Na české kynologické scéně se v posledních letech objevilo mnoho zajímavých plemen. Mezi vzhledově nejatraktivnější lze zařadit maďarská pastevecká plemena, která jsou u nás velmi vzácná a kynologická veřejnost toho o nich zatím mnoho neví. Především na výstavách jsou chovatelé a majitelé těchto tajemných plemen často dotazováni. Pokud jsou i vám tato plemena něčím blízká, nechte se za nimi přenést prostřednictvím následujícího povídání, ve kterém se pokusím odpovědět alespoň na ty nejčastější otázky, jež jsou jejich majitelům kladeny.
Maďarští ovčáci a pastevečtí strážní psi jsou svými vlastnostmi a neobyčejným vzhledem připomínkou starobylého života maďarských kočovných kmenů. Po generace se jejich život odehrával na nekonečných pastvinách, kde sháněli dohromady početná stáda a hlídali je před zloději i šelmami. Dnešní potomci těchto psů jsou dokonalým výběrem pastevců, kterým se nejednalo o šlechtění v dnešním pojetí, ale podle našich měřítek o nekompromisní selekci, do které zasahovala i příroda svým výběrem. Jednodušeji řečeno, pastevci si ponechali jen psy, kteří měli vhodné vlastnosti k práci. Maďarští chovatelé jsou na svá národní plemena náležitě hrdí a se ctí je prezentují celému světu. Cílevědomou a pečlivou chovatelskou prací se jim podařilo vyšlechtit z původních honáckých psů skutečně exteriérově výjimečná plemena.
K velkým pasteveckým strážným psům, jejichž úkolem byla ochrana stáda a později i majetku, patří komondor a kuvasz. Kohoutková výška obou plemen přesahuje sedmdesát centimetrů, takže jsou to silní a majestátní psi s bílou srstí. Barva plnila při obraně stáda důležitou úlohu. Psům umožnila splynutí se stádem ovcí a moment překvapení hrál při útoku rozhodující roli. Pokud však převaha psů k zastrašení divokých šelem nestačila a došlo k zuřivému střetu, přiběhli pastevci psům na pomoc. V noční tmě pastevci snadněji rozeznali své bílé psy a neomylně se vrhli na protivníka. Přes noc tito psi stádo chránili, ve dne však nesměli ovce plašit. Proto pastevci při výběru upřednostňovali psy s minimálními projevy loveckého chování. Výsledkem je vysloveně přátelský vztah těchto plemen k domácím zvířatům. Rovněž při procházkách lesem nemají důvod pronásledovat divokou zvěř.
Naproti tomu plemena puli, pumi a mudi, musela podávat při hnaní dobytka a stád obdivuhodné výkony. Mnohem menší, kolem čtyřiceti centimetrů měřící mrštní ovčáci, dokázali přehnat tisícihlavé stádo bez projevů únavy. Tito psi jsou nejen vytrvalí, ale i nebojácní a rozhodní. Při práci nesměli ustoupit ani před tvrdohlavým beranem či několikanásobně těžším býkem. Hbitě reagovat na povely či na mávnutí holí, která se používá na vedení psa při větší vzdálenosti. Ochota pracovat za jakéhokoliv počasí. Najít zatoulané kusy ze stáda. A v neposlední řadě zbavovat statek nechtěných hlodavců. To byly hlavní požadavky, kterými se pastevci řídili při výběru rodičovského páru.
Typickým a nepřehlédnutelným znakem obou plemen je jejich šňůrová srst. Podle dotazů se však řada lidí mylně domnívá, že zvláštní strukturu srsti, vytváří majitel sám nějakým fíglem. Skutečnost je ale daleko jednodušší. Srst plstnatí sama. Její struktura a vývoj se liší od srsti jiných dlouhosrstých plemen. Štěňata mají jemnou zvlněnou srst, která postupem času vytváří pramínky nebo chcete-li svazečky srsti. Ty zpočátku neplstnatí, ale jsou měkké a jemné a při pohlazení psa velice příjemné. V tomto ranném období nevyžaduje srst (s výjimkou běžného oplachování) žádnou úpravu. Přibližně v osmi měsících podsada výrazně zhoustne a v důsledku minimálního línání srst plstnatí. Původně jemné pramínky srsti výrazně zpevní a mají tendenci se „slepovat“ dohromady. Tehdy začíná první majitelova péče o srst. Střapce uchopí na konci a poměrně snadno je roztrhne směrem k tělu. Šířka šňůrové srsti je částečně ovlivněna snahou majitele a částečně genetickou predispozicí. Jednoho vodítka by se však majitel držet měl. Šíře srsti připomínající stuhu, by neměla přesahovat dva spojené prsty. Dodržování této zásady má estetický i praktický význam. Tenčí srst po koupeli rychleji schne a je mnohem líbivější. Takto vytvořené střapce pomalu odrůstají a u kůže mívají tendenci opět srůstat. Veškerá péče spočívá v pravidelném protrhávání, což je v tomto případě jednou za dva až tři měsíce. Úprava tedy není náročná na čas a samotné protrhávání nevyžaduje od majitele zvláštní um, jak se již mohli někteří obdivovatelé přesvědčit.
