Fjaellský skot

Téměř přesně před rokem jsem seděl s přítelem Anreasem Stegemannem, technickým ředitelem zooparku v Žitavě, v jeho kanceláři. Společně jsme plánovali jednotlivé kroky přeshraničního projektu „S lamami po starých obchodních stezkách“, který za finanční podpory „Nadace Roberta Bosche“ a EU úspěšně realizujeme již třetím rokem. Náhle zazvonil telefon a po krátkém rozhovoru se mne Andreas, spíš pro vlastní pobavení zeptal: „Nechceš Fjaellský skot?“. Známý chovatel tohoto vzácného plemene ze Saska měl totiž na prodej kravičku s dcerou a nabídl ji zooparku.

To, že tato otázka vyvolá u mne výbuch nadšení jistě nečekal. Netušil, že jsem se již před 30 lety, v dobách mého studia na VŠZ (dnešní Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně), do tohoto plemene zamiloval. Byla to samozřejmě celou dobu láska jen platonická a já pro sebe jsem byl smířen s tím, že takovou již zůstane.

Různé zdroje na internetu uvádějí, že v současné době žije, především ve Švédsku a ostatních severských zemích, kolem 1000 kusů tohoto plemene.

Fjaellský skot je malé, vysloveně mléčné plemeno s jemnou konstitucí. Zvířata jsou většinou bílá s různě rozsáhlou pigmentací, pigmentace se pohybuje od téměř bílých zvířat s málo pigmentovanými místy, po téměř celoplošně pigmentovaná. Pigmentace je červená nebo černá. Pigmentace musí být v každém případě zachována na uších, okolo očí a na mulci. Fjaellský skot je jedno z mála plemen, která se rodí bezrohá. Kohoutková výška je u krav kolem 120 cm a u býků kolem 128 cm. Hmotnost je u krav 420–460 kg a u býků kolem 650 kg.

Týden před štědrým večerem dovezlo naše občanské sdružení BORUDO první dvě zvířata. Byla to Mücke se svou dcerou Mirou. Přesto, že byla u německého chovatele celoročně držena volně ve výběhu, nebyl problém během krátké doby je naučit uvazování přes noc ve stáji. Téměř celý rok 2005 jsme se pokoušeli importovat inseminační dávky. Bohužel to se nepodařilo. Proto jsme se rozhodli importovat vlastního býčka. Až na německo – holandských hranicích jsme našli býčka Erika, syna po vynikajícím, ze Švédska dovezeném plemeníkovi Ronny. Tohoto býčka dovezeme koncem ledna 2006.

Fjaellský skot je plemeno dobře přizpůsobené drsným klimatickým podmínkám, které může být celoročně chováno venku. Pro méně příznivá období je vhodné umožnit zvířatům přístup do jednoduchého, pokud možno ze tří stran chráněného přístřešku. Povahově jsou to zvířata živá a dobromyslná, mimořádně plodná, krávy mohou zabřeznout již v 5–6 měsících a býčci kryjí už od 4 měsíců stáří. Proto je nutné včas oddělit pohlaví. Plemeno je dlouhověké. Dojivost za laktaci se pohybuje kolem 4000 kg při 4,2 % tuku.

Ve skandinávských zemích se prokazatelně, již po mnohá století, vyskytuje ve velkém množství bezrohý skot. Od konce 19. století byl o tato zvířata velký zájem. Stavy se v poslední době snižují a toto plemeno je existenčně ohrožené.