Česká národní chovatelská pouť

Chovatelé ptáků se v naší zemi nejvíce potkávají na burzách, na schůzích svých spolků spíš jen proto, aby se neřeklo. Třeba taková burza na Kladně, jako kdyby měla svůj zasedací pořádek. Vím, kdo bude sedět v předsálí, kdo vzadu na schůdkách na podiu nebo zase kdo bude spíše vpravo vzadu, kde se čepuje pivo. Tady se přetřásají novinky, tady se dozvíte o nových barevných mutacích spíše jak z odborného tisku. Zdá se, že hlad dozvědět se něco nového, vidět to na vlastní oči, je u nás opravdu velký. A tak dvakrát ročně chovatelé naskáčou do aut a autobusů a hurá do Zwolle. Tohle 1000 km vzdálené holandské město se stalo v posledních letech pro české chovatele přímo poutním místem. Dvakrát ročně, vždy v polovině září a února se tady koná asi největší evropská burza ptáků.

Hala Ijsselhalle

Zdejší obří hala Ijsselhalle poskytuje opravdu velký prostor. Od brzkého rána je za zvýšenou cenu otevřena prodávajícím, kteří sem všemi možnými způsoby dopravují své zboží. Dovnitř se jezdí i auty. Pěší se mačkají u dveří v husté tlačenici. Zjišťuji, že životní praxe získaná za 40 let stání ve frontách, přináší své ovoce. Je to jaksi samovolné, ale Češi bývají vždy úspěšnější než ostatní. Jde nám to jako po másle. Uvnitř bývá pěkný zmatek. Počet prodávajících, zdá se, každoročně narůstá. Převážnou většinu však tvoří pravidelní prodávající a to jsou spíše drobní překupníci. Ono se to celé vlastně nejmenuje burza, ale ptačí trh. Jsou tu ovšem i chovatelé, kteří se snaží prodat své odchovy. Podle výskytu různých, běžně chovaných papoušků, jejich mutací a hlavně podle ceny takových ptáků, se můžete orientovat, jak celá situace v chovu vypadá. Ale vždy tady najdete i něco takového, co jste ještě nikdy neviděli. Poprvé jsem tady byl asi před 14-ti lety. Ani to nevím přesně. Je to však to nejlepší školení, jaké si může chovatel zařídit. Nehledě na to, že si může vždy něco potřebného dovézt. Buď za příhodnější cenu než by to pořídil u nás nebo něco, co se u nás nevyskytuje. A můžete se naučit i další věci. Třeba jsem odkoukal u mnoha druhů astrildů, jak odlišit bezpečně samce od samic, což v literatuře nenajdete, protože jde o výrobní tajemství. Přitom je to věc zásadní. V posledních letech pak hledám různé druhy astrildů, které ještě nemám na fotkách a tady je dobrá příležitost. Letos jsem například poprvé v životě viděl pár černoušků hnědoprsých – Nigrita bicolor. Jeden z nich ovšem vypadal, že zajde tak do dvou hodin a ten druhý nejpozději zítra. Přitom ta dvojice chcípáků stála 110 Euro. Byla to duševní muka. Obešel jsem celou halu a znovu se zastavil u černoušků a pohovořil s prodávajícím. Byl to Němec, obchodník. Ptáci se viditelně zotavili. Ten co vypadal, že chcípne ještě dneska, to odložil na zítřek, ten druhý vypadal již docela čile. Stále jsem váhal, to víte, 3333 českých (to byl aktuální přepočet) nenajdete jen tak na ulici a tak jsem nákup opět odložil o jedno kolečko. Pak jsem si začal říkat, nebuď srab, podívej se, co dávaj za papoušky. No jó, ale ti jen tak nezajdou, ti se vyplatěj, říkal ten druhý hlas. Nakonec jsem ten druhý hlas vypnul, zvítězil jsem, úplně jsem ho převálcoval. Bylo však již pozdě. Andělíček, můj strážníček nade mnou asi bděl, protože když jsem se konečně odhodlán dostal k černouškům, právě je kupoval nějaký Holanďan. Dobře mu tak.

