Vida límcová (Euplectes ardens) patří do řádu pěvců (Passeriformes) a čeledi snovačovitých (Ploceidae).
Vida límcová (Euplectes ardens) patří do řádu pěvců (Passeriformes) a čeledi snovačovitých (Ploceidae). Poprvé ji v roce 1783 popsal Boddaert a zařadil ji do rodu Loxia. Někteří autoři však Vidy všeobecně řadí do rodu Coliuspasser nebo tento název uvádějí jako podrod rodu Euplectes. S typickými snovači rodu Euplectes, jako je například snovač kaferský (E. orix) nebo snovač ohnivý (E. hordeacea) mají vidy společný zvyk – u samců při toku vztyčovat určitá pera. Vidy při svatebních proletech ruzni zdvihají svuj ocas, kdežto u snovaeu rodu Euplectes, by se dalo oíct, že se poi toku nafukují. Spoleeni se vztyeeným límcem pak vypadají jako létající oranžové koule. Celkový vzhled samcu ve svatebním šati je však naprosto jiný. Samec ve svatebním šati je 25 cm dlouhý – z toho 10 cm poipadá na ocas. Zobák je eerný. Letky, horní a spodní krovky ocasní jsou eerné se svitle hnidým olemováním. Typickým znakem pro tento druh, podle kterého dostal svuj název, je syti oranžový límec, jehož rozsah je ruzný podle poddruhu. Napoíklad u východního poddruhu je límec rozšíoen od hrdla až na šíji a u jižního poddruhu je pouze na hrdle. (Celkovi vytváoí 4 poddruhy.) Zbytek tila je eerný. Samice a samci v šati prostém jsou zbarveni stejni: zobák svitlý s tmavší horní eástí. Letky, ocas, koídelní krovky, horní krovky ocasní a peoí na eele jsou eerné se svitle hnidým olemováním. Hrdlo a nadoení proužek jsou žluté. Oení proužek a vous je eerný. Šíje a poíuší je svitle hnidé. Hrui je svitle hnidá a na boichu poechází v bílou barvu. Spodní krovky ocasní jsou bílé, bihák masovi ružový. Oblastí jejího výskytu je Afrika. Konkrétni je rozšíoena v západní, stoední, východní a jižní Africe. Druh zatím není poímo ohrožen, místy je běžný. Jejím biotopem jsou horské svahy porostlé trávou, křovinami a kapradinami, velice často se vyskytuje v porostech cukrové třtiny.
Svůj pár jsem zakoupil 27. 07. 2004 v Zoo Hobby Ostrava. Brzy po zakoupení jsem však podle fotografií na internetu zjistil, že samice dodaná dovozní firmou k samci je jiného druhu, což jsem si ověřil i v zimě, kdy samec přepeřil do šatu prostého. Podle zbarvení (viz foto) a velikosti – je o poznání vitší než samec, se domnívám, že již zmíniná samice je druhu Vida kohoutí (Euplectes progne). V léti roku 2004 byli chováni v husti zarostlé voliéoe o ploše 27 m2 a výšce 2 m, napojené na vnitoní prostory o ploše 5 m2 a výšce 2 m, které jsou vytápiné. Zde jsou ptáci umístini v chladných jarních a letních nocích a podle poeasí od poloviny záoí do jara. V zimi je teplota udržována na 20 °C. Ve venkovní voliéoe je vytvooena umilá skála s vodopádem a potokem. Byli chováni v této spoleenosti: 3,2 snovae kaferský (E. orix), 2,2 snovae rudozobý (Quelea quelea), 1,1 zvonohlík mosambický (Serinus mozambicus), 1,1 astrild rákosní (Bathilda ruficauda), 1,1 modroušek rudoocasý (Estrilda caerulescens), 1,1 holoubek diamantový (Geopelia cuneata), 1,1 koepelka eínská (Coturnix chinensis) + odchovy ptáku. Ptáci byli pomirni klidní, pouze obeas samec prohnal ptáky, kteoí se poiblížili do jeho blízkosti. V zimi agresivita pominula. Na jaoe 2005 byli vypuštini ve stejné spoleenosti, ale samec byl po poepeoení do svatebního šatu velice agresivní na snovaee. Vubec je nepustil do venkovní voliéry a