
I v případě skořicové lutinoopalinové kombinace se nabízí další možnosti, jak pokračovat v chovatelské šlechtitelské práci. Z mnoha možností jmenujme alespoň některé. Například existuje relativně snadná cesta, jak vyšlechtit modroskořicové opalíny (v zahraničí označované jako pastel modré opalíny). Jedná se o velice atraktivní kombinaci barev. Výsledkem jsou ptáci smetanově bílé barvy (bez charakteristického černého opalinového vlnkování) s velmi jemným světle modrým zabarvením ve vybraných partiích. Toto zabarvení je pochopitelně nejlépe patrné na ohbí křídel u modroskořicově opalinových samečků.
Jak se ale efektivně dopracovat k takovému výsledku? Stačí, když máme k dispozici tříbarevnou kombinaci (nejlépe 1,0 skořicového lutinoopalína). V tuto chvíli není nic snazšího, než zařadit k takovému samečkovi samičku z modré řady. Nejlepší by bylo použít samičku modroskořicovou (= modropastelovou opalinu), ale vzhledem k jejich momentální nedostupnosti nám postačí i 0,1 modrá opalinová. A jaké bude výsledné potomstvo z takto sestaveného páru?
• Mláďata ve věku asi 27 dnů.
1,0 skořicový lutinoopalín × 0,1 modrá opalína
Dále se musíme rozhodnout, zda použijeme pro následné šlechtění odchované samečky nebo samičky. Obě cesty jsou schůdné. Osobně se ale domnívám, že lepších výsledků z hlediska zaručitelnosti štěpitelností všech mláďat, nabízí 0,1 skořicové lutinoopaliny št. na modrou.
Příkladné možné další spojení by mohlo vypadat následovně:
1,0 modrý opalín × 0,1 skořic. lutinoopalína št. na modrou
Ještě lepších výsledků se dá dosáhnout, když se v páru použije 1,0 modrý opalín št. do skořice.
Již následující odchovy nám mohou postupně přinášet nové a nové zajímavé barevné kombinace papouška zpěvavého.
Pro zájemce o shlédnutí barevných rozdílů u barevných kombinací papoušků zpěvavých doporučuji navštívit internetové stránky přítele Romana Vurbse (
http://www.vurbs.wz.cz/), kde je vše na zdařilých fotografiích názorně vysvětleno.
• Rozdíly v tomto věku jsou již zřetelnější, u některých mláďat jsou patrny známky příští rudoprsosti již ve hnízdě.
A jaká bude budoucnost papouška zpěvavého? Není možné na poměrně krátkém prostoru jednoho článku popsat a blíže vysvětlit všechny možnosti vzniku nových barevných kombinací u papoušků zpěvavých. Pro mnohé z chovatelů bude jistě do budoucna zajímavá cesta k prošlechtění ptáků strakatých v modré řadě, oranžových, oranžových lutinoopalinových, šedých, šedomodrýchstrakatých, v budoucnu jistě i fialových. Samostatnou kapitolou jsou kombinace barev s využitím tmavnoucích faktorů. I zde existuje celá řada možností, jak vypěstovat něco nového a líbivého.
Je na každém z nás, kteří chováme tohoto zajímavého papouška, co si vybereme za svůj cíl.
Vážení čtenáři Fauny, dovolte mně závěrem, abych touto cestou popřál všem opravdovým chovatelům, kteří se na tuto často nelehkou cestu vydají, hodně chovatelských úspěchů, trpělivosti a štěstí.