Zimování hadů
Na dané téma je asi nejlepší začít otázkou – zimovat ano či ne? Já osobně jsem tuto otázku začal řešit v roce 2004 poprvé, poněvadž skoro všechny svoje jedince vychovávám od malých mláďat. Z informací – kterém jsem nasál kde se dalo a nakonec je všechny vstřebal – mi vyplynulo, že mladé hady druhů vyskytujících se v mírném klimatickém pásmu, netřeba do věku dvou let zimovat.
Mé zkušenosti s chovem užovek
Zdroje informací se dají v podstatě rozdělit do dvou hlavních skupin. Tou první jsou zkušenosti ostatních chovatelů, a to jak v ústním podání, tak sdílené na internetu, popř. v literatuře. Druhým zdrojem jsou vlastní zkušenosti a zdravý selský rozum – pokud chovám hada např. z rovníkové Afriky, je jasné, že ho nezazimuji na půl roku při teplotě + 4 °C, což by naopak mohly vyžadovat třeba některé užovky rodu Thamnophis, které svým výskytem zasahují daleko do Kanady a je to pro ně naprosto přirozené a jsou na zimování v podstatě závislé. Závěr je tedy poměrně jednoduchý: snažit se dozvědět co možná nejvíc a využít k tomu všech možných pramenů což při současném rozvoji teraristiky obecně, internetu a literatury opravdu není velký problém.
Osobně chovám užovky Elaphe guttata a korálovky rodu Lampropeltis. Jedná se tedy o druhy, které žijí v klimatu podobném našemu. Názory na zimování právě těchto dvou druhů mají rozsah od: nezimovat, až po zazimovat na 6–10 týdnů při teplotě 8–12 °C. Vloni jsem tedy ještě zkoušel u dospělých jedinců variantu nezimovat a letos tedy poprvé zimuji. Loňská snůška u užovek červených se moc nevyvedla (některá vejce nebyla oplozená, jiná zplesnivěla) – nakonec byla pouze 3 mláďata ze 13-ti vykladených vajec (další tři zůstala v samici a bylo nutné je dostat ven s pomocí veterináře). Druhou dospělou samici jsem zakoupil již gravidní a necelý měsíc po zakoupení mi vykladla 19 neoplozených vajec. Zimování tedy beru částečně jako léčebnou a odpočinkovou kůru, při které se jim také zároveň více přiblíží jejich přirozený režim.
Problém se zimováním
Takže se hned objevil první problém. Bydlím v novém čtyřpatrovém domě. Sklepní kóje nemáme v přízemí, ale pod půdou u sušárny, kde je poměrně teplo i když je venku třeskutá zima (výhoda nových stavebních materiálů s dokonalými tepelně – izolačními vlastnostmi). Dávat hady k někomu do sklepa se mi moc nechtělo – už kvůli menší možnosti kontroly a tak nezbylo, než zakoupit postarší lednici. Po vyřešení několika patálií (nefunkční termostat, zřetelně slyšitelný hluk a mírné vibrace při chlazení) byla tato slavnostně připravena ke svému novému účelu. Pro jistotu jsem lednici vyzkoušel v chodu 14 dní bez hadů a při té příležitosti prověřil i nový termostat.
Mezitím jsem si došel do lesa pro rašeliník, který jsem použil jako podklad do plastových nádob, ve kterých jsem hady zazimoval. Hady jsem naposledy krmil 18. 10. a do 9. 11. nechal v teráriích svítit. Pak jsem vypnul osvětlení (topné kameny nepoužívám) a nechal hady v klidu (jen 2× týdně pořádně porosil) až do 25.11., kdy jsem jedince určené k zimování přesunul do plastových nádob. Ty jsem vystlal rašeliníkem a do obou umístil velkou misku s vodou. Rašeliník jsem vydatně narosil a horní víka nádob, kvůli kondenzaci vody, pro jistotu ještě překryl plastovým obalem – na ventilaci mají obě nádrže otvory v bocích.
