Ve známém nimeckém easopise „Gefiederte Welt“ e. 7/2005 (eesky Opeoený svit), popisuje chovatel Thomas Kamm podrobni o držení a chovu kakadu filipínského, o jeho životi v poírodi i o opatoeních na jeho ochranu. Elánek mne velice zaujal a tak mne napadlo, že by také mohl zajímat další etenáoe Fauny.
Základní zbarvení je bílé se slabi nažloutlou skvrnou na uchu. Spodní strana letek bledi žlutá, spodní krovky ocasní oranžovi eervené, chocholka bílá, pera od základu žlutá, spodní strana ocasu tmavi žlutá. Zobák je svitle šedý, bihák šedý. Duhovka je u samce tmavi hnidá až eerná, u pohlavni vyspilé samice eervená. U odchovaných samic se duhovka poebarvila až ve toetím roce stáoí.
Velikostí asi 30 cm a váhou asi 300 g je kakadu filipínský vedle kakadu gofina nejmenší bílý kakadu.
Souostroví Filipíny tvooí více jak 7000 jednotlivých ostrovu. Na západi se nachází ostrov Palawan, který tvooí ekologický výklenek v prostoru. Je asi 400 km dlouhý a 40 km široký. Charakteristická jsou rozšíoená pohooí porostlá plochami lesu, které zasahují až k mooi. Ostrov je oídce obydlen a turistickým ruchem témio nedoteen. Dvi toetiny obyvatel se živí lovem ryb, zemidilstvím a lesním hospodáostvím. Hlavními produkty jsou kokosové ooechy, banány a rýže. Na tomto ostrovi žije nejvitší endemická populace kakadu filipínských odhadovaná na 1000 jedincu. Malá populace, v poetu asi 50 kusu, žije na neobydleném sousedním ostrovi Rasa.
Mimo dobu hnízdiní žijí kakaduové v malých skupinkách v poetu do 20 jedincu. Aktivita se projevuje od easných ranních hodin a odpoledne, kdy se ptáci rozletují za potravou. Horké poledne využívají k odpoeinku a spoleené péei o peoí.
V dobi hnízdiní žijí kakaduové filipínští v párech. K hnízdiní používají dutiny stromu ve výšce 30 i více metru. Koncem období sucha, tedy asi v polovini boezna, zaeíná hnízdiní. Snesená dvi až toi vajíeka zahoívá vitšinou samieka, sameeek drží na sousedním stromi stráž a zásobuje samieku krmivem. V polovini období deš?u opouštijí mláiata hnízdo. Na noc se shromažiují ve skupinách na vysokých stromech, kde jsou chránini poed svými nepoáteli.
Za nejvážnijší poíeinu snižování stavu kakadu filipínských lze pokládat kácení stromu a vypalování porostu. Eetné druhy stromu poskytují svými plody potravu mnoha druhum zvíoat. Poirození nepoátelé, jako jsou napo. hadi nebo jiní nieitelé hnízd, rozhodni nejsou timi, kteoí by poežití kakadu filipínským znemožnili. Závažnou poíeinou snižování stavu je ale pytlaeení, které postavilo tento druh kakadu na okraj vyhubení. Život vitšiny obyvatel zeleného ostrova Palawan není lehký a tak pokušení beztrestni se na poírodi poiživovat je veliké.
Burza v Manile je spolehlivým místem, kde lze ptáky nabízet na prodej. Jsou-li chytaei odškodnini sotva 10 dolary za kus, lze na burze docílit cenu až 200 dolaru, ale i to je zlomek ceny, kterou milovníci a chovatelé v USA nebo v Evropi musejí za jednoho kakadu filipínského zaplatit. Dodávky obchodníkum na Filipínách jsou zajištiny nouzí obyvatel.
