Vini modrotemenný a jeho chov

Tento druh žije v malých skupinách na tichomořských ostrovech Samoa, Tonga a souostroví Fidži.
Popis (Vašíček): 1,0 a 0,1 zelení, uzdička, příuší, hrdlo a břišní strana červené, holenní peří a spodní břicho purpurově modré, temeno tmavě modré až do fialova, spodní krovky křídelní zelené, ocasní pera zelená, zespodu zelenavě žlutá, zobák oranžový, duhovka žlutá, běhák oranžový. Délka 18 cm.
Jsou to čilí a tišší ptáci. Při odpovídajícím umístění není jejich držení obtížné. Vyhovuje jim bednová klec o rozměrech 250×100×100 cm (dך×v), jejíž stěny mohou být z překližky natřené akrylátovou barvou. Dno se vysypává hoblinami nebo pilinami. Jsou-li v kleci umístěni viniové dva, je nutno klec po 4–6 týdnech důkladně vyčistit případně vydezinfikovat. K vybavení patří přírodní větve, které se podle potřeby vyměňují za čerstvé. Hnízdní budky jsou z prken s vnitřními rozměry 24×16×16 cm, vletový otvor má mít průměr 6 cm. Klec je vybavena zářivkovým osvětlením, které je v provozu denně od 6 do 21 hodin. Teplota v chovné místnosti je udržována mezi 20–22 °C, relativní vlhkost 50–60 %.

Krmení: Bauer podává viniům ráno v 6.30 hod. 100 ml kaše v tomto složení (na 1 litr vody) – 65 g ovesný šlem, 30 g květní pyl, 5 g pivovarských kvasnic a 4 g přípravku NEKTON. Tyto substance se smíchají předcházející den večer a ráno se smíchají s 50 g včelího medu a horkou vodou. Přidává se vitamínový přípravek Multi – Mulsin, 3 kapky. Směs předepisuje zkušený chovatel R. Neff.
Večer se zbytky krmení vyhodí, misky se umyjí a do rána se nechají schnout. Další složkou denního krmení je ovoce posypané suchou směsí tohoto složení:
430 g květní pyl mletý,
360 g ovesný šlem,
140 g hroznového cukru,
50 g pivovarských kvasnic
20 g vápníku.
Ovoce: plně zralá jablka střídavě s hroznovým vínem a loupanými papájami.
Podle R. Neffa jeví viniové sklon k tloustnutí a proto se má suchá krmivová směs dávat pouze při hnízdění a odchovu mladých. Na oštipování se hodí mrkev, ale především pravidelně podávané čerstvé vrbové a smrkové větve. Zcela nezbytná je sépiová kost. Zelené krmení nesmí chybět a doporučuje se např. smetánka lékařská, květy trnky a ovocných stromů, černého bezu, akátu aj.
Hnízdění: tento druh viniů se do Evropy dováží celkem vzácně. Měl jsem to štěstí, že jsem je při své návštěvě ve Švýcarsku mohl shlédnout u tehdy velice známého a významného chovatele R. Burkarda. Měl více kusů, ale odchov se mu podařilo docílit až po uplynutí více let. Snůška obnáší obvykle 2 vejce, doba vysezování je 25–27 dnů. Vylíhlá mláďata můžeme kroužkovat ve stáří 9–12 dnů kroužky o průměru 4,5 mm. Mláďata vyletují z hnízda po uplynutí 50–56 dnů a doporučuje se ponechat je u rodičů ještě dalších 20–25 dnů. Nyní je nutno dění v kleci stále sledovat, protože za dalších asi 21 dnů se samice připravuje na novou snůšku.
Ze zkušeností chovatelů vyplývá, že se někdy v chovu viniů modrotemenných mohou vyskytnout problémy (což ovšem platí i pro mnoho dalších druhů ptáků).
Všeobecně platí, že jsou tito viniové v chovu velmi příjemní ptáci, jsou stále v pohybu a každého, kdo je pozoruje, doslova fascinují. Jsou-li umístěni ve větší kleci, doporučuje se zavěšovat od stropu dlouhé slabé větve, po kterých šplhají a s oblibou se na nich houpou.
Použitá literatura: D. Bauer, AZ 6/03