Porod a alternativní medicína

Amarylis už dopoledne hrabala, kolem poledne jsem pod ní našla loužičku. Napadlo mě, že bude rodit možná dřív než v noci. Kolem třetí odpoledne začala tlačit, tak jsme se přemístily do psího pokoje. Předtím byla se mnou v kuchyni, abych ji měla pod dozorem. První štěně bylo veliké a v obalu, bolelo ji to, kvikla, ale vypadlo samo. Amarylis se lekla a utekla. Vůbec nechtěla zpátky do porodní bedny a štěněte si nevšímala. Poprvé v mém chovu něco takového. 

Hotové šamanství

Další štěňata jsme rodily střídavě na koberci v pokoji, střídavě v bedně. Žádné neolizovala, nepustila mléko a ke všemu na ně vrčela. Docela dost. Já jsme si cpala štěňata pod rolák, měla jsem už břicho jako těhotná, nosila jsem je na sobě, zkoušela masírovat na čůrání a marně mačkala vemínka na pár kapek mléka. Stále jsem jí dávala Lac caninum na spuštění mléka a na vztah matky k dítěti. Kvůli mléku jsem jí píchla i oxytocin. Mléko začalo trochu vytékat. Musela jsem být velmi opatrná, aby je nekousla. Byla nepříčetná, nesnesla dotyk na cecíku a pohyb štěněte. Dávala jsem jí i veterinární polykomponent proti odmítání saní štěňat. Vše trochu fungovalo. Trochu. Odpařovala jsem čypřiš v aroma lampě na uvolnění a zbavení se strachu. Připadalo mi, že se jich bojí, že si je nejistá a spojuje si štěňata s bolestí.
V noci přijel držitel Amarylis, můj kamarád a chvíli jsme rodili a hlídali spolu. Také jsem už měla ohřátou tatru s oscilococcinem a diamantovou vodou a štěňata dokrmovala. Musím říct, že jsem neměla vůbec představu, co budu dělat, jak budu všechno organizovat – oddělovat Amarylis, zahřívat štěňata. Byla jsem zoufalá. Tak jsem Amarylis dávala kouzelnou vodu partnerství a pálila svíčky na odvedení negativní energie, k pelíšku jsem položila Goliáše, předmět na transformaci energie. Hotové šamanství.

Homeopatika

Podařilo se nám nakojit štěňata, když jeden z nás ležel v bedně. Kamarád Petr odjel domů, má to ke mně tři hodiny. Co teď. Byla jsem strašně unavená. Stejně jako jiní chovatelé jsem zavřela Amarylis do klece, štěňata zabalila do mohérového svetříku a šla spát. Říkala jsem si, alespoň na hodinu a půl, ale za půl hodiny řvala štěňata tak strašně, že Amarylis málem rozbila klec. Tak jsem ji zase dala ke štěňatům na stahovacím obojku a na vodítku, lehla jsem si na postel, namotala si vodítko na ruku, abych se vzbudila při každém pohybu. Spala jsem asi 10–12 minut, někdy dokonce i dvacet … . Už sice nevrčela, ale já měla strach. Štěňata se chytala, byla moc šikovná. Každou hodinu dostávala střídavě některá homeopatika. V půl sedmé jsem byla úplně vyřízená. Vzbudila jsem dceru Heli, že ji omluvím ve škole, ať jde hlídat a já šla spát.
Říkala jsem si zač mě kdo trestá, co jsem udělala špatného. Asi si musím taky jednou zkusit, co prožívají jiní chovatelé. Mně se to za16 let nestalo. V poledne jsem vstala. Amarylis nevrčela. Po 48 hodinách nevrčela už vůbec. Mléka měla víc a víc, ale trochu jsem dokrmovala. Velmi opatrně si ke štěňátkům lehala, vzorně je olizovala. Štěňata sála a byla nádherná. Možná splní Amarylis mou představu, že malé lehké fenky rodí dobře a nelehají si na štěňata. Homeopatika dostávala asi 10× denně. Ricinus a RV 20 a několikrát mezi těmito dvěma Lac caninum.