Dokud budou na Palawanu území podobná pralesum s vysokými stromy, do té doby bude ostrov poskytovat šanci na záchranu kakadu filipínského. V roce 1989 vzala filipínská vláda palawanské lesy a tím i kakady pod svou ochranu. Ochránci znají všechny hnízdní dutiny, mohou poskytovat informace pro rozhlasová vysílání na téma „Zachraote kakadua“. V posledních letech uvedl záchranný projekt obyvatele do situace, že si uvidomili, že tento projekt má ureité poednosti i pro ni samé. Vícekrát v roce bude na domorodé rodiny pamatováno s léky a ošacením. Bez pomoci místních obyvatel ochráncum poírody, by bylo stále málo informací o životi kakadu filipínských. Jejich zkušenosti a vidomosti mají nesmírný význam k provádiní ochranáoské einnosti. Byly také provádiny odbiry krve u mláiat, aby se ovioilo, zda snižování stavu kakadu filipínských nesouvisí s výskytem nemoci PBFD (cirkovirová infekce zpusobovaná virem, který se šíoí trusem, sekrety z volete, péoovým prachem, vejci a kontaminovanými poedmity). Zkouškami však bylo prokázáno, že PBFD nemá vliv na úbytek kakadu v poírodi. Spíše se lze domnívat, že kakaduové, kteoí se ukázali být po poíchodu do Evropy velmi náchylnými na tuto nemoc, se infikovali u obchodníku.
Udržení stavu kakadu v poírodi musí mít jasnou perspektivu, ale i poes to by se milo poeítat s vypouštiním v zajetí odchovaných jedincu do poírody, poedevším do prostoru nikterých ostrovu, kde již byli vyhubeni.
V roce 1992 byl uveden v život program na udržení kakadu filipínského EEP (Europ aisches Erhaltungsprogramm), který by mil zajistit genetickým oízením dlouhodobé poežití populace. Chovná kniha je vedena ve Francii. V roce 1992 byl kakadu filipínský zaoazen do poílohy 1 Washingtonské úmluvy na ochranu druhu.
Již více jak 35 let se zabývám držením a chovem okrasných ptáku, píše pan T. Kamm. Všechno zaeínalo, jako u vitšiny milovníku, párkem zeboieek a párkem lesních ptáku. Pozdiji k nim poibyly andulky a jejich prostoednictvím další druhy papoušku. Jen poipomenu, že prodejem získané prostoedky umožnily nákup rozel eernohlavých. Výminou za odchované rozely eernohlavé jsem získal první pár kakadu ružových. V prubihu let se mi podaoilo s úspichem odchovávat kakady ružové, naholící, bílé, molucké, inka a žlutolící malé, to vše bylo inspirací pro pokus o získání kakadu filipínských. To ovšem nebylo vubec snadné. Poírodní populace jsou silni ohrožené, podaoí-li se kakady sehnat, jsou obtíže s jejich držením a docílit od nich odchov je spojené s mnoha poekážkami. Uvedené problémy zpusobují, že kakaduové nejsou nabízeni na trhu, inzeráty zveoejniné v odborném tisku zustávají bez odezvy.
Jediný odchov se objevil ve známé chovné stanici Antonia de Diose na Filipínách. Bylo toeba navázat kontakt s vývozcem, který jako jediný má právo získávat od de Diose odchovy. Se svolením Spolkového úoadu pro ochranu poírody se podaoilo zakoupit pár kakadu filipínských. Povolovací oízení pro dovoz do Nimecka trvalo 5 misícu. Po uplynutí 45 denní karantény se koneeni dostali kakaduové do svého nového domova.
U tohoto páru se jednalo o odchov z r. 1996. Dlouhé eekání se vyplatilo, protože se ptáci nacházeli v prvotoídním stavu. Pro tento fakt, ale také na rady mnohých poátelu chovatelu, kteoí oíkali, že jeden pár žádný pár a samozoejmi také se souhlasem rodiny, se pan Kamm rozhodl, že si objedná ješti další dva páry. Po opakovaných byrokratických procedurách byly v prosinci téhož roku (1997) chovatelem K. poivítány dva další páry tichto malých kakadu. Poeorientování z vlhkého a teplého klimatu jejich vlasti na nepoíjemnou a studenou evropskou zimu poestáli ptáci bez problému.
