Výživa a krmení hříbat

Po mateřském mléce jen to nejlepší

Začátkem druhého měsíce života si hříbě začíná hrát se senem a pomalu ho také přijímat. V tomto období je příjem sena velmi malý - něco kolem 100 - 150g . Množství přijímaného sena je malé, ale musíme si uvědomit, že přijímá společně s klisnou, a proto musí být velmi kvalitní. Mělo by být vysoce stravitelné, z mladého lučního porostu a kvalitně usušené, tedy prosté plísní a prachu. Pokud nemá hříbě seno k dispozici, přijímá slámu, kterou vyhledává z podestýlky. To s sebou nese riziko ranného osídlení trávicího traktu parazitárními larvami. V boxu bývá také zavěšena kamenná sůl. Ta by měla být umístěna tak, aby byla pro hříbě nedostupná, protože její příjem vyvolává u hříbat průjem s následnou dehydratací a tím zvýšené riziko intoxikace.

Příjem krmiva v tomto období je spíše hrou a snahou napodobovat matku. Pokud však hříbě se snaží krmivo neustále vyhledávat, může to znamenat, že klisna nemá dostatek mléka a hříbě proto hladoví. Příjem krmiva znamená také, že bude hříbě vyhledávat zdroj vody k napití, protože nedostatečná laktace znamená nedostatečný přísun tekutin a tím i žízeň. Napáječky jsou však pro hříbě nedostupné, a proto musíme pamatovat na náhradní zdroj vody i pro hříbě. Vodu v kbelících, miskách nebo korytech musíme často vyměňovat a udržovat bezvadně čistou. Hříbě se zbytky krmiv v tlamičce ho do vody upouští a tím dochází k rozvoji hnilobných procesů ve vodě, což může být příčinou infekce zažívacího traktu.

Začátkem třetího měsíce mateřsho mléko nestačí

Začátkem třetího měsíce života již není plně kryta potřeba živin hříběte pouze příjmem mateřského mléka. Mezinárodní norma potřeb živin (NRC) doporučuje dávat 3 měsíčním hříbatům 28,85 MJ stravitelné energie na den v doplňkovém krmivu. O problému, jaký je očekávaný přírůstek pouze z mléka nebo hříbat přikrmovaných, publikuje celá řada prací. U klisen s hříbaty odchovávanými na pastvě bez příkrmu, ale dosahujících 15 l produkce mléka, se přírůstek hříbat pohyboval kolem 0,97 kg/den.

Hříbata přikrmovaná dosahovala přírůstek v průměru 1,17 kg/ den, přičemž denně konzumovala průměrně 12,77 MJ stravitelné energie z doplňku.

Když hříbatům začíná chybět bílkovina

Shrnutím všech nutričních požadavků hříběte na mléko, je cílem všech programů doplňkového krmiva pro střední a pozdější dobu laktace. Hříbatům začíná chybět především vysoce hodnotná bílkovina obsažená v mléce. Mohou se objevit poruchy vývoje způsobené nedostatkem esenciálních aminokyselin (lysin) nebo B vitamínů. Nutriční deficit lze vyřešit přikrmováním kvalitním bílkovinovým krmivem s obsahem asi 30% NL v množství 0,50 kg na měsíc věku. Je mnoho způsobů, jak příjem krmiva hříbatům umožnit. Nejrozšířenějším je uvazování klisen, zatímco hříbě přijímá krmivo, úpravy stájových boxů či speciální příkrmiště na pastvách přístupná pouze hříbatům. Krmivo by však nemělo být přístupné v ad libitním množství. Denní dávka by měla být rozdělena do co největšího počtu, nejméně do tří. Hříbata na pastvě již v této době jsou schopna rozeznat různé druhy travin a rostlin, které přijímají podle chuti a potřeb. V tomto období pozorujeme koprofágii ( požírání výkalů). Příjem pastvy je také optimální pro fyziologický rozvoj trávicího aparátu a sociálních kontaktů. Pohyb na pastvě, hra a zápasy umožňují zpevňování kloubních pouzder a šlachového aparátu. U hříbat odchovávaných na rovinách a měkkých či podmáčených loukách jsou častější výskyty měkkých spěnek, plochých kopyt a lymfatických kloubů. V této době probíhá také osifikace kostí. Nadměrná zátěž kostry a kloubů u překrmovaných hříbat vede k aseptickým zánětům hlavně kolenního, karpálního kloubu a torsální kosti. Tyto aseptické záněty mohou být příčinou epiphysálních nekrós, které jsou příčinou osteochondrósy. Tyto poznatky byly zjištěny teprve v posledních 20 letech na základě rentgenologických sledování a histopatologickými nálezy na kloubních hlavicích.

Důležité jsou i minerální a účinné látky

Kromě energie a bílkovin hrají významnou roli ve výživě hříbat minerální a účinné látky. Hříbata mají ve srovnání s dospělými koňmi vyšší požadavky na stopové prvky: železo ( 80-100mg/kg sušiny krmiva a měď /10 -- 12 mg/kg sušiny krmiva, dále potřebují více vit. A ( 150 - 200 m.j./kg ž.hm.) a D (15 - 20m.j./kg ž.hm.). Železo je nezbytné na tvorbu červeného krevního a svalového barviva, měď podporuje pevnost kolagenu (cévní stěny, kloubní a růstové chrupavky. Nedostatek vitaminu A způsobuje zhoršení příjmu krmiva a zpomalování růstu. Vitamin D reguluje látkovou výměnu vápníku a fosforu a je nezbytný pro správný vývoj a růst kostí.

Nadbytek krmiva a pobyt ve stáji vede naopak k omezení pohybu, předčasnému ztučnění a nedostatečné tvorbě vit. D.

Nejchoulostivější období růstu

Každodenní kontrola příjmu krmiva, pohybové aktivity, chování hříbat, včasné zjištění změn zdravotního stavu je nejlepší prevencí vzniku trvalých zdravotních poruch. Přestože se nám může zdát, že toto období je tím nejjednodušším, protože výživu zabezpečuje mateřské mléko a pastva, opak je pravdou. Je to nejchoulostivější období růstu a chyby způsobené v tomto období, které ještě nejsou často ani vidět (aseptické záněty kloubů) se nám vymstí až daleko v pozdějším věku, kdy začínáme koně trénovat a zatěžovat. Potom si marně lámeme hlavu, kde a kdy se stala chyba. Důkazem nám jsou dnes časté rentgenologické nálezy na kopytních kloubech v době aukčních prodejů mladých hřebců a klisen ve druhém a třetím roce jejich stáří. Doporučuji proto, odchovávat hříbata na hříbárnách, kde je odborně způsobilý personál a zabezpečen fyziologický růst a vývin hříbat.