Překážková dráha Většina psů, bez ohledu na tělesnou výšku, miluje pohyb a činorodost. Zábavné zdolávání překážek na překážkové dráze psa nejen b...
Překážková dráha
Většina psů, bez ohledu na tělesnou výšku, miluje pohyb a činorodost. Zábavné zdolávání překážek na překážkové dráze psa nejen baví a zaměstnává, ale napomáhá k navázání a utužování výborného vztahu a porozumění se svým pánem.
Můžete se přihlásit do kynologického klubu, kde provozují sport zvaný AGILITY, nebo si můžete odbornou minidráhu (třeba i s možností snadného složení a uskladnění) udělat na zahradě sami. Postačí popustit uzdu fantazii a jednoduché překážky jsou na světě: starý stůl na výskok, zavěšená pneumatika na proskočení, pevné prkno a špalek na „houpačku“, z různých latěk a prkének je možné snadno vyrobit jednoduché přeskokové překážky … . A máte-li možnost udělat i kladinu – lávka s náběhovým prknem, tím lépe. Zkrátka fantazii se meze nekladou. Pro inspiraci můžete navštívit kynologická cvičiště, nebo ještě lépe – – přímo nějaký ze závodů agility.
Je však důležité mít na mysli zdraví psa a z toho vyplívající bezpečnost všech překážek. Také myslete na fyzické možnosti vašeho psa a nepřeceňujte ho!
Výcvik
Úspěšně a správně zdolávat jednotlivé překážky psa samozřejmě musíte nejdříve naučit. Ale i to je zábava a cílená spolupráce, která vám pomůže poznat a pochopit se navzájem. Věřte, že pro pamlsek, pochvalu, společnou legraci a radost z pohybu se váš psík bude velmi rychle a rád učit.
S výcvikem musíte postupovat pozvolna, od nejjednoduššího cviku a překážek malých rozměrů (např. výška překážek) po složitější a náročnější nejen na samotné provedení, ale také pochopení cviku. Je nutné, aby váš pes ze zdolávání překážek měl jen dobré zkušenosti. Tedy např. stůl musí být nejen dostatečně pevný a prostorný, ale také přiměřeně vysoký a s neklouzavým povrchem.
Se psem budete muset samozřejmě běhat také vy. Vy jste ten, kdo určuje průběh cesty – trasu – kurz. Používejte ruce – ukazujte směr a překážky, a také hlas – slova – emoce, aby váš pes pochopil, kam má běžet, kterou překážku zdolat a navíc ze které strany.
Povelová technika
Je zapotřebí zvolit si jednotlivé povely pro různé „zdolání překážek“, případně si můžete několik překážek pojmenovat. Tak např. pro výskok na stůl můžete použít povelu: „hop“ nebo „stůl“. Aby překážka „stůl“ psa brzy neomrzela a nezevšedněla, můžete ho zde na povel „lehni“ položit, či na povel „sedni“ posadit a po někdy kratičké, jindy delší pauze zase pokračovat dál, k jiné překážce. Pro přímý běh můžete používat povel „vpřed“ či „kupředu“, pro proskok kruhem či pneumatikou třeba „skoč“ nebo i jednoduše „kruh“, pro podběhnutí čehokoliv třeba „dolů“ … . Záleží jen a jen na vás. Avšak mějte na paměti, že čím více povelů zvolíte, tím to bude pro vašeho psíka na pochopení složitější. Jakmile si jednou určíte jednotlivé povely a začnete je používat, již se jich držte a neměňte je!
Co je nutné ještě vědět
Každopádně často trasu běhu měňte, měňte i rozmístění všech překážek. Nesmí se z této hry stát stereotyp, neboť by snadno ztratila své kouzlo. Také je vhodné ji využít jen čas od času. Určitě ne každý den. Postupně psíka můžete učit i další povely, které relativně s překážkovou dráhou nesouvisí (např. plazení), ale bude to zase něco nového a váš psík se to bude chtít naučit.
Ještě dvě důležitá upozornění:
– překážky mohou zdolávat pouze psi po ukončení růstu (tedy ne štěňata a mladí psi – orientačně ne dříve než v jednom roce života, záleží na jednotlivém plemeni,
– jedná se o hru učenou a absolvovanou pouze pomocí vhodných motivačních prvků (pamlsek, míček …) a hlasu. Nikdy do ničeho psa nenuťte násilím.
Další hry
„Psích“ her je spousta. Jen si umět vybrat. Ne vždy je to jednoduché, neboť každý pes má jinou náturu a jednoho může bavit to, jiného ono. To ostatně platí i pro překážkovou dráhu. Přesto není vyloučeno, aby se různých her se zaujetím účastnili i taková plemena jako je
Barzoj,
Basenži,
Čau Čau aj. Je jen na vás, aby jste svého psa poznali a dokázali vybrat vhodnou hru. Právě hra napomáhá najít společnou cestu, na které jsou všichni šťastni.
Pro temperamentní aportéry je určen flyball, či aportování létajícího talíře. Se psy, kteří rádi nosí cokoliv a kdykoliv si můžete hrát na „schovávání předmětů“ (samozřejmě zpočátku potřebují při hledání pomoci a musí se jednat o jeho oblíbené předměty). Nebo mu jednoduše odhazujte cokoliv vás napadne, naučte ho rozeznávat předměty podle názvu, zkrátka naučte svého psa „přemýšlet“, ne jen bezhlavě plnit jakýkoliv povel.
Můžete si zakoupit míček se šňůrkou a psíka nechat pohybující se míček honit – a nakonec dostihnout a přetahovat se s ním. Snad každého psa baví pohybující věci chytat a zde je ta nejvhodnější situace. Jen to v psovi probudit, správně směrovat a najít společnou řeč.
U málo sebevědomých psů můžete použít jako hračku peška, kůži či hadr, o který se s ním budete přetahovat – a většinou ho necháte vyhrát, aby si „kořist“ odnesl kam chce. Ale pozor – tato hra je krajně nevhodná pro dominantnější jedince, zejména pokud nemáte se psy žádné zkušenosti.
Další hrou je hra „na honěnou“, kterou miluje snad každý pes. Jen ten, kdo „honí“ by jste měli být v drtivé většině vy – záleží na povaze psa. Vysvětlení pravidel je těžké. Sami se musíte do hry vcítit a „jako“ se snažit psa chytit, tajuplným, ale šibalským hlasem „pojď sem …, že tě chytím …“. I to, že je konec hry, musí pes podle vašeho chování snadno poznat, stejně jako kdy to hra je a kdy není.
Sledujte chování svého psa a jistě vás samotné napadne nějaká báječná hra. I cvičení cviků jako je odložení za pochodu, pokud je správně motivováno, psa baví a považuje ji za skvělou hru.