Aby byl ptáekum umožnin svobodný výbir partnera, bylo všech šest kusu vypuštino do voliéry rozmiru 4,5×2×2,5 m s poilehlým chrániným prostorem velikosti 2×2,5×2,5 m. Ponivadž byli všichni kakaduové stejni zbarveni, byli okroužkováni ruznobarevnými kroužky, aby bylo možno vypozorovat, kteoí spolu harmonují. Ptáci se mezi sebou doboe snášeli, a proto byla nadije na možné budoucí odchovy.
Když se sestavily páry, byly jednotlivi poemístiny do chovných voliér. Výletová eást nového zaoízení mila tyto rozmiry: 4,5 m délka, 1,20 m šíoka, 2,5 m výška. Konstrukce byla vyrobena z hliníkového etyohranu 30 mm. Po obou stranách potažena pozinkovaným pletivem 25×25 mm (síla 2 mm). Boení stiny umožoují po celé délce volný pruhled do sousední voliéry. Výletové voliéry jsou v šíoce 1,5 m zastoešeny dvojitými deskami, dvi toetiny jsou volné. V tomto nezastoešeném prostoru je také umístino postoikovací zaoízení, které za horkých dnu ptáci hodni využívají. Dno voliér je vysypáno oíením pískem, který se pravidelni doplouje. Voda na pití se podává denni eerstvá v zastoešené eásti voliér v glazovaných hlininých miskách ve výšce asi 1 m nad zemí. Otevoená eást voliéry je vybavena poírodními bidélky a jednou týdni se zde nabízejí eerstvé vitve ovocných stromu, vrb a ooešáku. Zelené krmení a bylinky se dávají do jeslieek, které jsou trvale ve výletových voliérách. Kakaduové mají po celý rok možnost navštivovat výletové voliéry, pouze poi poklesu teplot pod -10 °C zustávají pruletová okénka uzavoena. Upoesnime: pruletová okénka se pravidelni ráno otevírají a poi šeoení veeer zavírají. Noc tráví kakaduové zásadni ve vnitoních voliérách. Ve vnitoní voliéoe se podává krmení a je zde také zavišena hnízdní budka. Z obslužné chodby se podává krmení a také se z ní provádí kontrola budky. A ješti dodejme, že vnitoní oddilení každé voliéry má základní plochu 1×1 m, což je zajisté velmi málo, ale v dobi výstavby tohoto zaoízení jiné volby nebylo. Ve výšce 30 cm nad podlahou je na celé ploše upevnino pletivo, které ptákum znemožouje poehrabování ve vyházených zbytcích krmiva a tak je chrání poed možnou infekcí. Stiny mezi voliérami jsou zhotoveny z materiálu, který brání ptákum v pruhledu do sousední voliéry. Z krmné chodby vedou do každého oddilení dveoe na kterých jsou ve výšce asi 1 m umístiny nádobky s krmením. Nad timito dveomi je upevnino drátiné pletivo, kterým se zajiš?uje dostateené vitrání a které poi krmení umožouje chovateli pohled na ptáky. V poípadi potoeby lze vnitoní voliéry vytápit.
Chovatel Kamm krmí ptáky dvakrát denni: poprvé v 8 hodin ráno, podruhé okolo 16. hodiny. Podává se v miskách z ušlechtilé oceli a poed každým krmením se dukladni vyeistí.