Předpokládal jsem, že jsem mezi posledním krmením a uložením hadů k hibernaci nechal dostatečně dlouhou dobu na vyprázdnění trávicích traktů (6 týdnů). První kontrola hned druhý den mě však vyvedla z omylu – korálovky nic, ale u pěti gutát byly 2 lívanečky trusu. Bleskově jsem výkaly odstranil a snížil teplotu na 12 °C, za dva dny na 10 °C a za další dva na cílených 8 °C (při sepnutí se teplota snížila až na + 6 °C, pak vypnula a sepnula opět až na + 9 °C). Když jsem kamarádovi – teraristovi sděloval svoje postřehy, připomněl, že mi nedávno radil dát hady před samotným uložením na zimování na chvíli do vlahé vody – hadi se tak rádi vyprázdní. Bohužel jsem na to zapomněl … .
Role teploty
Pro kontrolu teploty – kterou měřím laboratorním teploměrem – otevírám lednici denně (občas ob dva dny) za tmy na zhruba 10 vteřin. To je na výměnu vzduchu předpokládám dostatečná doba. Svítím si jen slabou baterkou, abych hadům moc „nenablikal“ do očí – přece jen leží celé dny ve tmě a nemuselo by se jim to líbit. Zhruba po měsíci jsem doplnil do misek vodu, protože jsem zaregistroval, že se tu a tam některá z gutát i korálovek v misce uvelebí a vydrží v ní třeba i několik dní. 16. 1. jsem zvýšil teplotu na 9 °C, 18. 1. na 10 °C. 21. 1. na 11 °C, 23. 1. na 12 °C, 25. 1. na 13 °C. Na noc z 25. na 26. ledna jsem lednici úplně vypnul a nechal přes noc dvířka otevřená asi na šířku dvou prstů, takže ještě ráno bylo v lednici 18 °C. Ráno jsem pak dvířka otevřel skoro do poloviny a nechal teplotu ve vypnuté lednici vyrovnat na pokojovou teplotu – zhruba 22 °C. Odpoledne jsem pak připravil nádrže na umístění zimovaných jedinců – všude jsem dal na zhruba čtvrtinu plochy dna silnou vrstvu rašeliníku a tento vydatně navlhčil. Samozřejmě jsem vyměnil i starou mulčovací kůru za novou, naplnil misky vodou a světlo nechal vypnuté. Když jsem přípravu dokončil, tak jsem terária mohutně narosil a přendal do nich hady (korálovky jsem dal pospolu, ale u gutát jsem umístil každé pohlaví zvlášť). Ti se pomaloučku polehoučku všichni prolezli po svých nádržích, každý si našel nějaké to svoje místečko a jali se odpočívat. Druhý den hned ráno jsem terária opět vydatně narosil. Třetí den po přendání hadů zpět do terárií jsem všechna terária rozsvítil. Opět jsem je řádně narosil až 4. den ráno. Odpoledne jsem zkusil položit do každé nádrže několik mrtvých mastomyší. Korálovky neprojevily zájem vůbec a z užovek červených jen samec a samice „anery“. Samice do sebe nacpala dvě dospělé a mohutnější, samec jen jednu. Zbylé tři gutáty (1,2) neprojevily sebemenší zájem.
Takto jsem z korálovek zazimoval pouze dospělý pár L. m. greeri. Dvouletou samici L. m. greeri jsem spolu se dvěma rok a půl starými samicemi L. t. campbelli zazimoval pouze tzv. „měkkým zimováním“, tj. vypnuté osvětlení, nekrmím, pouze dolévám do misek vodu a 2× týdně vydatně narosím. Půl roku starého samce L. t. campbelli a stejně tak půl roku starý pár L. p. woodini jsem nezimoval vůbec – krmím a svítím normálně jako po celý rok.
Závěrem bych rád všem, kteří nikdy nezimovali a chystají se tak někdy v budoucnu učinit doporučil, aby si vedli nějaký deníček, nebo si alespoň všechno zaznamenávali do kalendáře. Už jen proto, aby se dalo další rok u stejných druhů úspěšné zimování zopakovat nebo se naopak na neúspěšném zimování snažili zjistit chybu a následně zvolili jiný postup (délku zimování, teplotu atd.).