Na fotografiích nejčastěji vídáme puliho a komondora s dlouhou srstí dosahující až na zem. Tito jedinci jsou skutečně impozantní a výjimeční. Poměrně dlouho však trvá, než srst této délky dosáhne. Majitel, který chce výhradně tyto psy na práci, jistě ocení minimální údržbu bez česání a srst z praktických důvodů udrží ve střední délce zastřihnutím. Naopak člověk, toužící po krásné dlouhé srsti ve výstavní kondici, musí vědět, že je to záležitost dlouhodobá. A výsledek může ovlivnit kvalita krmení, preventivní ochrana před cizopasníky, ale i ustájení. Vývoj této srsti v žádném případě nelze srovnávat s nevyčesanou zplstnatělou srstí jiných dlouhosrstých plemen, kterou v zanedbaném stavu již od sebe nerozdělíme.
Jako u všech ostatních plemen záleží již na výběru chovatele a jeho celkovém přístupu k fence i štěňatům. Při rozhodování nad konkrétním štěnětem je důležité si uvědomit, zda mají jeho rodiče vyhovující povahové vlastnosti. Pokud chci pejska do bytu a jen občas s ním navštívím cvičiště, neměla bych si vybírat nejživější štěně z vrhu, po temperamentních rodičích pracujících se stádem, kde se chovatel snaží vhodným spojením utvrdit pracovní vlastnosti. Dobře promyšlený výběr je částečnou zárukou úspěchu, ale prostředí, ve kterém pejsek vyrůstá, má na jeho budoucí chování zásadní vliv. Je-li mým přáním, aby se pes choval k dětem vstřícně a s láskou, dopřeji mu jejich kontakt v dostatečné míře. Ale pozor, hry mají být spíše krátké, aby štěně neunavovaly. Odměny ve formě pamlsků podávané dětskou rukou pouto jen prohloubí. Rodiče by měli dohlédnout, aby vztah mezi potomkem a psem byl vyvážený a založený na vzájemné důvěře. Pes je především přítel, nikoliv prostředek k chvilkovému pobavení. Pokud se rodiče rozhodnou pořídit psa na přání a naléhání dítěte, mohou jeho zájem ještě více podpořit knihou nebo návštěvou kolektivu. Kynologie v současné době nabízí dětem širokou škálu her a sportovního vyžití. Pokud se chce vaše dítě zapojit do agility, flyballu, frisbee nebo tance se psem, jistě mu bude fyzicky i povahově více vyhovovat mudi, pumi nebo puli. Komondor či kuvasz by měl spíše doprovázet hlavu rodiny. Při výchově však není rozhodující hrubá síla. Autoritu si člověk musí získávat postupně, včasným a přiměřeným pokáráním v kombinaci s pochvalou. Pokud obojí ovládá zkušená a křehká žena, jsou jí obě plemena spolehlivými ochránci. I ti největší hlídači se rádi přijdou pomazlit ke svému pánovi a projeví mu tak svou náklonnost a věrnost. Nemá-li na mazlení pán právě čas, z povzdálí ho následují nebo po očku sledují jeho kroky ze svého oblíbeného místa."
S potěšením mohu říci, že si tato plemena krůček po krůčku získávají více příznivců. Díky svým vynikajícím povahovým vlastnostem a zajímavému vzhledu si mezi nimi vybere téměř každý. A? už je to zájemce o nenáročného pracovního psa nebo atraktivního společníka.
Velkým úspěchem našich chovatelů jsou štěňátka komondora, která se po dlouhých deseti letech narodila počátkem dubna letošního roku v chovatelské stanici Király puszta. Jen o několik dnů později se podařilo odchovat první dva vrhy plemene mudi v chovatelské stanici Canis hungaricus. Chov maďarských pasteveckých plemen u nás dlouhou dobu stagnoval, ačkoliv zde byly registrovány dva chovatelské kluby. činnost obou klubů však nerozvíjela chov ani reprezentaci těchto plemen. Proto byl za pomocí seriózních chovatelů a majitelů v roce 2001 založen Chovatelský klub maďarských pasteveckých plemen čR, který pořádá nejen pro své členy, ale pro všechny majitele a příznivce klubové a speciální výstavy, bonitace, vydává barevný zpravodaj, při importech štěňat ze země původu pomáhá novým majitelům a spolupracuje s maďarskými chovatelskými kluby. Chovatelský klub také udržuje kontakty s předními chovateli v Maďarsku i na Slovensku, což je v chovu tak málopočetných plemen nezbytné pro udržení jejich zdraví a exteriérových i povahových kvalit. Pro podrobnější informace o konkrétním plemeni, plánovaných vrzích a chovatelích, si můžete napsat na adresu chovatelského klubu:
Chovatelský klub maďarských pasteveckých plemen, Zřídelní 102/7, Havířov – Dolní Datyně, 736 01 nebo na internetové adrese: http://www.komondor.cz