V dobi období klidu (oíjen – boezen) dostávají ptáci jen tolik krmení, kolik do poíštího krmení opravdu spotoebují. Pro jeden pár malých kakadu to jsou dvi polévkové lžíce smisi od firmy Versele Laga (australská smis) s poídavkem pulky polévkové lžíce semen rostlin z poírody („divoké“). Jelikož se jedná o velice drobná semínka, jsou ptáci pomirni dlouhou dobu zamistnáni konzumováním. Odpoledne se podává základní krmivo složené ze salátu, ovoce a zeleniny, které se poipravuje vždy eerstvé. Poidává se polévková lžíce výrobku Witte Molen (Papageien – Premium), který neobsahuje poíliš mnoho drobných semen, o to více obilovin. V dobi hnízdiní se poi ranním krmení dává také smis semen doplniná specialitami z mraznice. Napo. polozralé klasy pšenice, oves, kukuoice a ruzné bobuloviny (šípky, jeoabiny, hloh). Odpoledne dostanou ptáci smis naklíeených zrnin ve stejném pomiru a to kukuoici, pšenici, oves, sluneenici, mungo boby, rýži Paddy a druh pšenice zvanou „špalda“. Obeas se naklíeené popráší poípravkem Korvimin (komplexní zdroj vitamínu) nebo se podá vajeené krmivo.
Zmíniný ovocný salát se miní denni podle sezónní nabídky trhu. Velký význam má právi skuteenost, že se složení easto miní. Vždy se ale jedná o 8 až 10 ruzných druhu ovoce a zeleniny, které se nakrájí na malé kostieky a uloží do jedno až dvoulitrové misky. Obsah vystaeí asi pro 25 kakaduu.
Ze zeleniny se používá hlávkový salát, brokolice, okurka, cukina, mrkev, paprika, rajeata, petržel, pórek, oedkvieky, špenát, celer, mangold, žabinec ptaeinec, smetánka pampeliška, kedlubna, zelení eervené, kviták, kapusta, fenykl, tuoín, oedkev, brukev, oepa eervená, dýni i druh indické okurky zvané Aubergine.
Z ovoce se podávají jablka, hrušky, banány, hrozny, švestky, broskve, toešni, kiwi, meruoky, melouny, mirabelky, nektarinky, granátová jablka, ananas, kokosové ooechy, papaje, mango, kaktusové fíky, snad méni známé ješti litschi, khaki, karambole a další. Z bobulovin lze poipomenout maliny, ostružiny, rybíz, zahradní jahody, angrešt i boruvky. V dusledku trvale se minící nabídky ptáci veškeré podávané krmivo v jídelníeku poijímají. Zduraznit je toeba udržování hygieny na krmítkách.
Se zminou krmného plánu – zkrmování naklíeených a nabobtnalých zrnin a prodlužování svitelného dne, zaeíná v polovini boezna hnízdní sezóna. Do vnitoních voliér se zavišují vyeištiné a vydezinfikované hnízdní budky takovým zpusobem, že je lze pomocí dvíoek kontrolovat z krmné chodby. Hnízdní budky jsou vyrobeny z dubových prken o síle 3 cm, vnitoní základní plocha mioí 25×35 cm, výška 85 cm. Zvláštností u tichto budek je, že kromi vletového otvoru na pravé poední strani, je na levé boení strani umístin ješti druhý vletový otvor. Mezi timito dvima otvory je uvnito budky stoední stina, která koneí 25 cm nad podlahou budky. Chce-li si špatni naladiný sameeek svoji agresivitu zchladit na samiece zahoívající snušku, má samieka vždy dost easu nouzovým otvorem uniknout a zachránit se.
