Základy irisdiagnostice v praxi položil v roce 1881 maďarský homeopat Ignaz von Péczély, který vydal malou publikaci na toto téma. Zpozoroval změnu na duhovce u sovy, která si zlomila nohu a po vyléčení znamení na duhovce vymizelo. Od tohoto poznání uplynulo mnoho doby a řada lékařů a přírodovědců se zabývala možností diagnostiky nemocí pomocí změn na duhovce oka.
Duhovka (iris) představuje promítací plochu organických poruch. Každý orgán má své projekční políčko na duhovce, kde se manifestují odchylky od normálního zdravotního stavu. Druh znamení na duhovce je závislý na druhu a stupni nemoci.
Iris neboli duhovka je barevná část oka. Na vnitřní straně je ohraničena okrajem pupily, na zevní straně okrajem řasnatého tělesa. Ve vzdálenosti jedné třetiny poloměru duhovky u pupily probíhá obyčejně silně zvlněný kruh připomínající vlněné vlákno, který obkličuje oblast žaludek – střevo (část duhovky, ve které se manifestují poruchy žaludku a střeva). Této linii se říká okruží a kolem ní leží zmíněná orgánová políčka. Části horní poloviny těla – hlava, mozek atd. se zrcadlí v horní části duhovky. Dolní části např. dolní končetiny – se zakreslují do duhovkového sektoru, který leží svisle pod okrajem pupily.
V levém oku najdeme orgány levé poloviny těla, v pravé duhovce ty z pravé poloviny. Orgány ležící přesně ve střední linii se odráží v obou očích. Nedochází k žádnému křížení tak, jako v centrálním nervovém systému.
V irisdiagnostice používané pro určení nemocí u lidí je dále využíváno systému zařazení nemocných do určitého konstitučního typu podle barvy duhovky a následně pak lze odhadnout určitou náchylnost k jednotlivému onemocnění či orgánovým poruchám. U zvířat je stanovení konstitučního typu založeno na jiných principech a to zejména na exteriérovém posouzení zvířete.
Toto ale vůbec nevadí využití irisdiagnostiky ve veterinární alternativní medicíně.
Základem irisdiagnostiky jsou dva základní principy a to místo orgánů na duhovce. K tomu nám slouží takzvaná irisdiagnostická mapa duhovky viz obr. č. 1. A druhým principem je znamení na duhovce, které prezentují druhy odchylek organismu od normálního stavu.
Znamení na duhovce dělíme do dvou základních skupin:
1. Akutní znaky se dělí na:
a. místy vybledlá základní barva iris,
b. zvlněné nebo ohnuté radiály,
c. tak zvaná „otevřená znamení“, jejichž obrys netvoří souvislé linie.
2. Chronické znaky se dělí na:
a. laguny,
b. sklípky,
c. hmotné znaky,
d. přídavné znaky.
Nyní si rozebereme jednotlivé znaky podrobněji:
1. Mrak:
je lokální znak na iris, které je na místě identifikace světlejší než okolí. Je to převážně výraz přecitlivosti jednotlivých orgánů.
2. Svazek radiálů:
je krémově bílé zbarvení poukazující na pole napětí v nervových drahách postiženého orgánů.
3. Znamení zánětu:
světle bílý bod nebo nepatrná skvrnka na iris signalizuje akutní zánět.
4. Ostré bílé radiály:
jsou v zásadě kombinace obou předchozích znamení. Ukazuje na lokální akutní zánět v průběhu nervových drah.
5. Otevřená laguna:
vzniká, když normálně pevně napjaté, paprsčitě probíhající vlákna radiály v té nejpřednější vrstvě duhovky, které leží nejblížeji ke průhledné rohovce, se z určitého důvodu ohnou a od sebe se oddálí.
6. Uzavřená laguna:
všeobecně ukazuje otevřená laguna na vyvíjející se chorobný proces, zatím co uzavřená laguna je znamení ohraničené či zabydlené choroby. Laguny mizí při uzdravení a vymizení choroby.
7. Krypta:
toto znamení je typické pro velmi těžké onemocnění orgánů rozprostírajících se do délky. Například onemocnění míchy, kostní dřeně, jícnu, průdušnice nebo při vlekoucích se zánětech nervů. Znamení se rozšiřuje při rozvoji choroby a naopak.
8. Hmotné znamení:
tato znamení ukazují na ztrátu tkáně degenerací nebo na úplný výpadek funkce orgánu. Jestliže dochází k pozvolnému vývoji znamení laguny přes kryptu k hmotnému znamení, je to vždy signalizace progresivně se vyvíjející choroby. Hmotná znamení charakterizují převážně onemocnění závažného charakteru typu zhoubného nádoru, srdečního onemocnění apod.
9. Znaky medového plástu:
znaky ukazující na zmenšenou obranyschopnost orgánů a organismu, na sníženou imunitu. Jsou to znaky významné pro preventivní péči o organismus.
10. Křečové prstence:
kruhové oblouky, které se nikdy neobjeví uvnitř okruží žaludek-střevo, ale vždy mezi ním a okrajem řasnatého tělesa. Jsou určitým znakem slabosti organismu v lymfatickém systému.
11. Transverzály:
jsou to radiály nebo svazky radiálů, které se silně odchylují od původního směru. Někdy jsou provázeny malou cévkou. Je to znamení nebezpečné a může signalizovat bolest.
12. Vyklenutí:
vyklenutí např. okruží žaludek-střevo navenek je příznakem městnání a ukazuje na chronickou zácpu. Jde též o přídavné znamení signalizující menší zdravotní problémy.
Použitím irisdiagnostiky ve veterinární alternativní medicíně můžeme docílit celkem velmi slušnou úroveň stanovení zdravotního stavu psa a určení dalšího postupu při výběru metody veterinární alternativní medicíny.
Irisdiagnostika je metoda potřebná pouze pro zjištění zdravotního stavu a nemá žádný léčebný účinek. Má ovšem velmi vysoký stupeň přesnosti při stanovování zdravotního stavu. Diagnostika z očí vyžaduje důkladnou znalost uložení projekčních polí jednotlivých orgánů na duhovce a dlouholetou zkušenost v používání v praxi.