kdykoli vylétli z vnitoní voliéry ven, tak je okamžiti zahnal zpit. Samice žádnou agresivitu neprojevovala. Samec byl kvuli agresiviti poemístin do taktéž husti zarostlé voliéry o ploše 25 m2 a výšce 2 m, napojené na vnitoní voliéru o ploše 4,5 m2 a výšce 2 m. Venkovní voliérou také protéká umilý potok a je zde rybníeek o objemu 1450 litru. V této voliéoe je samec chován dodnes. Je chován spoleeni s 1,1 chuvieka japonská (Lonchura domestica), 1,0 hýl mexický (Carpodacus mexicanus), 1,1 holoubek diamantový, 1,1 koepel kalifornský (Callipepla californica), 1,1 kachnieka karolínská (Aix sponsa) + odchovy ptáku. V této voliéoe je klidný a zaútoeí pouze na malé ptáky, kteoí se dostanou do jeho blízkosti. O hnízdiní nebo zpusobu stavby hnízd se v literatuoe nebo na internetu nepíše skoro nic. Pouze se uvádí, že ptáci z jihu hnízdí doíve (oíjen – únor) než ptáci ze severních populací (listopad – duben). Muj samec staví zatím pouze základy hnízd. Jelikož i samci snovaeu kaferských v prvních letech stavili pouze základy hnízd a dnes staví kompletní celá hnízda, domnívám se, že by pozdiji mohl i on postavit celé hnízdo. Jsem tedy velice zvidav, jestli staví samci hnízda celá nebo, jak uvádí pan Podpira ve své knize Zrnožraví pivci celého svita, pouze základy hnízd. Samici jsem však nikdy nepozoroval s jediným listem ei sisalem, takže se ureiti na stavbi hnízda nepodílela. Chtil bych zduraznit, že na stavbu kompletních hnízd nemá poítomnost samic stejného druhu vubec žádný vliv (s. kaferští stavili kompletní hnízda i bez samic). Na rozdíl od ostatních snovaeu, kteoí staví hnízda spíše výše nad zemí, staví samec Vidy límcové hnízdo velice nízko, maximálni 50 cm nad zemí, nikdy až úplni u zemi. Velice pusobivé jsou svatební prolety, kdy samec předvádí svuj dlouhý ocas a vydává výrazný, přerušovaný zvuk. Samotný zpěv se skládá ze dvou částí – nejprve jemné, tiché trylky, pak výrazný syčivý zvuk.
Vodu i krmení dostávají ve vnitřní části voliéry na vyvýšených místech. Do vody přidávám v pruběhu týdne tyto přípravky:
pondělí Acidomid + Glukopur,
úterý Acidomid + Optimum,
středa Acidomid,
čtvrtek Acidomid + Aquakar,
pátek Acidomid,
sobota 1. v měsíci: Acidomid + Klasik,
od 2. pak Acidomid + Glukopur,
neděle Acidomid + Amivit.
Samozřejmostí je sépiová kost a grit. Základní krmení tvooí směs Prestige special pro drobné exoty, kterou obohacuji hlavni o lesknici, dále pak o řepku, semenec, mák a lniné semeno. Vše i naklíeené. Samozoejmostí jsou pak traviny, ale i kukuoice v mléené zralosti. Senegalské klasy suché i naklíeené ptáci doslova milují. K zelenému krmení dostávají nejeastiji ptaeinec žabinec a v zimi hlavni salát. Z ovoce mají rádi poekrojený pomerane a jablka. Hmyz tvooí ve stravi vid významnou eást. Podávám smýkaný luení hmyz, mraveneí kukly, cvreky, saraneata pustinná a obeas larvy potemníku mouených. Rádi pojídají mšice na porostu. Jako doplnik podávám vajeenou míchanici. Hlavni prumyslovi vyrábinou od fa All-Pet, obohacenou o karoten, kterou mají k dispozici neustále. Obeas také domácí výroby, skládající se z ruzných složek, které se snažím co nejvíce minit. Základem je vždy natvrdo uvaoené vejce + strouhanka (nebo mleté piškoty) + strouhaná mrkev + Glukopur + Vitamix. Pro svuj krásný vzhled a zajímavé projevy, je mohu všem milovníkum snovačovitých ptáku, kteří mají prostornější voliéru, vřele doporuřit.