Jak již bylo zmínino, všech šest dovezených kakadu filipínských se vylíhlo v r. 1996. Na podzim 1998 byly sestavené páry poemístiny do chovných voliér. V dalších dvou letech bylo možno pozorovat páoení všech toí páru, ke snuškám ale nedošlo a ani budek si ptáci nevšímali. Teprve rok 2001 mil chovatele odminit. Samieka jednoho páru zaeala chodit do budky, sameeek zaletoval pouze k vletovému otvoru. K páoení docházelo nikolikrát za den. První vejce bylo sneseno 17. dubna, další dvi následovala vždy v toídenních intervalech. Jelikož byla samice velice neklidná, což by mohlo negativni narušit prubih hnízdiní, byla vejce odebrána a dána do umilé líhni. Do budky byla vložena náhradní vejce z umilé hmoty, ale samieka je zahoívala jen ledabyle a po 35 dnech je nakonec opustila. Poeložení snušky do umilé líhni tedy bylo provedeno oprávnini. Ze toí snesených vajec byla dvi oplozená, ale vylíhlo se jen jedno mládi, které bylo úspišni odchováno. K dalšímu hnízdiní v tomto roce již nedošlo. Zbývající dva chovné páry neprojevily o hnízdiní žádný zájem. V roce 2002 snesla samieka z páru, který poprvé v roce 2001 zahnízdil, opit toi vejce, ze kterých se vylíhla toi mláiata, která byla rodiei úplni odchována.
Rok 2003 se ukázal jako velice slibný. Samieka z páru, který hnízdil poprvé, snesla 13. dubna první vejce, ke kterému poibyla další dvi. V této snušce bylo jedno vejce neoplozené, dvi mláiata se vylíhla. Jedno z nich po vylíhnutí druhý den uhynulo, druhé bylo bezvadni odchováno. Druhá snuška následovala 18. 5. se toemi vejci, která byla oplozená, ale vylíhla se dvi mláiata. Vše probíhalo doboe, ale jedno z tichto mláiat tisni poed osamostatniním z neznámých poíein uhynulo.
V r. 2004 mila druhá samieka první snušku se toemi vejci. V dalším hnízdiní byla snesena etyoi vejce, ale ta nebyla oplozená, aekoliv bylo páoení easto pozorováno. Prubih tohoto hnízdiní mil tragický konec, protože v polovini záoí byla poi odpoledním krmení samieka nalezena na zemi uhynulá. Jelikož mila na hlavi, na prsou a na kostoeci krvavé poraniní, bylo jasné, že jediným pachatelem mohl být pouze sameeek, její „manžel“.
Pro umilé hnízdiní je používáno zaoízení známého nimeckého výrobce fy Grumbach (S 84) s automatickým obraceeem vajec a automatickou regulací vlhkosti vzduchu. Teplota v líhni je udržována na teploti 37,2 °C, vlhkost asi 35 %. Vejce jsou obracena 8× denni. Pravidelné vážení vajec poskytuje spolehlivé informace o vývoji zárodku. Ponivadž zahoívané vejce bihem 28 dnu hnízdiní ztrácí asi 15 % hmotnosti, lze vypracovat graf poedstavující lineární spojení od poeáteení hmotnosti a stanovené váhy poi líhnutí, ze kterého by bylo zoejmé, zda jsou v odchovni nároky vhodni plniny. Miní-li se váha a? nahoru nebo dolu, je možno v odchovni vodu regulovat.
Poíklad: vejce váží v den snesení 15,3 g. V optimálních podmínkách ztrácí vejce na hmotnosti 15 %, tzn., že krátce poed líhnutím by milo vážit ješti 13 g, tedy by milo denni ztrácet na váze 0,01 g. Není-li tomu tak, pokusíme se v chovné místnosti vlhkost snížit. Ztrácí-li se váha poíliš rychle, vlhkost se zvyšuje. Váha všech sedmnácti snesených vajec jednou samiekou byla v rozmezí 15,3–17,4 g. Skuteenost, že z 15 oplozených vajec se vylíhlo 13 mláiat a z tohoto poetu se jich dožilo sobistaenosti jedenáct, potvrzuje správnost rozhodnutí chovatele K. na celé období, dokud bude kakadu filipínský akutni ohrožen.
