Ráno se postupně vykuklujeme ze svých spacáků a i přesto, že nás vítá rozesmáté prosluněné ráno, příliš se neradujeme. Víme, že je to náš poslední den v Prevezské zátoce. Někteří z nás odjíždějí do Agi Apostoli, kde se provádí úklid, abychom mohli naše tábořiště s klidným vědomím a svědomím opustit. Ostatní zůstávají u muzea, kde se rovněž provádí úklid, tentokrát za účelem přípravy interiérů a exteriéru pro natočení muzejních a rozlučkových sekvencí naší expedice.
Máme uklizeno, natočeno, sbaleno a nastává loučení s Danem, který zůstává. My ostatní přejíždíme do přístavního městečka Preveza, kde se obřadně s Řeckem loučíme, jak jinak než gyrosem (po instantním stravování příjemná změna).
Jako správní turisté vyrážíme do obchůdků, kde za to málo peněz, co nám zbylo, nakupujeme. Já a Helena vyrážíme spolu za stejným cílem: mamkám olivový olej, ostatním olivy. Vybíráme, vybíráme a shodujeme se na láhvi, kterou zdobí pěkná, jakoby ručně malovaná etiketa. Přibíráme olivy a hrdě míříme k pokladně. Prodavačka bere láhev olivového oleje do ruky a místo aby začala tipovat, začala si nás záhadně prohlížet od hlavy až patě. „Opravdu si chcete koupit olivový olej do aromatických lamp?“ A sakra, tak to by mohl být pěkný průšvih.
S olivami a jedlým olivovým olejem nastupujeme do auta a přejíždíme do turisticky velmi oblíbené Pargy, kde trávíme v bdělém stavu poslední noc. S Helenou procházíme tajemné uličky a zákoutí. Helča, jako správná fotografka s klasickým fotoaparátem a citem pro uměleckou fotografii, zaměřuje svůj objektiv na zátiší se starou židlí, s rozházenými lahvemi a jinými výtvarně pozoruhodnými objekty, což jak je vidět, místní velmi udivuje. Není divu, jsme v místech, kde si všichni fotí moře, pláže, skály, lodě.
Ve 3 hodiny 30 minut přicházíme na místo srazu, nasedáme a jedeme do přístavu, kde čekáme na trajekt. V 7.30 se naloďujeme a v 8.00 hodin zvedáme kotvy a odrážíme od břehu. Všichni stojíme na zádi lodi, máváme a loučíme se s pomalu vzdalující se pevninou. Aby byl náš celkový zážitek ještě umocněn, příroda si pro nás připravila poslední dobrodružství ve formě noční bouřky na otevřeném moři.
Hodně jsme toho zažili, viděli a poznali a bylo hodně veselo. Co víc si přát …