Nestabilní skladba druhů astrildovitých

Skladba druhů astrildovitých, pravidelně dovážených z Afriky, je překvapivě nestabilní. Někdy mnohé, jindy zcela běžné druhy úplně chybí. Naopak, ty druhy, které jsou právě dovezeny, jsou pak k vidění na všech pultech. Je jasné, že tady se zúčastňují trhu spíše menší překupníci. Je také více než zřejmé, že skutečné dovozy jsou ve skutečnosti malé. Čísla o obchodu s ptáky, která uvádějí různé ochranářské organizace jsou účelově smyšlená. Ve skutečnosti se vůbec nedovážejí třeba druhy, dříve zcela běžné a v místě svého původu domorodci běžně konzumované a to z různých důvodů. V současnosti se například nedováží různé druhy panenek, které jsou považované za velké škůdce na rýži a masově proto likvidované, protože jde o oblasti s výskytem ptačí chřipky. Kupujte panenky, nebudou. Česko je ovšem zemí papoušků a proto i pohled na tento ptačí trh je poněkud jiný. I u papoušků je samozřejmě skladba nabízeného zboží pro české chovatele zajímavá. Některé kombinované mutace, třeba u penantů, se nabízejí i u nás. Ceny ovšem detailně neznám. Avšak vzhledem k tomu, že jsou dosud k vidění i u velkých specialistů v zahraničí, kteří jinak cenově „vyběhlé“ mutace nedrží, soudím, že i nákup třeba oranžových, pastelových, skořicových penantů se může dobře vyplatit. Nabídka různých barevných mutací je téměř nepřeberná. Nejsem však v tomto oboru dobrým zpravodajem, protože se na tento obor dívám jen okrajově. Spíše si koutkem oka všimnu kvality než nové mutace. Třeba jsem viděl jednoho modrého samce papouška zpěvavého, velké silné postavy, bezchybného opeření a jednolité barvy. Ačkoliv je papoušků zpěvavých u nás různých, i novějších mutací velký počet, nevzpomínám si, že bych viděl tak kvalitní kus.

Pouť „na votočku“

V dřívějších letech byla tato česká národní pouť konána v rychlejším tempu, tak říkajíc „na votočku“. V pátek, někdy v pozdním odpoledni, se skočilo do auta, v sobotu ráno jste byli na místě. Jak myšky pobíhali po rozlehlé hale, obvykle v poledne zhtli řízek a hurá domů. Bývalo to neobyčejně fyzicky náročné. Pak jsme objevili kouzlo laciných noclehů. Leze to sice do peněz, ale zase více vidíte. V Holandsku je snad nepřeberné množství různých zoologických zahrad, cestou se můžete stavit u chovatelů, kteří něco znamenají a nakonec případně v neděli ráno navštívit ještě jinou, menší burzu. Taková bývá viditelně jiná, je to spíše o chovatelích. Tady seženete zcela jiné ptáky. Nejvíce je to viditelné u kanárů. Ve Zwolle můžete opravdu kvalitní, barevné, případně postavové kanáry koupit jen opravdu vyjímečně, potom na druhý den v Belgii je to přímo nádhera. Ale papoušci jsou tu samozřejmě také. Záleží pochopitelně na datu konání. Burzy jsou tady sice asi každý týden, ale přeci jenom jsou některé hodně specializované. Třeba burza v Hanutu je vyhlášená na evropské ptactvo a jeho mutace a kanáry. Takovou kvalitu asi jinde neseženete.
Takové cestování leze do peněz a tak nikdy nevím, jestli si budu moci dovolit jet i příště. Ve výstavních halách je bohužel obvykle jen slabé osvětlení a proto se i špatně fotografuje. Přesto vám chci předložit pár fotografií pro představu. Něco mutací papoušků, to naše chovatele zajímá nejvíce a něco i z výstavních hal. Snad si nějaký obrázek uděláte sami.