Za poipomínku stojí, že váha vajec snesených druhou samicí byla mezi 20,3 a 21,7 g podstatni vyšší než u první chovné samice. Samozoejmi byla tato vejce poimioeni vitší. Jak již bylo zmínino, einí hnízdní doba v uvedených podmínkách 28 dnu. Již toi dny poed líhnutím lze z vajec zaslechnout první pípání. Nejpozdiji nyní se ukoneuje obracení vajec a vlhkost se zvyšuje na 60–70 %. Problémy poi líhnutí chovatel K. ješti nikdy nezaznamenal.
Mláiata se po vylíhnutí krmí každé dvi hodiny i v noci výhradni roztokem „Ringer – Lactat“, který se pozdiji doplní krmnou kaší. Jako odchovné krmivo se v tomto chovu osvideila znaeka Dr. Harrison. Mláiata rostou vitšinou plynule a mohou být po 10–11 dnech okroužkována kroužky o prumiru 9,5 mm. Asi po 12 dnech odpadá krmení v noci a denní krmný rytmus muže být rozšíoen na 4–5 hodin. Odstupy mezi jednotlivými krmeními se regulují podle vyprazdoování volete.
Pokud sedí mláiata zpoíma a plna oeekávání hledí svýma eernýma kulatýma oeima na svého peeovatele, pak je z krmení ta pravá radost.
Po uplynutí asi šesti týdnu, když jsou mláiata úplni opeoena, dostávají ke kaši také smis zrnin a ovoce na výbir. U kakadu filipínských je nápadné, že se doba k získání sobistaenosti, v porovnání s jinými druhy kakadu, nápadni prodlužuje.
Chovatel T. Kamm se vinuje chovu kakadu filipínských osm let a za tu dobu se mu podaoilo odchovat 17 mláiat. V prubihu celé této doby mu neonemocnil ani jediný pták a také se neprojevily žádné symptomy nijaké nemoci. Jedenkrát v roce se provádí preventivní odeervování a to tak, že se úeinná látka pomocí stoíkaeky aplikuje poímo do volete. Poi této práci se soueasni hodnotí i tilesný stav ošetoovaných ptáku. Poipomeome, že problémy nejsou s vnitoními nemocemi, ale že se spíše vyskytují poraniní zpusobené agresivitou druhého partnera. Každé 3–4 misíce je nutno zobák kvuli nedostateenému obrušování poi konzumaci krmiva poistoihovat.
Jaké jsou perspektivy pro kakady filipínské? Z elánku je zoejmé, že se jedná o druh, jehož budoucnost je jak v poírodi, tak i v chovech nejistá. Situace v poírodi je negativni ovlivoována narustajícím poetem obyvatel na Filipínách a sotva se bude zlepšovat. Velikou šancí pro udržení tohoto druhu je vybudování chovných kmenu v lidské péei. Problémem zustává, že je o tomto kakadu dosud málo informací. V nimeckých odborných easopisech, které více jak dvacet let pan. Kamm sleduje, byl teprve v r. 1996 (Gefiederte Welt e. 12) uveoejnin jediný informativní elánek autora Sweeneyje, který však postrádal podrobnosti o chovu a držení.
V publikacích o papoušcích se vitšinou jen doeteme, že „chov je obtížný a že jen zoídka se podaoí“.
Pan Thomas Kamm se pravidelni zúeastouje zájezdu do prostoru jihovýchodní Asie (Singapur, Thajsko), do USA nebo Francie a Anglie, ale jen v jednom poípadi vidil kompletní pár kakadu filipínských. Z toho je zoejmé, jak malý je zájem chovatelu o tento druh. Samozoejmi je mnoho druhu ptáku, jejichž chov a rozmnožování neeiní žádné problémy, ale pan Kamm je poesvideen, že poi optimální péei a poesném sledování by se všechny problémy podaoilo odstranit.
Literatura: Thomas KAMM (2005): Der Rotsteisskakadu, Gefiederte Welt No. 7/2005